Krize v peněžence. Jak složité je dostat se rychle k úsporám na stavebku či penzijku

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
Aktualizováno 16. 4. 2021 9:24
Roste počet lidí, kteří kvůli krizi počítají každou korunu. Během koronavirových omezení přišli o část pravidelných příjmů a peníze jim nestačí pokrýt veškeré náklady domácnosti. Mají ale dlouhodobé finanční produkty typu stavebního či penzijního spoření. Zmapovali jsme, za jakých podmínek lze peníze z těchto účtů vybrat předčasně a zda vůbec mohou zachránit domácí rozpočet.
Foto: iStock

Pětina domácností je s penězi na hraně

Podle nedávného šetření společnosti Kruk roste počet domácností, kterým se krátí úspory. Pětina domácností měla loni úspory jen do výše měsíčního příjmu. Před dvěma lety to bylo jen 12 % domácností.

To je problém, protože minimální úspory se snadno vypaří, když například vydělávající člen domácnosti onemocní nebo se objeví nečekané výdaje typu opravy auta nebo rozbitého spotřebiče. 

Zeptali jsme se finančních odborníků, jak se v tomto případě rychle dostat k penězům uloženým na dlouhodobých spořících produktech, tedy:

  • na stavebním spoření
  • na penzijním spoření
  • na termínovaném vkladu
  • na účtu životního pojištění
  • na investičním účtu

Určitě je lepší vybrat i za cenu sankce naspořené peníze a zaplatit účet za plyn či elektřinu než se dostat do registru dlužníků. Nemusí to být ale až tak jednoduché.

Podmínky čerpání peněz z jednotlivých produktů najdete na následujících kartách.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Evropská komise zlepšila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 4,2 procenta

Ekonomika Evropské unie letos i v příštím roce především díky rychlejšímu uvolňování protipandemických omezení poroste rychleji, než se původně čekalo. Ve své jarní makroekonomické předpovědi to ve středu uvedla Evropská komise (EK), která tak zlepšila letošní výhled růstu hrubého domácího produktu (HDP) na 4,2 procenta. Příští rok by měla ekonomika EU, která loni kvůli pandemii zažila rekordní propad, vykázat růst o 4,4 procenta.

Předchozí odhad komise přitom v únoru počítal s letošním růstem o 3,7 procenta a příští rok o 3,9 procenta. Unijní exekutiva vidí důvod k optimističtější předpovědi zejména v rychlejším tempu očkování, které dovoluje řadě států svižnější návrat k běžnému provozu, než se čekalo v zimě.

Odhady zlepšila komise i pro země eurozóny, u nichž letos očekává růst o 4,3 procenta a příští rok ještě o desetinu procentního bodu vyšší. V zimě předpovídala na letošní i příští rok shodný růst HDP o 3,8 procenta.

Zdroj: ČTK
Další zprávy