Praha - Problém s financemi pro českou vědu není ani tak v jejich množství, ale spíše v jejich neefektivním rozdělení.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz to řekl ředitel Ústavu molekulární genetiky Akademie věd, profesor Václav Hořejší.
"Takže pokud by skutečně byla nouze a zároveň by zde byla osvícená vláda, která by ty peníze rozumně distribuovala, tak by byla šance, že všechno, co je slabé a nekvalitní, by se mohlo pod tímto tlakem ořezat tak, aby zůstalo jen to lepší," říká Hořejší.
A.cz: Co si slibujete od nástupu pana Rudolfa Haňky do pozice hlavního Nečasova poradce pro vědu a vývoj?
Měl jsem nedávno po roztržce v tisku s panem profesorem dlouhý rozhovor a některé věci jsme si vysvětlili - myslím, že on asi nynější situaci už docela dobře chápe, zejména potom, co byl ode mě a dalších lidí informován. Myslím, že byl předtím dlouho informovaný velmi jednostranně.
Takže do něj docela vkládám naděje; jde o člověka velmi racionálního a zkušeného - takže se nechme překvapit; hleděl bych na to s mírným optimismem.
A.cz: Neobáváte se, že by nově budovaná velká výzkumná centra, o nichž ministr Fiala řekl, že je nelze nechat padnout, mohla v případě problémů stáhnout ke dnu v současnosti existující instituce?
To by se skutečně mohlo stát - resp. by k tomu mohlo dojít, pokud by se vědní politika v této oblasti dělala špatně. Je jasné, že tyto velké infrastruktury budou jednoznačnou prioritou - ty prostě nesmějí zkrachovat nebo nějak živořit, protože by tu bylo riziko, že budeme muset ty peníze, za které byly vybudovány, vracet do Bruselu.
Ale hlavně - my tyto infrastruktury skutečně nutně potřebujeme, znamenají pro nás vytvoření velmi dobrých podmínek na evropské úrovni, takže by byl nesmysl na nich nějak šetřit.
Pokud by nadále panovala finanční nouze a došlo by k tomu, že by se peníze musely vzít z těch stávajících institucí, tak bych to potom viděl i jako určitou šanci.
A.cz: Šanci?
Jsem přesvědčený, že značná část veřejných prostředků vynakládaných v různých institucích na vědu a výzkum je využívána neefektivně, na podporu velmi podprůměrných projektů. Podívejme se jen, kolik peněz jde do několika ministerstev, kde ta kritéria posuzování úrovně výzkumu jsou mnohem mírnější než například v Grantové agentuře České republiky.
Takže pokud by skutečně byla nouze a zároveň by zde byla osvícená vláda, která by ty peníze rozumně distribuovala, tak by byla šance, že všechno, co je slabé a nekvalitní, by se mohlo pod tímto tlakem ořezat tak, aby zůstalo jen to lepší.
V Česku je to ale bohužel tak, že tu prakticky nic nezaniká. V Německu každoročně vzniká a zaniká několik Max-Planck Institutů (síť výzkumných ústavů založených na systému podobném naší Akademii věd, pozn. red.), vznikají nové fakulty a katedry na univerzitách, ten systém se různě mění a vyvíjí.
Tady je to strašně rigidní, takže by to byla šance, která by se dala takto využít.
Trochu se proto obávám, že ti správní lidé k tomu "ořezávání suchého dřeva" nebudou mít odvahu, a že to dopadne tím "českým" způsobem, aby se nikomu moc neublížilo a aby se vyhovělo těm všelijakým vlivným lobby bez ohledu na skutečnou kvalitu.
A.cz: V jakém stavu je momentálně projekt BIOCEV?
Asi od ledna do začátku června jsme procházeli určitou krizí, a to zejména proto, že jsme museli narychlo měnit celkový harmonogram, jelikož se objevil nový zákon o veřejných zakázkách. Vedlo to mimo jiné k tomu, že jsme museli zadat zpracování ještě podrobnější stavební projektové dokumentace a vyměnit manažera projektu; bylo to skutečně obtížné období.
Jak bude vypadat klenot české biomedicíny, centrum BIOCEV?
Za poslední dva měsíce se to výrazně zlepšilo. Momentálně je to tak, že máme závazný termín - 30. listopad - do kterého musíme vyhlásit druhé kolo výběrového řízení na zhotovitele stavby. To určitě stihneme a definitivně tak překonáme to období, kdy by se mohlo uvažovat o tom, že projekt má příliš velké zpoždění, které by hrozilo jeho zastavením.
Mimochodem, vše o současné situaci projektu a jeho perspektivách jsem důkladně popsal ve svém nedávném článku na Aktuálně.cz.
A.cz: Jak tedy byla míněna slova předsedy Akademie věd, profesora Jiřího Drahoše, o možném zrušení celého projektu?
Oproti té naší původní žádosti jsme během vyjednávání s ministerstvem školství museli redukovat celkový objem požadované dotace asi o třicet procent. Abychom ale udrželi zamýšlenou vědeckou úroveň, nebude nám ta přidělená částka pravděpodobně stačit.
Takže existuje nebezpečí, že kromě samotné dotace bude potřeba do BIOCEV dosypat poměrně dost peněz. Kolik přesně, to opravdu zatím nevíme - ty nejpesimističtější představy počítají s částkou několika set milionů.
Je ovšem možné, že po výběrovém řízení tato potřebná částka dramaticky poklesne. Dnes se dají vysoutěžit skutečně velmi dobré ceny.
Jak bude vypadat superlaser ELI v Dolních Břežanech?
V každém případě ty chybějící prostředky tam bude muset dodat Akademie věd a Univerzita Karlova. Pokud by se měl rozpočet Akademie výrazně snižovat, bylo by samozřejmě obtížnější tyto prostředky pro projekt BIOCEV najít.
Nicméně si jsem jist, že pan předseda nechtěl říci, že by Akademie projekt potřebným způsobem nepodpořila. Spíše jen chtěl upozornit, že redukce rozpočtu Akademie věd by i z tohoto důvodu situaci velmi zkomplikovala.
A.cz: Ještě bych se chtěl zeptat k často diskutované otázce hodnocení vědy. Takzvaný "kafemlejnek" byl prakticky "odpískán" jako slepá ulička; kudy tedy jít teď?
Rozhodně formou "peer-review" (hodnocení práce daného vědce dalšími odborníky z daného oboru, pozn. red.) v kombinaci s nějakou formou kvantitativního hodnocení, tak se to dělá i v zahraničí.
Vždycky to prostě musí být takový proces, ve kterém dochází k "moudrému" hodnocení nezpochybnitelných vědeckých výstupů.
Myslím, že teď to jde správnou cestou - pokud vím, chystá se důkladně připravený systém, založený na tom odborném hodnocení.
Pevně věřím, že vlastní hodnocení veškerého českého výzkumu bude na základě onoho nového systému finálně svěřeno nějaké renomované zahraniční odborné firmě, která to umí. Bude to sice stát více peněz, než když si to děláme „doma na kolenou", ale myslím, že se to rozhodně vyplatí.
A.cz: Kdo by měl mít toto hodnocení na starosti?
Určitě by měla vzniknout nějaká menší centrální instituce, která by měla tyto záležitosti na starosti - a to včetně dalších věcí, jako je třeba vytváření podkladů pro management české vědy, systematické srovnávání s jinými zeměmi, a podobně.
