Praha - Druhá finanční instituce v Česku vrátila svému klientovi sporný poplatek za vedení úvěrového účtu. Zatímco v prvním případě ze září tohoto roku šlo o spotřebitelský úvěr od banky, tentokrát jde o úvěr od stavební spořitelny.
Raiffeisen stavební spořitelna připsala na účet jednoho ze svých klientů 1440 korun, což odpovídá šestnácti čtvrtletním poplatkům ve výši 90 korun, které předtím musel zaplatit za "vedení úvěrového účtu".
"Vaši žádost jsme důkladně posoudili. S ohledem na naprosto bezproblémovou morálku u vašeho úvěru ze stavebního spoření i jako vstřícný krok ze strany Raiffeisen stavební spořitelny byla částka 1440 Kč vyplacena dne 11. 10. 2012 na vámi uvedený účet," stojí v odpovědi pro klienta, který si přál zůstat v anonymitě.
Klient žádal stavební spořitelnu o vrácení poplatku prostřednictvím vzorové výzvy, kterou připravil právník Petr Němec. Právě Němec totiž v září uspěl ve sporu s Komerční bankou, následně zveřejnil vzorové výzvy na svém webu jdeto.de.
Právník přitom vycházel z loňského rozhodnutí německého nejvyššího soudu, o němž jako první v Česku informoval online deník Aktuálně.cz. Podle tamního soudu je účtování poplatku za vedení úvěrového účtu v rozporu s unijní legislativou.
Raiffeisen stavební spořitelna vyšla žádosti vstříc dříve, než se klient obrátil na Finančního arbitra ČR nebo dokonce na soud. Vrácení tak bylo ještě rychlejší než v případě Petra Němce, kterému banka vrátila poplatky až v momentě, kdy soud vydal platební rozkaz.
Bude nyní Raiffeisen stavební spořitelna stejně postupovat i v případě dalších klientů? "Klienty pouze na základě zaslané žádosti vyplácet nebudeme," říká mluvčí Renata Zikmundová.
Zároveň doplňuje, že vrácení poplatku od Raiffeisen stavební spořitelny se nedočkal pouze jeden z jejích klientů. "Podání klientů posuzujeme a řešíme vždy individuálně. Stejně jsme postupovali i ve Vámi zmíněném případě a v několika jednotkách případů dalších a budeme tak postupovat i nadále," říká Zikmundová.
Další banky zatím odmítají
Ostatní banky i stavební spořitelny, které klienti oslovili, však zatím vrácení poplatku odmítají. "Včetně Raiffeisenbank," doplňuje Petr Němec.
Jen Němcovi se už nahlásily stovky klientů, kteří bankám poslali jím připravenou výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Ani jeden z nich však zatím nehlásí, že by u své banky uspěl podobně jako předtím Němec u Komerční banky nebo jiný klient u Raiffeisen stavební spořitelny. Lidé konkrétně hlásí zamítnuté žádosti u České spořitelny, Wüstenrotu, již zmíněné Raiffeisenbank a také u Komerční banky, která tak zřejmě nehodlá přistupovat shodně ke všem klientům.
"Zásadně platí, že každou stížnost klienta řešíme individuálně. K žádnému paušálnímu vracení poplatků není důvod," řekla online deníku Aktuálně.cz už v září mluvčí Komerční banky Monika Klucová.
Mluvčí zdůrazňuje, že rozhodnutí německého soudu není v České republice závazné. Banka podle Klucové účtuje poplatky za správu úvěru v souladu s českým právem, navíc s jejich placením klient souhlasil při uzavření smlouvy.
Dodejme však, že ani německý soud nevydal "zákaz" účtování poplatku, přímo jej nezakazuje ani tamní národní legislativa. Soud vycházel z principů zmíněné unijní směrnice, které by měly mít přednost před národní úpravou.
K Finančnímu arbitrovi nebo k soudu
Po oficiálním zamítnutí žádosti od banky se nyní mohou klienti bezplatně obrátit na Finančního arbitra ČR, aby posoudil, zda si banky účtují poplatek za vedení úvěrového účtu v souladu se zákonem. Sám Němec na svém webu zveřejnil i vzor tohoto podání k finančnímu arbitrovi. Pokud by neuspěli ani u arbitra, mohou se pak obrátit na soud.
"Mezistupeň" s finančním arbitrem ovšem platí jen pro ty úvěry, které reguluje zákon o spotřebitelském úvěru - tedy nikoliv hypoteční úvěry na bydlení. Klienti s hypotékou se tak - po případném odmítnutí bankou - musí obrátit rovnou na soud.
Klient nepotřebuje speciální účet
Podle loňského rozhodnutí německého nejvyššího soudu je vedení speciálního "úvěrového účtu" výhradně v zájmu banky, která jej používá pro technicko-organizační záležitosti související se zaúčtováním jednotlivých splátek.
Na rozdíl od banky přitom klient (dlužník) takový speciální účet nepotřebuje a tato služba mu ani nic nepřináší, proto by za ni podle soudu neměl platit zvláštní poplatek.
Případné náklady související se správou úvěru by měla banka započítat do samotné výše splátek, tedy do úrokové sazby.
Naopak oprávněný je podle soudu případný poplatek za roční potvrzení o zaplacených splátkách, pokud jej klient vyžaduje, typicky pro uplatnění daňových úlev u finančního úřadu.
Rozhodnutí německého soudu se přímo týká pouze bank působících v Německu a bylo vydáno především na základě německého občanského zákoníku, respektive základních principů tamní právní úpravy.
Obdobná pravidla, vycházející z unijní směrnice 93/13/EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, nicméně platí také v České republice a jsou součástí tuzemského občanského zákoníku.
| Čtěte také: Průlom: První banka vrátila poplatek za úvěrový účet Konec poplatků za půjčky. Soud je bankám zakázal Plaťte dál. Banky chtějí poplatek v Německu nezákonný |
Většinou 50 až 150 korun měsíčně
Většina bank v České republice požaduje od běžných spotřebitelů za "vedení úvěrového účtu" či "správu úvěru" obvykle 50 až 100 korun v případě spotřebitelských úvěrů a 150 korun v případě hypoték, které jsou speciálním druhem úvěru.
Absurdita těchto poplatků vynikne zvláště ve srovnání s běžným účtem.
Za běžný účet platí lidé bance většinou desítky korun měsíčně - tato cena však zahrnuje nejen vedení účtu či přístup do internetového bankovnictví, ale také příchozí a odchozí platby, výběry z bankomatů, paušál za platební kartu či jiné základní služby.
Naopak poplatek za "vedení úvěrového účtu" takovou protislužbu klientům nenabízí, i když je zejména u hypoték často vyšší než u běžného účtu.
Banky argumentují, že chtějí jen zaplatit náklady související s úvěrem, případně že speciální účet je technicko-organizační podmínkou pro poskytnutí úvěru.
