Praha - Insolvenční zprostředkovatelé, kteří využívají situaci dlužníků a nabízejí jim sjednání osobního bankrotu, si účtují poplatek až 20 tísíc korun. Na čtyřicet procent žadatelů však u soudu neuspěje a o poplatek přijde.
Neférovou praktiku odhalil průzkum společnosti Provident Financial, který zmapoval činnost firem nabízejících zprostředkování insolvence. Za rok zažádá o insolvenci 24 tisíc lidí, takže "insolvenční byznys" přesahuje 300 milionů korun ročně.
Na Provident, který nabízí krátkodobé půjčky, se obrací stále více zákazníků s tím, že je oslovují různé firmy s nabídkou oddlužení či převzetí jejich závazků. Společnost chtěla zjistit, o koho jde a za jakých podmínek pracuje. Provedla proto průzkum formou takzvaného mystery shoppingu, na jehož základě prověřila 62 oddlužovacích firem.
Letošní novela zákona o spotřebitelském úvěru zatrhla mnoha nepoctivým podnikatelům s úvěry jejich podnikání, mnoho z nich se proto přeorientovalo na "pomoc s dluhy". Některé subjekty se tváří jako poradny a svým názvem mohou spotřebitele uvést v omyl, že jde o bezplatnou poradnu nebo službu, přitom ale všechny požadují poplatek za vypracování insolvenčního návrhu.
Poplatek je nevratný, i když neuspějete
Poplatek za sestavení návrhu na oddlužení se pohybuje od 8000 do 20 000 korun a je nevratný, a to i v případě, že insolvenční návrh u soudu neuspěje a soud oddlužení zamítne. Výši poplatku společnosti nejčastěji odvozují od počtu věřitelů a s tím související údajné náročnosti při sepisování podkladů. Někteří uváděli, že poplatek pokryje náklady na advokáta, administrativní služby a soudní poplatky. Úspěšnost žadatelů u soudu se ale nemění.
Neziskové organizace jako například Poradna při finanční tísni poskytují klientům tutéž službu zadarmo, oslovené renomované advokátní kanceláře pak zhruba za polovinu uvedených částek. Naprostá většina dlužníků však využívá placené zprostředkovatele, protože ti je aktivně vyhledávají, přijdou za nimi až domů a přemluví je k podání žádosti. Pomoc u bezplatné finanční poradny hledají řádově jen stovky lidí. Měsíčně je přitom v průměru podáno okolo 2000 návrhů na soudní oddlužení.
| Čtěte také: Pomoc pro dlužníky. Ušetří tisíce, klesne počet exekucí Dlužník stižený povodní může žádat o odložení exekuce Nový byznys Home Creditu. Láká na levné mikropůjčky |
Některé prověřované společnosti požadují navíc nad rámec poplatku za zpracování žádosti o oddlužení i procento z celkové dlužné částky jako bonus, když návrh u soudu uspěje. Pokud klient na oddlužení z důvodu nízkého příjmu nedosáhne, ale vlastní nějakou nemovitost, nabídne jim společnost vyřešení situace její zástavou. Dalším nabízeným řešením (více než 30 procent případů) je, že v případě, že klient nedosahuje výší svého příjmu na oddlužení, nabídnou mu takzvané přeúvěrování.
Zákon, který umožňuje dlužníkům zbavit se dluhů, v ČR platí od roku 2006. Žádost o oddlužení může podat k soudu ten, kdo není schopen splácet své dluhy a dluží více věřitelům. Na druhé straně se ale musí zaručit pravidelným příjmem, z něhož bude schopen během následujících pěti let uhradit alespoň třicet procent z celkové dlužné částky. Po pěti letech jsou pak všechny dlužníkovy dluhy na jeho žádost smazány a je "čistý".
