reklama
 
 

Nájemní byt: Kromě nájmu investujete další desetitisíce

8. 5. 2007
Foto: Aktuálně.cz
Pokud si člověk pronajme byt, tržní nájemné ho, nejen v Praze, vyjde i na pěticifernou sumu. Další peníze by nájemce měl investovat i do údržby bytu, protože majitel musí provádět jen ty nejzásadnější opravy. A tak je důležité pečlivě uzavírat smlouvu.

Zatímco v roce 1989 bylo v Česku asi 1,45 milionu nájemních bytů, v současnosti je jejich počet téměř poloviční (počet není přesně znám). Poslední zjištěné údaje vycházejí ze sčítání lidu v roce 2001, kdy bylo nájemních bytů přes milion - tedy asi 28% z celkového bytového fondu.

Být nájemníkem není levné

To, jaké úpravy musí provádět nájemník bytu konkrétně vymezuje nařízení vlády z roku 1995. Seznam to je úctyhodný. Lidé, kteří bydlí v bytech s regulovaným nájemným, třeba už desítky let, a domácnost považují "za svou", s ním asi problém mít nebudou. Pro ty, kdo platí tržní nájemné, ale může přinášet nepříjemné náklady navíc.

A nemusí se jednat zrovna o malé částky: například oprava parketové podlahy se může vyšplhat na desetitisíce za každou místnost.

Co tedy musí nájemce zainvestovat sám?
- opravy a výměny podlah,
- opravy částí oken a dveří, kování apod.,
- výměny vypínačů, jističů, zvonků, domácích telefonů, osvětlovacích těles,
- výměny uzávěrů plynu, opravy vodovodních baterií, výměny sifonů,
- opravy měřičů tepla a teplé vody.

Dalšími drobnými opravami jsou například opravy digestoří, umyvadel, van a dřezů, sporáků, kuchyňských linek i vestavěných skříní, a také kotlů a kamen. Radiátory dálkového vytápění naopak opravuje majitel. Kromě toho musí nájemce hradit ještě další opravy, které přijdou na méně než 300 korun. Nájemce také musí zajistit malování bytu, čištění podlah a obkladů, a také čištění odpadů až ke stoupačkám.

"Ostatní opravy, nejde-li o poškození či nadměrné opotřebení nájemcem, jsou zpravidla v režii pronajímatele," zdůrazňuje Libor Dellin, místopředseda Občanského sdružení majitelů domů, že ani tento seznam nemusí být konečný.

Asi každý dlouhodobý nájemník zná situaci, kdy v bytě přestanou těsnit okna nebo se rozpadne kuchyňská linka, pronajímatel se ale nemá k opravě. I tuto situaci zákon řeší, chce to ale od nájemníka pevné nervy.

"Jestliže by pronajímatel v přiměřené době neodstranil nahlášené závady, bránící řádnému užívání bytu, má nájemce - poté, co upozorní pronajímatele - právo závady v nezbytné míře odstranit a od pronajímatele požadovat úhradu účelně vynaložených nákladů," parafrázuje předpis Libor Dellin. "Požadavek na tuto úhradu je nutné uplatnit bezodkladně, po 6 měsících právo na úhradu propadá," upozorňuje.

Bezbranný není ale ani majitel, pokud se nájemce chová k obývanému bytu nešetrně. Pronajímatel může odstoupit od nájemní smlouvy, pokud je byt užíván způsobem, který mu způsobuje škodu, nebo v jehož důsledku může dojít ke značné škodě.

Podmínky může upravit smlouva

Pokud člověk považuje nájemné za vysoké a náklady na tuto údržbu nést nechce, má pro něj radu Milan Taraba, místopředseda Sdružení nájemníků. "Pronajímatel se může s nájemcem dohodnout na odlišném řešení, než je popsáno v nařízení vlády," zdůrazňuje.

To znamená, že by nájemník měl číst smlouvu velmi pečlivě: může mu uložit i investice, které mu vyhláška neukládá; vyhláška platí v případě, že žádné speciální ujednání není přijato. "Po novele občanského zákoníku se mohou pronajímatel s nájemcem dohodnout např. i na nájmu bytu, který pro běžné užívání nevyhovuje a nájemce je ochoten si byt na vlastní náklady opravit či dovybavit," dodává Taraba.

Další problém může nastat po skončení nájemní smlouvy, kdy pronajímatel může požadovat, aby byl byt nějakým způsobem upraven (například nově vymalován apod.). "Vždy doporučuji dohodu uzavřít v písemné formě, a to včetně ujednání vzájemných nároků po ukončení nájmu bytu," radí Milan Taraba.

autor: Kristina Procházková | 8. 5. 2007

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama