První Čech, který prošel osobním bankrotem: Zadarmo nemluvím

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
4. 3. 2015 6:30
Dvacet tři dnů po zavedení možnosti oddlužení v Česku pan Jaromír nahlásil, že nezvládá splácet dluhy za 1,2 milionu korun. O pět let později si mohl oddechnout.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Vojtěch Marek

Praha – Jen 23 dnů poté, co byla v roce 2008 v Česku zavedena možnost osobního bankrotu, požádal pětatřicetiletý pan Jaromír (jehož pravé jméno redakce záměrně pozměnila) o tento způsob oddlužení.

O pět let později se právě on stal prvním Čechem, který úspěšně prošel celým procesem osobního bankrotu. Vyplývá to z analýzy dat z insolvenčního rejstříku, kterou provedl program studenta Petera Zvirinského oceněný Nadací Open Society Fund.

"Jedná se o velice nepříjemný kus života, zadarmo o něm mluvit nebudu," odpověděl letos pan Jaromír, když jej online deník Aktuálně.cz a Hospodářské noviny požádaly o rozhovor. Jeho příběh lze nicméně zrekonstruovat z dokumentů dostupných v insolvenčním rejstříku.

Dluhy přes milion

Krajskému soudu v Ústí nad Labem pan Jaromír v lednu 2008 ohlásil, že celkem deseti věřitelům – bankám a úvěrovým společnostem – dluží více jak 1,2 milionu korun a že jde o dluhy, které se svým příjmem kolem 15 tisíc hrubého už není schopen splácet. Je ale připraven v příštích pěti letech žít jen z nezabavitelného minima, tedy z částky kolem šesti tisíc korun, a vydělávat na to, aby uhradil alespoň třicet procent svých dluhů, jak to u osobního bankrotu požaduje zákon.

Už na začátku února roku 2008 soud jeho osobní bankrot povolil. Stalo se tak navzdory tomu, že tehdy vypočítal, že čistá mzda pana Jaromíra stačí jen na uhrazení 23 procent dluhů. "Soud přesto dospěl k závěru, že oddlužení lze povolit, neboť z návrhu dlužníka je zřejmé, že ten očekává zvýšení příjmů," napsal soudce Jiří Bednář do rozhodnutí o povolení oddlužení.

Zaplatil i ze stravenek

Důvěru pan Jaromír v následujících letech nezklamal. Přestože v druhé půlce pětiletého tvrdého splátkového režimu pracoval za výrazně menší výplatu než v předchozích letech, uhradil svým věřitelům nakonec 44 procent původních dluhů.

Takový – tedy relativně úspěšný – konec osobního bankrotu je podle ostravské insolvenční správkyně Jany Kudrnové obvyklý. "V současné době mám zhruba 200 osob v osobním bankrotu a lze očekávat, že 90 procent z nich podmínky oddlužení splní. Zbývajících 10 procent pak tvoří osoby, u kterých dojde k přeměně oddlužení v konkurz pro neplnění podmínek (těm pak dluhy zůstanou), nebo osoby, u nichž dojde k ukončení řízení například v důsledku úmrtí (dluhy jsou řešeny v dědickém řízení)," dodává Kudrnová.

Pan Jaromír osobním bankrotem úspěšně prošel i díky tomu, že neztratil motivaci jako někteří jiní dlužníci, kteří „nechtějí vydělávat na dluhy“. Svůj čistý příjem v prvních třech letech oddlužení navýšil z původních dvanácti tisíc až ke dvaceti tisícům – jemu přitom zůstávalo stále jen nezabavitelné minimum (z této výplaty to bylo kolem osmi tisíc korun).

Na možné horší časy v příštích letech myslel Jaromír i v momentě, kdy zjistil, že věřitelům poslal navíc 14 tisíc, které vůbec nemusel. Jednu dobu totiž do splátek počítal i hodnotu stravenek – a když byl následně soudcem upozorněn, že stravenky do svého příjmu počítat nemá, nežádal o vrácení přeplatku.

Když pak v posledních dvou letech splácení skutečně přišly horší časy a panu Jaromírovi klesla čistá mzda na nějakých 13 tisíc korun, měl z minula "předplaceno". A v březnu 2013 si mohl oddechnout. Za pět let v úsporném režimu splatil přes půl milionu korun. Odměnou mu bylo, že původní dluhy ve výši přesahující 1,2 milionu korun přestaly existovat.

Banky další půjčky nevylučují

Má dnes pan Jaromír další půjčky? Nabízejí mu je banky vůbec? Na tyto otázky jsme od pana Jaromíra odpověď nedostali. Za rozhovor chtěl totiž finanční odměnu dosahující pětimístné částky. „Jinak bohužel nemohu sloužit. Nehodlám ze sebe dělat pitomce zadarmo," napsal do redakce.

Banky přitom žadatele o úvěr, kteří prošli osobním bankrotem, automaticky neodmítají. "Každý případ posuzujeme individuálně. Při posuzování žádosti bychom v takovém případě kromě standardního credit scoringu přihlédli i k dalším okolnostem, jako je například doba uběhnutá od ukončení insolvence nebo jak velká byla dlužná částka," říká Pavla Kozáková z tiskového oddělení České spořitelny. Aktivně ale spořitelna lidem, kteří prošli osobním bankrotem, půjčky v prvních pěti letech po oddlužení nenabízí.

