Bez banky. Bez úvěrové společnosti. Přímé půjčování peněz "od člověka k člověku" prostřednictvím internetových aukcí se pomalu zabydluje i u nás. Za rok se tímto způsobem napůjčovala částka 27 milionů korun.
Půjčit si za dobrých podmínek peníze nebo je naopak výhodně investovat není v době finanční krize jednoduché. Byla to však právě ekonomická recese, která stála za rozmachem P2P (peer-to-peer) půjček, tedy přímých půjček mezi lidmi.
S tímto nápadem přišla v roce 2005 britská společnost Zopa, která začala provozovat server s internetovými aukcemi půjček. O rok později ji ve Spojených státech následovala firma Prosper.
Zatímco v roce 2005 se přes P2P platformy zprostředkovaly úvěry v hodnotě 118 milionů dolarů, s příchodem dluhové krize a s nárůstem podobných projektů se celková suma více než zdesetinásobila. V loňském roce pak podle některých statistik půjčky na P2P serverech atakovaly hranici šest miliard dolarů.
Jako vždy: vyšší zisky, vyšší rizika
Proč jsou P2P půjčky pro potenciální dlužníky a věřitele atraktivní? Jejich poselství totiž zní: "Vynechte banky a úvěrové společnosti a půjčujte si mezi sebou. Bude to pro vás výhodnější."
Dlužníci, kterým banka nepůjčí (nebo jen nevýhodně) a kterým nahánějí strach vysoké úroky úvěrových firem, mají šanci, že na půjčku s přijatelnými podmínkami dosáhnou díky internetové aukci.
Věřitelům se naopak nabízí zajímavá možnost, že se jejich finančních prostředky zhodnotí víc, než kdyby ležely na termínovaném vkladu či spořicím účtu.
Vyšší zisky a výhodnější podmínky ale přirozeně přinášejí také větší rizika.
"Největším rizikem podobných projektů je finanční negramotnost na obou stranách. Věřitelé nemusí mít jasno v tom, jak rizikové investice podstupují a dlužníci naopak mohou mít pocit, že si mohou dovolit více než k bankám a drsným nebankovním subjektům. Řešením by samozřejmě bylo mít stejně tvrdé sankce jako některé nebankovní subjekty, agresivní přístup k vymáhání by ale mohl některé investory odradit," říká ekonom Tomáš Prouza.
Jeho slova potvrzuje i advokát Rostislav Kovář z Právní poradny věřitele: "Kvůli finanční negramotnosti si lidé velmi často neuvědomí, že bankovní či jiné poplatky mohou hrát v celkové částce jen malou roli a nemají být rozhodujícím vodítkem pro výběr subjektu, u kterého si půjčují peníze. Budoucí dlužník si někdy ani neumí vypočítat úrok a často ho dobrovolně nabízí tak vysoký, že jinde by jej půjčené peníze mohly vyjít mnohem levněji."
Jak to celé funguje?
Potenciální dlužníci se na aukčním serveru nejprve zaregistrují a vyplní o sobě požadované údaje. Obecně platí, že čím víc informací o sobě dlužník nabídne, tím výhodnější podmínky pro něj může půjčka mít.
Dalším krokem je zadání částky, kterou si chce půjčit, a doby, za kterou by ji chtěl splatit. Systém mu podle zadaných údajů vygeneruje minimální roční úrok, který musí u svého úvěru v aukci nabízet.
Pak už jen stačí stručně vysvětlit, proč si chce peníze půjčit.
V tuto chvíli přichází na řadu věřitel. Ten si z nabídky všech aukcí vybírá ty, které ho zaujaly a do kterých by byl ochotný investovat. Dlužníkovi může nabídnout celou poptávanou sumu nebo jen její část. Rovněž určuje, jaký úrok by si u své půjčky představoval.
Následně už je na dlužníkovi, jestli se rozhodne pro jeden z nabízených úvěrů nebo si vezme pouze jeho část či si svou půjčku poskládá z více nabídek.
Zisk provozovatelů aukčních serverů plyne z poplatků za správu a administraci jednotlivých úvěrů. U českých aukčních serverů Bankerat a Finx platí věřitel jedno procento ročně z celkové nesplacené částky. Dlužníkovi je u Bankeratu účtováno 3,5 až 5 procent z výše úvěru v závislosti na délce splácení. Server Finx si naopak u dlužníků účtuje 500 korun za uzavření každé smlouvy o úvěru a jedno procento z čerpané částky úvěru.
P2P půjčky v České republice
Zajímavý nápad s P2P půjčkami prostřednictvím internetových aukcí se pomalu rozšiřuje i v České republice.
Zatímco server Bankerat funguje již od loňského prosince, konkurenční projekt Finx je ještě v plenkách, běží teprve měsíc a půl.
Bankeratu se již podařilo zprostředkovat 459 úvěrů v celkové hodnotě přesahující částku 27 milionů korun.
"První rok hodnotím velmi pozitivně. Podařilo se nám zprovoznit něco, co do té doby na českém trhu chybělo. Příjemně mě překvapil velký zájem věřitelů," prozrazuje výkonný ředitel Bankeratu Roman Kakos.
Finx zatím na první sjednaný úvěr čeká. "Získáváme cenná provozní a marketingová data z prvního měsíce reálného provozu, která využíváme k rozhodování o dalším směřování. Počet věřitelů je zatím nízký, takže se aukce neuzavírají," hodnotí začátky Finxu jeho provozovatel Jiří Jirka.
Zbytek článku a diskuzi k tématu čtěte na Peníze.cz
| Čtěte podrobnosti: Zbytek článku a diskuze k tématu |
