Praha - Některé služby mohly od ledna 2010 zlevnit nebo přinejmenším nezdražit, pokud by poslanci schválili zákon snižující DPH u vybraných služeb s vysokou přidanou hodnotou práce. Zákon však ve středu ve sněmovně neprošel. Hlasovalo pro něj jen 50 poslanců - překvapivě napříč stranami. Snížení sazby podpořili hlavně komunisté, část ODS a lidovců, proti byla většina ČSSD.
Zatímco ministr financí Eduard Janota, exministr financí Miroslav Kalousek či někteří poslanci ODS snížení daně obhajovali, ČSSD oproti letošnímu jaru změnila názor a považuje snížení DPH za luxus, který si státní rozpočet nyní nemůže dovolit.
Snížená sazba DPH měla nově platit zejména na stravovací služby (kromě dodávání tabákových výrobků a alkoholických nápojů). Oproti původnímu návrhu by se tedy vztahovala nejen na restaurace, ale i další stravovací zařízení.
Do nižší sazby mohly nově spadat také kadeřnické a holičské služby a řada drobných oprav - konkrétně obuvi, koženého zboží, oděvů, bytového textilu a jízdních kol. Zlevnit mohly také knihy nahrané na magnetických a optických médiích. Na klasické tištěné knihy se nižší sazba DPH vztahovala už nyní.
Podle neschváleného návrhu měly v nižší sazbě DPH zůstat také služby související s opravou, modernizací či rekonstrukcí domů či bytů. Původně měla tato výhoda platit jen do konce roku 2010, nově měla platit bez omezení.
Návrh také zvyšoval hranici pro osvobození dováženého zboží od daně, které dosud platilo na věci "nepatrné hodnoty" do 22 eur. Nově se měla hranice zvýšit na 150 eur.
Pomohla dohoda v Bruselu
Přeřazení vybraných služeb do nižší sazby DPH navrhla ještě předchozí vláda Mirka Topolánka a podpořila jej tehdy i ČSSD. Snížení umožnila březnová dohoda na úrovni Evropské unie, jejíž dosažení je označováno za jeden z velkých úspěchů českého předsednictví. Na konci roku 2010 totiž měla skončit pro některé členské země výjimka z pravidla, že DPH na restaurační služby, kadeřnictví či bydlení nesmí být nižší než 15 procent. Státy se po mnoha letech jednání dohodly, že nižší sazba bude možná i nadále.
Exministr financí Miroslav Kalousek jako autor návrhu předpokládal, že výnos z DPH po přeřazení do nižší sazby klesne maximálně o zhruba 7,7 miliardy, nyní hovoří o čtyřech až pěti miliardách. Snížení sazby prý ale zároveň pomůže přežít mnoha drobným podnikatelům, kteří by v době krize mohli zkrachovat. "Cílem není levnější guláš nebo kadeřník, ale udržení pracovních míst v oborech s vysokou přidanou hodnotou lidské práce," připomněl ve sněmovně.
ČSSD: Nižší DPH teď nechceme
Snížená sazba DPH činí v tuzemsku devět procent, základní 19 procent. Sociální demokracie se ji v posledních měsících pokusila několikrát snížit na šest procent, ale neuspěla. Naopak - takzvaný úsporný balíček ministra financí Eduarda Janoty zvýší od ledna 2010 sazby o jeden procentní bod, tedy na 10 a 20 procent.
Místopředseda ČSSD a stínový ministr financí Bohuslav Sobotka při druhém čtení návrhu v polovině října poslancům připomněl, že před několika týdny rozhodovali o škrtech v rozpočtových výdajích kvůli vysokému schodku rozpočtu.
Podle Sobotky by snížení DPH bylo v současné situaci luxusem a Fischerova vláda měla tento návrh svých předchůdců stáhnout, zvláště pokud kvůli rozpočtu musela snížit mateřskou či platy státním zaměstnancům. Nedávná dohoda v Bruselu sice umožňuje české vládě DPH snížit, ale nejde o povinnost.
"Krize je ve všech 27 zemích Evropské unie, přesto se ministři financí všech zemí shodli, že jedním z možných řešení je právě snížení DPH u vybraných služeb," odpověděl ministr financí Eduard Janota. Stejně jako Kalousek odhaduje, že kvůli změně klesnou příjmy státu o čtyři až pět miliard.
Podle Kalouska však nelze jednoduše vyměnit například snížení mateřské za ponechání uvedených služeb v základní sazbě DPH. Matky by si sice polepšily, ale krize by naopak citelněji dopadla na drobné podnikatele a jejich zaměstnance.
