Praha - Na sumu, kterou nyní Fond pojištění vkladů musí vyplatit členům Metropolitního spořitelního družstva ze svých vlastních zásob, přispívaly banky, záložny a stavební spořitelny dva roky. Celkově bude fond členům padlé záložny vyplácet dvanáct miliard korun, ale pět miliard by měl získat zpět z peněz, které v Metropolitním spořitelním družstvu zbyly.

"Jen za rok 2013 odvedly finanční instituce do Fondu pojištění vkladů celkem 3,75 miliardy korun," řekla online deníku Aktuálně.cz výkonná ředitelka fondu Renáta Kadlecová.

V předchozích letech se celkový příspěvek bank pohyboval na podobné úrovni. Nejvíce odvedly finanční ústavy do Fondu pojištění vkladů v roce 2000, kdy zaplatily celkem 3,79 miliardy korun.

Celkově je nyní ve fondu zhruba 28 miliard korun, což představuje zhruba 1,1 procenta objemu všech pojištěných vkladů na trhu. Dlouhodobý cíl Fondu pojištění vkladů je přitom mít k dispozici 1,5 procenta všech pojištěných vkladů.

Dosažení tohoto cíle by ocenily především banky, které do něj za loňský rok odvedly ekvivalent zhruba pěti procent celkových zisků (ty v roce 2012 činily 64 miliard korun, za 2013 bude číslo podobné). Znamenalo by to pro ně totiž výrazné snížení každoročního příspěvku, který jde u velkých bank do řádu stamilionů korun.

Povinný podíl z objemu vkladů

V Česku jsou ze zákona pojištěny všechny vklady u bank, stavebních spořitelen a družstevních záložen fyzických i právnických osob, a to do výše 100 tisíc eur (zhruba 2,7 milionu korun) na každého vkladatele. Pojištěny naopak nejsou například dluhopisy, akcie, podílové listy, směnky a jiné cenné papíry, stejně jako třeba penzijní fondy.

Výše pojistného, které odvádí banky a družstevní záložny, činí čtvrtletně 0,04 % z objemu pojištěných vkladů. Stavební spořitelny odvádí čtvrtletně pojistné ve výši 0,02 % z objemu pojištěných vkladů.

Čtěte také: Členové MSD se po osmi měsících dočkají svých peněz V padlé kampeličce zbylo pět miliard korun ze třinácti ČNB: Největší kampelička nemá peníze, vyplatí je fond

V Metropolitním spořitelním družstvu zbylo podle informací Hospodářských novin pět miliard. Z toho tři miliardy korun má kampelička na obstavených účtech a v cenných papírech, další dvě miliardy pak v řádně splácených úvěrech. Všechny tyto peníze by měl získat Fond pojištění vkladů.

Výplata členů Metropolitního spořitelního družstva začne 27. ledna a bude probíhat na pobočkách České spořitelny.

Omezení pro záložny

Omezit podnikání záložen se v loňském roce snažilo ministerstvo financí ještě pod vedením Miroslava Kalouska. Podle návrhu, který schválila vláda Petra Nečase, měly záložny do Fondu pojištění vkladů přispívat dvojnásobné částky oproti dnešku.

Návrh také omezoval velikost jejich bilanční sumy - po překročení pěti miliard korun by kampelička musela požádat o bankovní licenci, nebo pokračovat v činnosti bez možnosti růstu.

Návrh však nakonec nestačil projít předčasně rozpuštěnou Poslaneckou sněmovnou, a jeho legislativní cesta tak skončila.

Ministerstvo financí ale tyto návrhy znovu oživí. Podle náměstka ministra financí Radka Urbana pošle  tuto novelu do Poslanecké sněmovny brzy. „Novela zákona o spořitelních a úvěrních družstvech bude první text z oblasti finančního trhu, který vláda předloží do Sněmovny, a to ve stejné podobě," potvrdil Urban Hospodářským novinám.

Další změny plánuje prosadit také vedení České národní banky. Guvernér Miroslav Singer říká, že vklady v kampeličkách by neměly být garantovány do takové výše jako u bank, a chce o tom diskutovat s novým ministrem financí. Viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík, pod nějž dohled nad družstevními záložnami spadá, zase Hospodářským novinám řekl, že chce prosadit změny ztěžující koncentraci rozhodovacích pravomocí do jedněch rukou.

Cílem podle něj je, aby kampeličky opravdu fungovaly jako družstva. To znamená, aby každý člen mohl na členské schůzi družstva, což je jeho vrcholný řídicí orgán, uplatnit jen jeden členský hlas. V současné době je totiž možné, aby si členové „kupovali" další hlasy.

Tomšík dále prosazuje, aby členové družstva mohli mít vklad na účtu pouze ve výši určitého násobku vstupního členského vkladu, tedy peněz, které klient složí, když se stává členem družstva. Za dnešní situace totiž družstevníci podle něj riskují jenom vstupní členský vklad, který třeba v případě Metropolitního spořitelního družstva činil pouhou jednu korunu.

Také Evropský parlament nyní projednává směrnici, která by měla systém pojištění vkladů udělat spravedlivějším a ve výši příspěvků zohlednit odlišný model podnikání a z něj vyplývající rizikovost finanční instituce. Jak připomíná Mladá fronta Dnes, na novelizaci směrnice o pojištění vkladů se dohodli zástupci Evropského parlamentu a Rady EU loni v prosinci. Tato dohoda musí být ještě potvrzena hlasováním v každé z těchto dvou institucí. „Celé plenární zasedání bude hlasovat o směrnici v dubnu 2014," řekla listu europoslankyně Zuzana Roithová.