Příběh nejmladší bankrotářky: Vysoké dluhy zdědila po otci

Jiří Hovorka Jiří Hovorka
2. 3. 2015 7:32
Příběh čtrnáctileté dlužnice míří k dobrému konci. Insolvenční správce popírá pohledávky společnosti, která za půjčených 200 tisíc požaduje šestinásobek. Ta ho za to ale žaluje.
Půjčkám ze "šedé" zóny se vyhněte, ukazuje kromě jiného příběh nejmladšího člověka v Česku, který se kdy dostal do osobního bankrotu.
Půjčkám ze "šedé" zóny se vyhněte, ukazuje kromě jiného příběh nejmladšího člověka v Česku, který se kdy dostal do osobního bankrotu. | Foto: Thinkstock

Praha – Smutný příběh, ke kterému vůbec nemuselo dojít. To je ve zkratce případ nejmladší dlužnice, která v Česku prošla osobním bankrotem. Online deník Aktuálně.cz ho zrekonstruoval na základě veřejně dostupné databáze z insolvenčního rejstříku.

V říjnu roku 2013 bylo Petře Vlkové, jejíž pravé jméno deník Aktuálně.cz zná, ale pozměnil ho, aby jí nepřidělával další problémy, čtrnáct let. Tehdy na ni vymahačská firma BP Integralis Limited se sídlem na Kypru podala insolvenční návrh.

Krachy a osobní bankroty v Česku

Osobní bankrot

Velký speciál o insolvencích. Co dovede obyčejné Čechy až k osobnímu bankrotu? Jaké firmy jsou nejvíce ohrožené insolvencí? Kolik firem zkrachovalo a jak dlouho trvá u soudu, než se úpadek vyřídí? Exkluzivní data o tom, kdo uplatňuje nejvíc pohledávek a jaké jsou profily dlužníků - ZDE.

Po čtrnáctileté slečně požadovala 173 tisíc korun, jako část nesplaceného dluhu, který Petra zdědila po otci. Ten zemřel v roce 2009. V dědickém řízení Petru zastupoval její tehdejší opatrovník – odbor sociálních věcí na městském úřadě v Kutné Hoře. Kdyby jeho úředníci předlužené dědictví odmítli, jak v jedné ze svých zpráv upozorňuje insolvenční správce, nemusela by Petra řešit v pubertě stotisícové dluhy.

Městský úřad v Kutné Hoře svou roli v případu komentovat nechce, odvolává se na povinnost mlčenlivosti. „Máme za to, že pokud bychom jakoukoli informaci předali, postupovali bychom v rozporu se zákonem,“ říká vedoucí odboru sociálních věcí Šárka Zittová.

„V obecné rovině bychom chtěli upozornit, že veškerá činnost, která je opatrovníkem prováděna, podléhá následnému schválení příslušného soudu, který vždy pečlivě zvažuje, zda to které právní jednání je či není v souladu se zájmy nezletilého dítěte,“ pokračuje Zittová.

Navrhoval tedy její úřad odmítnutí dědictví slečny Vlkové a soud to zamítl? I na to se podle Zittové vztahuje povinná mlčenlivost.

Matka v konkurzu

Po otci Petra zdědila i další dluhy, věřitelé jich v insolvenčním řízení přihlásili takřka za 700 tisíc korun. Nejvíc - přes 240 tisíc korun - eviduje společenství vlastníků bytů v domě, kde má rodina byt. Dalších zhruba 150 tisíc požaduje Citibank a 130 tisíc korun stavební firma.

Jediným majetkem, který Petra po otci zdědila, je čtvrtinový podíl na bytě, jehož cenu znalec odhadl na 870 tisíc korun. Zbylé tři čtvrtiny bytu patří matce Petry, která je v konkurzu, protože na rozdíl od Petry nesplní podmínky pro milosrdnější osobní bankrot. U matky věřitelé nahlásili dluhy v celkové částce přesahující dva miliony korun.

Polovinu ze dvou milionů chce stejná firma, která poslala do insolvence Petru. Insolvenční správce Martin Šíp, pod něhož spadají dluhy Petry i její matky, ale většinu tohoto dluhu popírá a definitivní řešení pro obě dlužnice se tím odkládá. Firma totiž na svých pohledávkách nadále trvá a správce žaluje.

Martin Šíp uznal jen zhruba 135 tisíc korun jako pohledávku za matkou a dalších 173 tisíc uznává jako pohledávku firmy za Petrou. Dalších 900 tisíc korun, které poptává BP Integralis Limited, insolvenční správce seškrtal.

Manželé si totiž půjčili od 1. faktorské, od které BP Integralis Limited pohledávku získala, 200 tisíc korun a zhruba 49 tisíc už uhradili na pravidelných splátkách, dokud ještě spláceli. Přesto nyní firma požaduje zhruba šestinásobek z původní půjčky.

Insolvenční správce Martin Šíp většinu přihlášených pohledávek plynoucích z této úvěrové smlouvy popřel, protože jsou podle jeho právního názoru v rozporu s dobrými mravy.

Žaloba na správce

1. faktorská je typický zástupce společností nabízejících úvěry v takzvané šedé zóně. Tyto firmy se často zaměřují právě na problémové dlužníky, kterým už nepůjčí banky a značkové úvěrové společnosti a kteří mohou úvěr zajistit například bytem. Právě to se stalo i v případě manželů Vlkových.

Insolvenční správce ale popírá i zástavní smlouvy, které se k úvěru vážou, když podle něj byly uzavřeny nezákonnou formou. BP Integralis Limited s tím nesouhlasí a na postup insolvenčního správce podala v prosinci 2014 žalobu u Krajského soudu v Praze.

Pokud české soudy žalobu odmítnou a schválí postup insolvenčního správce, zbaví se slečna Petra přes osobní bankrot, který už jí soud schválil, všech zděděných dluhů. Pokud by vymahačská firma u soudů uspěla, bude z prodeje bytu uhrazena převážně jen její pohledávka a zbývající dluhy nezmizí.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Ve druhém čtvrtletí porušily zákon téměř čtyři pětiny kontrolovaných e-shopů

Téměř čtyři pětiny internetových obchodů, které v letošním druhém čtvrtletí zkontrolovala Česká obchodní inspekce (ČOI), porušily zákon. Pochybení se nejčastěji týkala práv spotřebitelů a především toho, že provozovatelé e-shopů neposkytli zákazníkům informace ohledně reklamace a mimosoudního řešení spotřebitelských sporů. Inspekce o tom v pondělí informovala v tiskové zprávě, kde současně připomněla, že vzhledem k epidemii nemoci covid-19 zájem o nákupy přes internet vzrostl. Za zjištěné nedostatky ČOI uložila firmám ve sledovaném období 452 pokut za 2,64 milionu korun.

"Výsledky kontrol potvrdily, že v oblasti internetového prodeje dochází stále k vysokému počtu porušování práv spotřebitelů," uvedl ředitel ČOI Mojmír Bezecný.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Velké technologické podniky letos rekordním tempem nakupují menší rivaly

Velké technologické společnosti letos rekordním tempem nakupují menší konkurenty. Informoval o tom britský ekonomický list Financial Times (FT). Technologické firmy podle údajů společnosti Refinitiv na převzetí svých potenciálních konkurentů v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů od začátku roku vynaložily minimálně 264 miliard dolarů (5,7 bilionu Kč). To představuje dvojnásobek předchozího rekordu z roku 2000.

Od začátku letošního roku technologické společnosti podle FT podepsaly rekordních 9222 smluv o převzetí podniků v hodnotě méně než jedné miliardy dolarů u každého z nich. Vlna akvizic přichází v době, kdy se na velké technologické podniky soustředí čím dál větší pozornost ze strany regulátorů i politiků. Firmy jako Apple, Facebook, Google, Amazon a Microsoft se stávají terčem obvinění, že svými podnikatelskými praktikami omezují hospodářskou soutěž a poškozují spotřebitele, píše britský list.

Zdroj: ČTK
Další zprávy