Praha - O desítky tisíc korun více než dosud zaplatí v příštím roce státu lidé s měsíční hrubou mzdou přes 94,2 tisíce korun. Přijatý úsporný balíček totiž zvýšil takzvaný strop na sociální a zdravotní pojištění. Část poslanců chce teď ještě prosadit jeho úplné zrušení, a to už od roku 2010.
Původní vládní návrh, aby lidé vydělávající měsíčně přes 145 tisíc korun hrubého platili vyšší sazbu daně z příjmu, ve sněmovně při schvalování úsporného balíčku neprošel kvůli odporu ODS. Občanští demokraté ale ustoupili v oblasti nepřímého zdanění, tedy odvodů na sociální a zdravotní pojištění.
Strop pro placení pojištění se tak v roce 2010 posune ze 48násobku průměrné české roční mzdy na 72násobek. V praxi se zvýší z dosavadních 1,13 milionu korun ročně na zhruba 1,7 milionu korun ročně. Nově na strop dosáhnou až lidé s měsíčním příjmem přes 142 tisíc hrubého.
Zatímco u sociálního pojištění se strop zvyšuje jen dočasně pro rok 2010, schválená novela zákona o zdravotním pojištění toto časové omezení překvapivě neobsahuje.
Jak funguje strop
Každý zaměstnanec platí 6,5 % ze své hrubé mzdy na sociální pojištění a 4,5 % na zdravotní pojištění. Kromě toho za něj zaměstnavatel odvádí 25 % na sociální a 9 % na zdravotní pojištění.
Strop pro odvody na zdravotní a sociální pojištění funguje od ledna 2008. Zavedl jej "zákon o stabilizaci veřejných rozpočtů", prosazený vládou ODS, KDU-ČSL a Strany zelených. Důvodem bylo, aby lidé s vyššími příjmy neplatili nepřiměřené částky za služby, které nevyužívají častěji ani ve vyšší kvalitě než ostatní. Podobné stropy fungují v řadě dalších vyspělých zemí.
Přesáhne-li výše odvodů v kalendářním roce určený strop (pro rok 2009 jde o 1 130 640 korun), ve zbytku roku se už odvody neplatí. Zaměstnanci tak dostanou mnohem vyšší čistou mzdu.
Až o sedm procent méně
Počítáno čistě matematicky tak právě lidé s měsíčním příjmem přes 94,2 tisíce přijdou kvůli úspornému balíčku o nejvíce peněz. Zatímco při hrubé měsíční mzdě 100 tisíc korun nedostanou oproti letošku "jen" přibližně 11 tisíc (což je méně, než o kolik přijde většina žen na mateřské), při mzdě 120 tisíc korun ztratí za rok téměř 50 tisíc.
Nejvíce - přes 92 tisíc ročně - pak musí kvůli úspornému balíčku oželet lidé s měsíčními příjmy nad zhruba 142 tisíc korun. Ti sice nakonec dosáhnou i na zvýšený strop, mezitím však odevzdají státu právě zmíněných 92 tisíc navíc oproti letošku.
Podíváme-li se na ztrátu jako na podíl dosavadních příjmů, pak nejvíce - sedm procent - ztratí lidé s měsíční mzdou kolem 142 tisíc.
Nejen vyšší pojistné, ale i daň
Málo známým důsledkem je, že kvůli vyššímu stropu zaplatí lidé nejen vyšší pojistné, ale také vyšší daň z příjmu. Vzroste jim totiž vyměřovací základ (superhrubá mzda), z něhož se poté 15% daň vypočítá. Superhrubá mzda vznikne součtem hrubé mzdy a odvodů zaplacených zaměstnavatelem.
Příklad: Bezdětný manažer s měsíční mzdou 113 000 korun hrubého nyní dosáhne pojistného stropu na začátku listopadu. Za listopad a prosinec tedy už nemusí ze své mzdy platit sociální a zdravotní pojištění. Za oba měsíce tak na odvodech v součtu ušetří asi 25 tisíc, o tuto částku se mu zvýší čistá mzda.
Kromě toho za něj v listopadu a prosinci nemusí pojistné platit ani zaměstnavatel - ten by jinak zaplatil 77 tisíc korun. O tuto částku by se jinak navýšila superhrubá mzda (hrubá mzda + pojistné zaplacené zaměstnavatelem), z níž se počítá 15% daň z příjmu - za listopad a prosinec tak zaměstnanec zaplatí v průměru nižší daň než v předchozích měsících.
Manažer tak na odvodech a dani ušetří celkem přes 36 tisíc ročně.
