Rodiče dnešní mladé generace se většinou seznamovali na svobodárnách a pak hledali společně bydlení od podniku nebo od státu. Brzy se vzali, za novomanželskou půjčku si byt zařídili, a pak už přišly na řadu děti. Současnost je zcela jiná. Páry spolu žijí "na zkoušku" v podnájmu a šetří na vlastní bydlení. Po svatbě už bydlí dvě třetiny lidí ve vlastním.

Honba za vlastním bytem

Nejdříve si pořídíme byt a potom se vezmeme. Takto dnes uvažuje většina mladých lidí. Našetřit na vlastní bydlení však není nijak snadné. Mladí lidé mají nižší příjmy, ženy berou v průměru kolem 10 000,- Kč čistého měsíčně, muži pak mají asi o 5 000,- Kč víc.

Podnájem stojí měsíčně skoro 6 000,- Kč, a tak pokud nepomůžou rodiče, nezbývá jiná možnost než si peníze půjčit v bance.

Na bydlení až třetinu příjmů

Vzít si úvěr v bance znamená splácet měsíčně další tři až šest tisíc korun. Spolu s běžnými náklady na bydlení tak splátky spolknou v průměru třetinu příjmů mladých. K financování bydlení využívají mladí lidé nejčastěji stavební spoření a hypotéky.

Podle údajů bank tvoří lidé do 35 let téměř polovinu žadatelů o hypotéky.

Dítě rovná se propad životní úrovně

Po narození dítěte musí manželé počítat se snížením příjmů, což vzhledem ke splátkám za pořízení bydlení vede často k propadu životní úrovně. Na druhou stranu, pokud si o úvěr požádá mladá rodina s dítětem, často už jsou její příjmy pro banku nedostačující, a úvěr tak nedostane. Je tedy logické, že zatímco před deseti lety žena porodila první dítě do 25 let, dnes je to o tři roky později.

Měsíčně míň než důchodce

Je-li jeden z rodičů na mateřské dovolené, nastává asi nejkrutější období pro rodinný rozpočet. Měsíční náklady na dítě do tří let se pohybují mezi 3 000 a 4 000,-Kč, na což nestačí ani rodičovský příspěvek, a celá domácnost se tak "táhne" z jednoho platu.  

Je-li průměrný výdělek mladého muže 15 000,- Kč čistého, tak po odečtení nákladů na bydlení a splátky hypotečního úvěru zůstane tříčlenné rodině něco kolem 4 000,- Kč měsíčně na živobytí. Valná většina důchodců, jejichž stížnosti na nízkou životní úroveň slyšíme všude kolem, je na tom o poznání lépe. Jedním z mála pozitivních kroků vlády k vylepšení situace mladých rodin je loni zavedená možnost neomezené výše přivýdělku vedle pobírání rodičovského příspěvku. Ne každý toho však může plně využít.

Pomáhá i stát?

Kromě daňových úlev, kdy si lze odečíst z daní slevu 500,- Kč za dítě, připravil stát pro rodiny s dětmi i přilepšení v podobě vyšších rodičovského příspěvku. Rodičovský příspěvek se tak od roku 2007 zvyšuje na 7 600,- Kč. Od letošního dubna se též zvýšilo porodné. Další úlevy a příspěvky pro rodiny s dětmi nám slibují snad všechny politické strany v letošní předvolební kampani.

Tip: Slovenské úspěchy? Budou Slováci bohatší než my?? Čtěte!

Rizika odkládání rodiny

Trend doby je jasný: zajistit si příjem, užít si života či realizovat se v práci, najít si byt, a potom teprve rodina. Průzkumy také jednoznačně ukazují, že 80 procent nesezdaných párů se chce časem vzít a mít děti. Rizikem však je stálé odkládání založení rodiny do pozdějšího věku.

Podle sociologů je totiž velká pravděpodobnost, že mnoho žen ve věku nad třicet let zůstane v průběhu následujících deseti let trvale neprovdaných a bezdětných. A to ne proto, že by děti nechtěly mít, ale jednoduše proto, že už to z rozličných důvodů nestihnou. Na druhou stranu je třeba říct, že založit v dnešní době rodinu, navíc když nemůžete odnikud očekávat pomoc, je krokem do neznáma, k němuž je potřeba také velká dávka osobní odvahy.