Praha - Pan Jan pracuje jako jediný prodavač v malém obchodě. Se svým zaměstnavatelem podepsal takzvanou dohodu o hmotné odpovědnosti za případný schodek či manko.
Zrovna když Jan mluvil se zákazníkem u pokladny, jiný návštěvník ukradl zboží vystavené v obchodě. Jan si toho sice včas všiml, ale útěku zákazníka - i se zbožím za dvacet tisíc - už přesto zabránit nedokázal.
Zaměstnavatel teď chce od pana Jana zaplatit vzniklou škodu v plné výši. Nemusí mu dokazovat, že ji zavinil - "presumpce neviny" zde neplatí. Kvůli podepsané dohodě totiž zaměstnanec automaticky odpovídá za škodu, pokud sám nedokáže, že ji nezavinil.
A pan Jan raději firmě zaplatí, než aby riskoval zdlouhavý a přinejmenším v první fázi i finančně náročný soudní spor.
Podobně jsou na tom všichni, kdo podepíší dohodu o hmotné odpovědnosti - tedy hlavně pokladníci, prodavači či skladníci.
Českomoravská konfederace odborových svazů chce nyní toto pravidlo zrušit. Požaduje, aby příslušná ustanovení ze zákoníku práce vypadla - v rámci širší novely, jejíž návrh v těchto dnech dokončuje ministerstvo práce a sociálních věcí.
Zřejmě však zůstane jen u přání. Ministerstvo totiž změnu odmítá. Naopak - u takzvané obecné odpovědnosti - navrhlo ještě zpřísnit pravidla pro vedoucí zaměstnance.
Obecná, nebo zpřísněná odpovědnost?
Pro pochopení problému se nejdříve stručně (a zjednodušeně) podívejme, jak odpovědnost zaměstnance za způsobené škody funguje.
Obecně platí, že každý zaměstnanec odpovídá pouze za škodu, kterou zaviní. Tuto vinu mu přitom zaměstnavatel musí prokázat.
Jestliže ji zavinil z nedbalosti, odpovídá zaměstnanec za škodu maximálně do výše 4,5násobku svého průměrného výdělku. Pokud škodu způsobil úmyslně (nebo pod vlivem alkoholu či drog), žádný strop pro něj neplatí a musí platit skutečnou výši škody.
Předchozí dva odstavce popisují základní, takzvanou obecnou odpovědnost za škodu. U ní tedy platí "presumpce neviny" (zaměstnanec je nevinen, dokud mu firma neprokáže opak) a v řadě případů i určitý finanční strop.
Pokud však pracovník podepíše "dohodu o hmotné odpovědnosti", začnou pro něj platit přísnější pravidla včetně "presumpce viny".
Tato přísnější pravidla platí pro schodek či manko na svěřeném zboží, zásobách materiálu, předané hotovosti a podobně - obecně pro hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu.
Podobně přísné pravidlo se vztahuje i na ztrátu (nikoliv "pouhé" poškození) svěřených věcí, pokud je firma svěřila zaměstnanci na základě písemné dohody nebo potvrzení. Tuto část zákona však odboráři zrušit nechtějí, požadují jen její zjednodušení.
Protiústavní a zneužívané, tvrdí odbory
"Navrhujeme zrušit dohodu o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, protože současná úprava je v rozporu s ústavní zásadou presumpce neviny," říká Vít Samek, šéf právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.
"V některých případech nemůže zaměstnanec ovlivnit vznik škody, natož mu zabránit - například u krádeže zboží zákazníky. Svou nevinu pak zaměstnanci prokazují obtížně a navíc nesou i soudní náklady, nehledě k délce soudních jednání," vysvětluje Samek.
Někteří zaměstnavatelé podle něj tuto úpravu zneužívají a vyžadují na lidech úhradu i těch schodků, které zřejmě nemohli zavinit - zejména v prodejnách se samoobsluhou.
"Neznáme další stát Evropské unie, kde by takový institut existoval," dodává právník.
Pokud by odborářský návrh prošel, platila by při schodku (manku) pouze obecná, nikoliv zpřísněná odpovědnost. Zaměstnavatel by musel zaměstnanci nejdříve prokázat vinu. Při nedbalostním zavinění by pak po něm mohl požadovat nejvýše 4,5násobek platu, strop by neplatil pouze při úmyslně zaviněné škodě.
Druhé formy zpřísněné odpovědnosti - za ztrátu svěřených předmětů, typicky notebooků nebo automobilů - by se tato změna nedotkla. Tam by nadále platila zpřísněná odpovědnost, tedy presumpce viny, a zaměstnanec by musel dokázat opak.
Změna není nutná, odpovídá Drábek
Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09 však odborářský návrh zásadně odmítá. Zjednodušeně řečeno proto, že jde o osvědčenou úpravu, která obsahuje pojistky proti zneužití a na jejím zachování trvají zaměstnavatelské svazy.
Drábek zdůrazňuje, že ani zpřísněná odpovědnost není absolutní - zaměstnanec se jí zprostí, když prokáže, že škodu vůbec nebo zčásti nezavinil.
Zaměstnanec navíc může od dohody o hmotné odpovědnosti odstoupit, jestliže zaměstnavatel do 15 kalendářních dnů neodstraní závady bránící řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami, na které ho zaměstnanec písemně upozornil. Tedy například když nelze uložit tržbu do uzamykatelné pokladny.
Zákoník podle Drábka výslovně stanoví, že na zmíněné zboží v samoobsluhách nelze tuto dohodu použít. Aby mohl zaměstnanec za věci odpovídat, musí mít možnost s nimi "osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny".
V případě pana Jana, zmíněného v úvodu, by tedy firma porušila zákon. "Kdyby zaměstnavatel dohodu o odpovědnosti na takovéto věci přesto uzavřel, byla by neplatná," dodává Drábek.
Jestliže však zaměstnanec má vytvořeny všechny podmínky k tomu, aby měl svěřené hodnoty pod osobní kontrolou, není podle Drábka důvod, aby za případný schodek neodpovídal v plné výši.
Ministerstvo také připomíná, že presumpce neviny platí jen v trestním právu, zatímco v uvedeném případě jde o soukromý vztah, založený právě dobrovolnou dohodou o hmotné odpovědnosti.
| Čtěte více: Za zneužití nemocenské přijdete o práci, plánuje Drábek Kino v práci a všude květiny? Absurdní povinnost skončí Nenápadná změna: Rychlejší výpověď špatným zaměstnancům |
Vyšší strop pro vedoucí zaměstnance
Projde-li novela zákoníku práce z ministerské dílny, pak se dosavadní pravidla od roku 2012 naopak zpřísní.
Má totiž stoupnout strop u takzvané obecné odpovědnosti - tedy všude tam, kde se neuplatní přísnější pravidla o odpovědnosti za schodek nebo ztrátu.
Dosud v zásadě platí, že za škodu zaviněnou z nedbalosti "ručí" zaměstnanci do 4,5násobku svého průměrného výdělku.
Tento strop sice pro "řadové" zaměstnance zůstane beze změny, ale má vzrůst u takzvaných vedoucích zaměstnanců - nově na šestinásobek jejich průměrného výdělku.
Odboráři však chtějí, aby vyšší strop platil jen pro jasně definovaný okruh "vyšších vedoucích zaměstnanců".
Podle právníka Samka z ČMKOS by totiž vyšší strop byl pro řadu "nižších vedoucích zaměstnanců", tedy zejména mistrů, naprosto likvidační.
