Půjde-li si muž a žena shodného věku a se stejným zaměstnáním založit do jedné pojišťovny životní pojistku, nepochybně získají odlišné podmínky. Je to diskriminace, nebo není?
Pro některé jedince to může být docela překvapivá skutečnost, pro pracovníky pojišťoven zcela běžná věc. Muži a ženy totiž nejsou pro pojišťovnu stejně rizikové osoby. Důsledkem toho platí u shodného typu životní pojistky za stejně sjednaných podmínek jiné pojistné.
V tomto směru je zajímavé také zamítnutí návrhu v Evropské unii, aby se podmínky sjednotily. Proti tomu se vyslovila většina pojišťoven. Důvody byly čistě ekonomické. "Zavedení rovnocennosti mezi pohlavími při výpočtu pojistného za životní pojištění by vyvolalo naprosto opačný efekt. Domnělá diskriminace by byla nahrazena faktickou diskriminací méně rizikových skupin. Výsledkem by bylo zvýšení cen pro všechny klienty," řekl tiskový mluvčího České pojišťovny, Václav Bálek. Jeho slova potvrzuje i Petr Hájek, ředitel odboru pojištění osob Generali pojišťovny. Hájek poukazuje na skutečnost, že vzhledem k dožití se vyššího věku, ženy platí nižší pojistné v pojištění rizika smrti.
Jinak je tomu ale u důchodového a zdravotního pojištění. Tam právě pro delší život si oproti mužům na pojištění připlácejí. "Při výpočtu výše placeného pojistného za životní pojištění se pojišťovny řídí tak zvanými úmrtnostními tabulkami, které se zabývají právě průměrnou délkou života mužů a žen. Výpočty se opírají o dlouhodobé kodní statistiky," upřesňuje tisková mluvčí Pojišťovny České spořitelny, Martina Priegelhofová. Zdůrazňuje, že právě z těchto údajů vyplývá rozdíl placeného pojistného za životní pojištění mezi pohlavími. "Zavedení univerzálních "unisex" úmrtnostních tabulek v životním pojištění by mezi oběma pohlavími změnilo zájem o životní pojištění a pojišťovny by na to musely reagovat," doplňuje Hájek.
Zatímco ženy by získaly za nižší pojistné vyšší doživotní důchod, muži by museli více spořit a jejich dávky by znatelně poklesly. Muži by pro změnu ušetřili na pojištění pro případ smrti, které by zase bylo méně výhodné pro ženy. Podle Priegelhofové by po zavedení takových úprav bylo možno očekávat, že by se muži pravděpodobně uchylovali k jiným formám spoření na stáří - například k podílovým fondům. Případně by pro ně spořící pojistné produkty již nepřinášely adekvátní výnos. Pravděpodobně by se tak změnil podíl zastoupení mužů a žen na trhu spořících pojistných produktů. V krajním případě by muži systém zcela opustili a vznikly by důchodové pojišťovny pro ženy a pojišťovny pojišťující pro případ smrti pro muže - to vše paradoxně při stejných cenách jako dosud, pouze bez účasti opačného pohlaví. "Navíc by se dopady uvažované směrnice mohly projevit i v jiném směru. Lidé by se také mohli pojišťovat mimo území EU (například ve Švýcarsku, USA nebo Kanadě). To je možné zejména s rozvojem internetového obchodu a s očekávaným zavedením elektronického podpisu," zdůrazňuje Bálek. Pojišťovnám v Evropské unii by nastal velký problém. Zahraniční pojišťovací ústavy (mimo Evropskou unii) by přirozeně takovéto rozhodnutí přivítaly.
Pojistné placené za životní pojištění je rozdílné podle pohlaví. Platí ale, že čím dříve je tato pojistka sjednána, tím je pojistné nižší. S rostoucím věkem se totiž člověk stává pro pojišťovny rizikovějším klientem. Otálet proto není zcela na místě. Uzavřít si smlouvu o životním pojištění by neměl být žádný problém. Na trhu se pohybuje řada pojišťovacích makléřů, kteří více než ochotně smlouvu s klientem vyplní. Náleží jim totiž za to provize. Co se ale pro mnoho lidí může stát nemalou komplikací, je výběr pojišťovny. Těch se u životního pojištění nabízí téměř dvacet. Navíc každá z nich má ve své nabídce hned několik variant životních pojistek. Vybrat si z nich opravdu nemusí být snadné. Základem každé smlouvy je pojistná částka a doba trvání životní pojistky. U kapitálového životního pojištění by lidé měli mít také jasno, zda mají zájem spíše o spoření či o krytí rizika ztráty života. Podle toho je pak potřeba si určit vhodný poměr mezi rizikovou a spořící složkou.
Co mohou lidé očekávat při sjednávání životní pojistky
Čím dříve si klient sjedná životní pojistku, tím získá lepší podmínky. Zaplatí na pojistném méně. U určitých typů životních pojistek si klient sám může určovat, jak budou jeho peníze (ze spořící sloky) investovány. Peníze ze spořící sloky jsou zhodnocovány.
Jestliže klient nemůže ovlivňovat způsob investování, má garantovaný od pojišťovny určitý minimální výnos. Daňová odčitatelná položka činí nejvýše 12 tisíc korun ročně. Daňová odčitatelná položka je podmíněna výplatou naspořených peněz nejdříve ve věku 60 let.
