Nová daň pro banky? Trest i pro ty, co krizi nezavinily

Návrh Evropské komise podle kritiků omezí konkurenci mezi bankami

Brusel/Praha - Evropská komise ve středu navrhla novou daň. Odvádět ji mají banky ve všech členských státech Evropské unie. Cílem je předejít tomu, aby na záchranu finančních institucí musely znovu ve velké míře přispívat i vlády členských zemí.

Návrh "stabilizační daně" reaguje na obří výdaje ze státních rozpočtů, kterými vlády pomohly některým bankám během finanční krize po pádu americké Lehman Brothers, tedy po září 2008. Mimochodem Česká republika byla tehdy jednou z mála zemí EU, kde jejich záchranu nemuseli platit daňoví poplatníci.

"Je nepřípustné, aby daňoví poplatníci nadále nesli vysoké náklady na záchranu bankovního odvětví. Ti by neměli stát v první linii tohoto zápasu. Věřím v zásadu, že znečišťovatel platí. Musíme vybudovat systém, který zajistí, aby v budoucnu náklady bankovních krizí platilo finanční odvětví," uvedl eurokomisař pro vnitřní trh Michel Barnier

Daň by měla putovat do speciálních fondů, které mají vzniknout v jednotlivých zemích. Fondy by měly být plně odděleny od státních rozpočtů, a politici by je tak nemohli využívat pro jiný účel než stabilizaci finančního systému.

Brusel zatím nestanovil konkrétní výši nové daně, chce tak učinit až v říjnu letošního roku, tedy poté, co o návrhu budou od června jednat členské státy i Evropský parlament. Její výši je tak možné odhadovat jen na základě podobných systémů, které již fungují v některých členských státech, především ve Švédsku. Tam zdaňují všechny bankovní půjčky sazbou 0,036 procenta a každoročně takto mají získat do stabilizačního fondu zhruba 15 miliard eur (390 miliard korun).

Konec konkurence?

Kritici nové daně varují hlavně před rizikem takzvaného morálního hazardu. "Zajištění vkladatelů a bank bude na tak vysoké úrovni, že se klient už vůbec nebude muset zabývat otázkou, zda banka, kterou si vybere, podniká zodpovědně. Tím pádem také odpadne jedna z důležitých složek konkurence mezi peněžními ústavy," říká náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.

"Zahraniční investiční banky, které se chovaly nezodpovědně a napomohly krizi, získají argument ve smyslu - je tu fond z daní, tak čeho se obávat," tlumočí názor České spořitelny její mluvčí Pavla Langová.

Evropská komise ovšem tato nařčení odmítá. "Tyto fondy by se nepoužívaly k poskytnutí finančních injekcí bankám nebo k záchraně bank, ale pouze k zajištění toho, aby byl úpadek banky předmětem řádného řízení a nedestabilizoval finanční systém," uvádí Barnier.

Kritici také připomínají, že v Česku i dalších zemích už nyní existují systémy pojištění vkladů. "Do českého fondu přispěla třeba jen samotná Česká spořitelna vloni 536 miliony korun," říká Langová.

Ke konci loňského roku však ve zmíněném fondu bylo zhruba 15 miliard korun, což by na pád jakékoliv větší tuzemské banky nestačilo, takže by musel pomoci právě stát (podrobněji jsme přinesli v tomto článku).

Od roku 2011 se v Česku zvýší limit pro pojištění bankovních vkladů z dosavadních 50 tisíc na 100 tisíc eur, tedy podle současného kurzu na zhruba 2,6 milionu korun. Tento vyšší limit už nyní platí v některých zemích EU, v ostatních se zvýší také od příštího roku.

Proč my, když ne oni

Evropská unie chce ostatní země přesvědčit, aby přijaly podobná opatření, na summitu 20 největších ekonomik světa (G20), který se uskuteční příští měsíc v Torontu. Klíčový bude zejména případný souhlas Spojených států, které ovšem s podobnými zásahy do regulace finančních trhů a institucí velmi váhají.

Ekonomové upozorňují, že podobná opatření mají smysl jen v případě, že je přijmou i ostatní země světa.

Podle Jana Matouška z České bankovní asociace navíc podobná omezení půjdou proti hospodářskému oživení a budou zpomalovat případný ekonomický růst.

"Pokud k dani přistoupí jen některé země, znevýhodní své trhy oproti ostatním, což platí především pro vztah EU vůči ostatním finančním trhům," říká Matoušek.

"Vyšší daň znamená vyšší náklady a méně kapitálu, přitom ale z Evropské komise i G20 je zřejmý právě tlak na banky směrem k vyšší úrovni kapitálu," dodává Langová z České spořitelny.

Podle některých kritiků by navíc banky přenesly další povinné odvody alespoň částečně na klienty, hrozí tedy zvýšení poplatků či úrokových sazeb úvěrů.

Názory na novou daň se ale liší i v samotné evropské sedmadvacítce. Námitky již vyjádřilo britské ministerstvo financí. Šance na prosazení návrhu ale přesto zůstávají poměrně vysoké.

Foto: Ondřej Besperát
Čtěte také:
Snížit bankovní poplatky? Líbivý plán, ale prý neúčinný
Ochrana vkladů v bankách se zvýší. Přesto nemusí stačit
Evropské banky čelí značným rizikům, píše Brusel

Evropská komise se totiž i v tomto případě uchýlila ke kontroverznímu postupu, který jí umožňuje hladší schvalování vlastních návrhů. Nové zdanění totiž zařadila pod oblast vnitřního trhu, kde se o návrzích hlasuje kvalifikovanou většinou. Pokud by návrh zařadila pod oblast daní, potřebovala by jen stěží dosažitelný souhlas všech 27 členských států.

Komise chce, aby Evropská unie schválila návrh do poloviny příštího roku.

 

Právě se děje

Další zprávy