Po zvýšení stropu v roce 2010 budou muset on i jeho zaměstnavatel zaplatit pojistné za listopad a prosinec. Tím se zároveň zvýší základ pro výpočet daně z příjmů. A protože na nový strop už manažer nedosáhne, přijde o celých 36 tisíc korun.
Návrh na úplné zrušení jde zatím dál
Komunistům ale zvýšení stropů nestačí. Ve sněmovně tento týden v prvním čtení uspěli s návrhem na úplné zrušení stropů. Pro zamítnutí jejich návrhu hlasovali jen poslanci ODS. Návrh tak nyní projednají sněmovní výbory. ČSSD sice v prvním čtení nepodpořila zamítnutí návrhu, nicméně ještě letos v létě její místopředseda Bohuslav Sobotka říkal, že bude prosazovat pouze zvýšení stropů, nikoliv jejich úplné zrušení. Pokud by však sociální demokraté změnili názor, může komunistický návrh projít.
Poslanec Miroslav Opálka (KSČM) připomněl, že zdravotní pojišťovny ani Česká správa sociálního zabezpečení zatím neposkytly přesné informace o skutečném finančním dopadu stropů v roce 2008, kdy fungovaly poprvé.
"Jsou-li odhady ministerstva zdravotnictví relevantní, že stropy vloni snížily pojistné na zdravotní pojištění o 2,5 miliardy korun, pak na sociálním pojištění přišel stát o 5,1 miliardy," říká Opálka. Podle jiných odhadů prý stát přichází ročně o zhruba 18 miliard korun.
"Tyto propočty vycházejí z toho, že měsíční hrubý příjem v rozmezí 85 až 100 tisíc korun mělo vloni zhruba šest procent pracujících. Dvě procenta lidí mají příjem od 100 do 150 tisíc a jedno procento nad 150 tisíc," upřesňuje Opálka.
Poslankyně Soňa Marková (KSČM) považuje stropy za nespravedlivé. "Například pokladní v supermarketu poctivě platí na pojistné plných 13,5 procenta své hrubé mzdy, zatímco ti velmi dobře placení lidé jen 11,6 procenta a méně, přičemž nárok na kvalitu a rozsah zdravotní péče mají všichni stejný," připomíná.
Zrušení stropu by podle komunistů vedlo "jen" k návratu stejných podmínek pro všechny, ne ke znevýhodnění nejbohatších. "Tito lidé se můžou lehce zřeknout svého nadstandardu, nepotřebují státní pomoc na úkor veřejných financí," domnívá se Opálka.
Lepší něco než vůbec nic
Proti zrušení stropů vystoupila tento týden ve sněmovně pouze ODS. Podle jejího poslance Františka Laudáta totiž hrozí, že manažeři velkých firem začnou své příjmy zdaňovat v zahraničí. "Je lepší mít v Česku zdaněné alespoň něco z jejich příjmu než nulu," říká.
Laudátův stranický kolega Jozef Kochan navíc upozorňuje, že zrušení stropů by státu zdaleka nepřineslo očekávaných 8,5 až 9 miliard korun. Kvůli krizi mají totiž také zdravotní pojišťovny nižší příjmy z odvodů a ani pro rok 2010 nelze čekat, že by lidem výrazně rostly mzdy, a tedy i odvody.
Pokud by navíc změna nenastala hned k 1. lednu 2010, ale až během kalendářního roku, přinesla by podle Kochana zmatek ve výpočtech maximálního vyměřovacího základu, nutnost další aktualizace mzdových programů a nárůst nákladů pro zaměstnavatele i zdravotní pojišťovny.
"Solidarita nařízená zákonem není solidarita, ale daň," upozorňuje Kochan. Zastánci stropů navíc připomínají, že už nyní přispívají nejlépe placení lidé na pojištění mnohem větší částkou než ostatní.
Návrh na zrušení stropů nepodpořila ani Topolánkova, ani Fischerova vláda. Současný ministr práce a sociálních věcí Petr Šimerka nicméně podotýká, že je proti změně hlavně z legislativních důvodů. Slibuje, že "v průběhu nejbližších týdnů provede celkovou inventuru této právní úpravy". Bližší podrobnosti nechtěl na dotaz Aktuálně.cz sdělit.
| Čtěte také: Překvapení v balíčku: Podnikatelé zaplatí nižší daně Schováno v balíčku: Mateřská klesne o víc než pětinu Další dopad balíčku: Méně peněz za ošetřování dítěte |
Ministerstvo financí zároveň pokračuje v přípravě zcela nového zákona o daních z příjmů, jehož základní principy zveřejnil už vloni exministr Miroslav Kalousek. Mimo jiné by sjednotil placení daně a odvodů do jediné "superdaně". Podle dosavadních ohlasů jsou však proti sjednocení jak ODS, tak ČSSD - každá z jiného důvodu.