"To, že klient prošel insolvencí, je z pohledu banky vnímáno jako negativní informace o jeho schopnosti splácet v minulosti svoje závazky," dodává mluvčí GE Money Bank Milada Franek.

Krachy a osobní bankroty v Česku

Osobní bankrot

Velký speciál o insolvencích. Co dovede obyčejné Čechy až k osobnímu bankrotu? Jaké firmy jsou nejvíce ohrožené insolvencí? Kolik firem zkrachovalo a jak dlouho trvá u soudu, než se úpadek vyřídí? Exkluzivní data o tom, kdo uplatňuje nejvíc pohledávek a jaké jsou profily dlužníků - ZDE.

Od roku 2008 požádalo v Česku o osobní bankrot už přes 106 tisíc lidí, úspěšných bylo 76 tisíc žádostí. Většina těchto lidí stále prochází pětiletým obdobím splátek. Kdo z nich v této době přijde o práci nebo z jakéhokoli dalšího důvodu nezvládá několik měsíců hradit alespoň 30 procent dluhů, spadne do tvrdší varianty – konkurzu. V něm dluhy nejde vymazat jejich pouze částečnou úhradou a věřitelé je opět začínají tvrdě vymáhat (podrobněji se o fungování osobního bankrotu dočtete v grafice).

Podle analýzy dat z insolvenčního rejstříku, kterou provedl Peter Zvirinský, bylo zatím ukončeno 5731 z povolených osobních bankrotů, z toho ve 1273 případech byl následně vyhlášen konkurz.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Čína očekává, že ČR přehodnotí vyloučení čínských firem z dostavby Dukovan

Čína očekává, že Česká republika přehodnotí své rozhodnutí vyloučit její firmy ze soutěže na výstavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Uvedla to v úterý mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing na otázku ruské agentury TASS.

Podle Pekingu by se ČR měla vrátit k pravidlům fungování volného trhu. V pondělí prezident Miloš Zeman podepsal zákon, který vylučuje z tendru na výstavbu nového bloku ruské a čínské firmy.

Ruské ministerstvo zahraničí krok Prahy zatím nekomentovalo.

Zdroj: ČTK
před 4 minutami

Robert Svoboda rezignoval na funkci trenéra hokejistů Zlína

Hokejisté Zlína jsou bez trenéra. Robert Svoboda rezignoval po nedělní porážce s Kladnem a kvůli výkonům v úvodu extraligy, v níž jsou Berani poslední. V osmi zápasech získali pět bodů. Klub o změnách informoval v tiskové zprávě.

"Po duelu v Kladně bylo jasné, že týmu může pomoci změna trenéra. Myslím, že je to momentálně neodkladně správná věc, která může ještě vše obrátit k lepšímu,“ uvedl Svoboda s tím, že chce z mužstva sejmout tlak okolí, který je vyvíjen na něj osobně a mužstva se negativně dotýká.

Berany v zápase na ledě Olomouce povede asistent Martin Hamrlík společně s koučem zlínské juniorky Lubošem Jenáčkem.

před 45 minutami

Exploze v domě v Göteborgu si vyžádala více než dvě desítky zraněných

Více než dvě desítky zraněných, z toho několik vážně, si v úterý ráno ve švédském Göteborgu vyžádala exploze a následný požár v obytném domě. Několik postižených je zraněno vážně. Co výbuch způsobilo, zatím není jasné. Informovala o tom švédská média.

Podle televizní stanice SVT bylo 23 zraněných dopraveno do nemocnice, ale jen pět z nich převezly sanitky. Většinou se jedná o lehčí zranění, nicméně některá jsou vážná. Veřejnoprávní rozhlas SR hlásil, že hospitalizováno bylo 25 lidí.

Podle göteborské záchranné služby exploze zasáhla několik bytů a schodiště. Probíhá evakuace několika stovek lidí, někteří vyskočili z oken domu, sdělil SVT velitel zasahujícího týmu záchranářů. Požár, který se po výbuchu rozhořel, zatím není pod kontrolou.

Zdroj: ČTK
před 51 minutami

Před pařížským soudem začínají svědčit oběti teroristických útoků z roku 2015

Před pařížským soudem ohledně teroristických útoků z listopadu 2015 začnou v úterý svědčit oběti a poškození. Informoval o tom místní tisk. Podle odhadů organizací, které jim poskytují pomoc, by před soudem mohlo vystoupit až 300 obětí útoků, při kterých zemřelo v Paříži a okolí 130 lidí.

Hlavním obviněným je Salah Abdeslam, který je považovaný za jediného přeživšího přímého spolupachatele atentátů.

Podle serveru France24 by každý den mělo vystoupit před soudem se svým svědectvím zhruba 15 lidí. Každý z nich bude mít zhruba 30 minut na to, aby popsal útok a další okolnosti. Slyšení poškozených by mělo trvat pět týdnů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy