Masaryk měl na zdi vodníka, Hurvínek je vylepšený Spejbl. České loutky jsou světové dědictví

Masaryk měl na zdi vodníka, Hurvínek je vylepšený Spejbl. České loutky jsou světové dědictví
Česká loutka se pozná. Většina z nich si nese znaky baroka, z kterého nejstarší řezbáři vycházeli. Vyřezat jednu loutku trvá zhruba sedm dní, i když samozřejmě záleží na tom, jaká má být. Tuhle začal vytvářet řezbář Jiří Bareš, který už třicet let pracuje pro královéhradecké loutkové divadlo Drak. "Když tvořím loutky pro jedno představení, nejdříve vyrobím všechny hlavičky, abychom zachovali určitý styl. Kdybych vyráběl postupně celé loutky, první by se od poslední lišila," vysvětluje Bareš a ukazuje, jak docílí toho, aby loutka vypadala živě: "Pravá a levá strana obličeje nesmí být souměrná. Musím loutce vyřezat i nedokonalosti."
Nejdřív ale vznikne návrh. Pokud má v sobě loutka nějaký mechanismus, je nejdůležitější, aby dobře fungovala. Vzhled je až na druhém místě. Na každé představení se loutky vyrábějí nové a originální. Nejčastěji se dělá marioneta, loutka na drátkách nebo na nitích, maňásci nebo loutky ovládané zespodu.
Když má být loutka velká, řezbáři si nejdříve vytvoří zmenšený model a na něm zkoušejí, jak bude fungovat. Pro vánoční představení například vytvářeli anděla, který musel umět mávat křídly.
Loutky se vyrábějí z lipového dřeva. To musí být dobře vyschlé, ideálně dva roky. "Důležité také je, aby kolem něj proudil vzduch ze všech stran," ukazuje řezbář na polínku, ze kterého zanedlouho bude loutka. Tohle dřevo získal od města, když se kácely lípy v parku. Zobrazit 16 fotografií
Foto: Libor Fojtík
Markéta Hronová Markéta Hronová
25. 12. 2016 20:27
Spejbla a Hurvínka zná každý, svět loutek je ale mnohem pestřejší. V Česku ho proslavili kočovní herci, díky tisícům amatérských a nezávislých divadel i šikovným řezbářům se podařilo tradici zachovat dodnes. České a slovenské loutkářství si tak vysloužilo dokonce zápis na seznam světového dědictví UNESCO, kde už máme slovácký verbuňk, masopustní masky a jízdy králů. Baštou českého loutkářství jsou východní Čechy, v Chrudimi je Muzeum loutkářských kultur, které dlouhou tradici mapuje. O tom, jak se loutky vyrábějí, vypráví řezbář Jiří Bareš z divadla Drak v Hradci Králové.

Hradec Králové, Chrudim – V Česku existují až tři tisíce amatérských a nezávislých souborů, které hrají loutkové divadlo.

Hraní loutkového divadla se v českých zemích rozvinulo v 18. století především díky kočovným loutkářům, mezi něž patřil třeba rod Kopeckých. Veškeré tradice se obvykle předávaly v rodině z generace na generaci.

Letos v prosinci se české a slovenské loutkářství dostalo na seznam kulturního nehmotného dědictví UNESCO.

 

Právě se děje

Další zprávy