U soudů rapidně vzrostl počet sporů o výživné na děti. Lidé, kteří musejí alimenty platit (ve většině případů jde o otce dětí), totiž žádají o jejich snížení nebo i zrušení. Častým zdůvodněním jsou podle informací od soudů i sociálních pracovníků situace kvůli ekonomické krizi.

Jedním ze dvou hlavních kritérií, jimiž se soudy při rozhodování o výši alimentů řídí, jsou totiž "schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného".

A právě ztrátou zaměstnání či špatnými podnikatelskými výsledky teď hodně otců argumentuje při žádostech o snížení či zrušení výživného. (Pro zjednodušení vycházejme v dalším textu z toho, že "povinným" je například otec, který rodinu opustil.)

"Jestliže jde skutečně o změnu platebních možností a majetkových poměrů, soud obvykle vyhoví a matka má smůlu," říká Marcela Dvořáková, sociální pracovnice jednoho z městských úřadů.

Právě povinná přítomnost těchto pracovníků u soudu je určitou pojistkou proti tomu, aby otcové současnou krizi zneužívali. "Matky například poučujeme, že pouhá dočasná ztráta oficiálního výdělku otce neomlouvá, jestliže je například stále schopen vlastnit tři nevyužívané byty nebo dvě luxusní auta," vysvětluje.

Naopak mezi uznávané polehčující okolnosti patří, když se bývalému partnerovi narodí další dítě, na jehož výživu pak musí přispívat nové partnerce.

Záleží na konkrétní situaci

Soudy rozhodují v každém případě individuálně podle vlastního uvážení, neexistují nějaké závazné tabulky na určení výživného nebo jeho prominutí.

Kromě zmíněných "možností povinného" jsou druhým důležitým kritériem "odůvodněné potřeby dítěte". Zdaleka však nejde jen o základní potřeby (jídlo, pití, oblečení) či nějaké životní minimum.

Otec by měl přispívat také na další běžné výdaje dítěte úměrné zejména věku, zájmům či bydlišti potomka. "Jde o uspokojování všech životních potřeb pro všestranný rozvoj dítěte po stránce fyzické a duševní," opakovaně potvrdil ve svých rozhodnutích i Nejvyšší soud.

Rozvod či rozchod rodičů nemá vést ke zhoršení předchozího standardu dětí. Tedy aby například kvůli výpadku příjmů od otce musely přerušit placenou školu nebo koníčky. Zákon o rodině mimo jiné stanoví, že "dítě má právo podílet se na životní úrovni svých rodičů".

Jestliže to majetkové poměry povinného rodiče připouštějí, může soud rozhodnout nejen o úhradě aktuálních výdajů dítěte, ale také o budoucích nákladech. Za odůvodněné potřeby potomka se v takovém případě považuje i "tvorba úspor", zejména pokud zabezpečují přípravu na budoucí povolání (typicky tedy spoření na výdaje spojené se studiem).

Pozor na další změnu poměrů

Přestože otcové mnohdy požadují "dočasné" snížení nebo zrušení povinnosti, soudy jim většinou vyhoví bez určení nějakého termínu, do kdy se platby alimentů musejí vrátit na původní úroveň.

Vycházejí totiž z principu, že rozhodnutí o výživném platí až do doby, dokud některá ze stran (znovu) nepožádá o jeho změnu nebo zrušení.

Matka by si tak sama měla hlídat, kdy její bývalý partner opět začne vydělávat. "Jinak otec nemá žádnou povinnost automaticky jí posílat více peněz, jakmile se jeho situace zlepší," upozorňuje sociální pracovnice Dvořáková. Nicméně o změnu může matka požádat i zpětně - maximálně však za dobu tří let.

Koneckonců stejný princip platí i opačně: Dokud soud nevyhoví otcově žádosti o snížení nebo zrušení alimentů, musí je muž posílat v předchozí výši. Tedy ani registrací mezi nezaměstnané na úřadu práce se mu automaticky nesnižuje částka výživného. Dokonce ani v okamžiku, kdy dospělé dítě začne samo vydělávat, nezaniká povinnost platit výživné. O její ukončení se musí některá ze stran "přihlásit" u soudu.

Dodejme ještě, že soud sám určuje výši alimentů jen tehdy, když se bývalí partneři dobrovolně nedohodnou. Přesto i jejich dohodu musí soud (a sociální pracovník) ještě potvrdit.

Aby se matka nebála dalších výdajů za žalobu nebo soudní řízení, jsou spory o výživné na děti osvobozeny od poplatků. Podle Dvořákové by matky neměly zapomínat, že alimenty se automaticky nezvyšují úměrně inflaci - také o to tedy musí výslovně požádat.

Totéž však platí i pro povinnou stranu - proto je pro otce relativně snadné opakovaně zkoušet žádat o úlevy.

Shánějte důkazy o skutečném stavu

Zákon o rodině pamatuje i na situace, kdy povinná strana úmyslně zhoršuje svou finanční situaci, aby nemusela platit vysoké alimenty.

Rodič je totiž povinen prokázat veškeré své příjmy (včetně podnikání). Neučiní-li tak, může si soud vyžádat příslušné dokumenty například od finančního úřadu či banky. Účinnou zbraní pro tyto případy bývá také zákonem daná fikce, že nedodá-li rodič potřebné dokumenty, tak jeho průměrný měsíční příjem činí 12,7násobek životního minima jednotlivce (v současnosti tedy přes 40 000 korun).

Soud také zkoumá, zda se bývalý partner "nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika". Rozhodující je přitom skutečná finanční situace, nikoliv oficiální příjem podle pracovní smlouvy nebo účetní ztráta vykázaná v daňovém přiznání podnikatele.

Povinnému rodiči nemusí pomoci ani argumentace, že už delší dobu nemůže sehnat práci. "Podle soudů by měl uchazeč přijmout i finančně horší práci, jestliže pro něj dlouhodobě není dostupná jiná," potvrzuje finanční poradkyně Petra Králová. Podobně je to také s nutným dojížděním například do sousedního města.

Dítě na sněhu | Foto: Aktuálně.cz

Čtěte také: Na co máte nárok při mateřské? Otestujte se Výplaty mateřské se opožďují, ženy jsou týdny bez peněz Onemocní vám dítě? Pozor na změny v placení ošetřovného