Praha – Plánujete si vzít půjčku a chcete kvůli tomu výpis z registru dlužníků? Můžete přijít o pár set korun a získané "potvrzení o bezdlužnosti" vám bude úplně k ničemu. Služba s názvem Centrální registr dlužníků České republiky, na niž upozornil online deník Aktuálně.cz už před pěti lety, dál klame zájemce o výpis. Úřady na něj nemohou, protože provozovatel má sídlo v USA.
„Rozhodli jsme se s přítelem zažádat o hypotéku, ale on si vzpomněl, že si před pár lety objednal nástavce na holicí strojky, jenže když přišly, tak nebyl doma a zásilku přebírala máma, která u sebe neměla peníze, tak ji nezaplatila. Potom se na to úplně zapomnělo. Proto se přítel chtěl přesvědčit, jestli není vedený jako dlužník. Bohužel po zadání do internetového vyhledávače se jako první stránka nabídl Centrální registr dlužníků – CERD. Nezdál se nějak podezřelý, takže si výpis o bezdlužnosti objednal u nich,“ popisuje paní Jana, jak na „parazitující“ registr narazila.
„Přítel si nakonec žádost rozmyslel a kontaktním formulářem zažádal o reklamaci služby. Nic se ale nestalo, takže po nějaké době jsme poplatek za výpis ve výši 300 korun radši zaplatili. I přesto ho CERD zapsal do svého seznamu dlužníků a nemá se k jeho vymazání,“ vysvětluje.
Přestože jsou nyní vedeni jako dlužníci, může být paní Jana relativně klidná. Výpis z Centrálního registru dlužníků je totiž prakticky bezcenný papír, který finanční instituce neuznávají. Lidé, kteří si službu objednají, tedy zaplatí 300 korun zbytečně (další stovku si připlatí, pokud jej chtějí poslat poštou). Firma také lidem slibuje možnost získat kdykoli "zdarma" v příštích pěti letech výpis o bezdlužnosti – ve skutečnosti je takový paušální přístup zpoplatněn 2000 korunami.
Co je ale hlavní: Banky, úvěrové společnosti, ale třeba i operátoři nebo energetické firmy posílají data o platební morálce svých klientů do „oficiálních“ registrů. A do nich nahlížejí také v případě, že si chtějí prověřit uchazeče o úvěr. Jde o Bankovní registr klientských informací (BRKI), Nebankovní registr klientských informací (NRKI) nebo registr Solus. Banky a další společnosti jsou obvykle členy alespoň jednoho z těchto registrů, jejichž velkou nevýhodou pro běžné zájemce je ale méně „intuitivní“ název, který je mimo jiné znevýhodňuje i při internetovém vyhledávání.
Klamavá a nekalá praktika
„Přestože se Centrální registr dlužníků (CERD) snaží navodit dojem, že je to oficiálně uznávaný a široce využívaný registr, je nutno upozornit na fakt, že se jedná o ryze soukromou aktivitu. CERD nespolupracuje s těmi registry, které banky běžně využívají pro posuzování možnosti poskytnout žadatelům půjčku, jako jsou například BRKI, NRKI nebo Solus,“ potvrzuje výkonný ředitel České bankovní asociace Pavel Štěpánek.
CERD tedy nemá údaje od bank ani splátkových společností. Čerpá jen z veřejně dostupných databází, například insolvenčního rejstříku, a dále údaje od lidí a firem, kteří se v něm zaregistrovali.
„Považujeme činnost registru za klamavou. Jako nekalou obchodní praktiku by to mohl shledat a pokutovat i český dozorový orgán. Problém je v tom, že za registrem stojí společnost z USA a na tu bude těžké dosáhnout,“ říká Lukáš Zelený, vedoucí právního oddělení časopisu dTest.
Česká obchodní inspekce jeho slova potvrzuje – stížnosti na činnost CERDu řeší pravidelně. „Proti praktikám této společnosti se snažíme zakročit i přesto, že má oficiálně sídlo v USA. Kontaktovali jsme tamní dozorový orgán,“ říká mluvčí inspekce Jiří Fröhlich.
Poprvé se ČOI obrátila na svůj americký protějšek už v roce 2013 – jenže dosud žádná reakce nepřišla. „ČR ani EU s USA nemá uzavřenu žádnou smlouvu, která by podobné případy řešila. Americký úřad nemá povinnost nás zpětně informovat, jaké kroky podnikl a jak případně na naši výzvu reagoval,“ dodává Fröhlich. Americkou protistranu ČOI (Federal Trade Commission) oslovil také online deník Aktuálně.cz, odpovědi na e-mailové otázky ale nedorazily.
Sama ČOI není oprávněna vést správní řízení se subjektem sídlícím v USA, který v Česku nemá ani pobočku, ani zastoupení.
Jen malá pokuta
Podobně reaguje i Úřad pro ochranu osobních údajů. Také on stížnosti na CERD pravidelně řeší a na základě kontroly z roku 2012 firmu provozující registr i pokutoval.
„Společnosti byla ve správním řízení uložena pokuta 18 tisíc korun za to, že jako zpracovatel osobních údajů neposkytl vysvětlení o zpracování osobních údajů několika stěžovatelům,“ říká mluvčí úřadu David Pavlát a dodává, že se úřad CERDem zabývá i nyní.
Drobná pokuta za správní prohřešek je jedinou dohledatelnou sankcí, kterou CERD od českých úřadů dostal. Podle jednoho z úředníků, který činnost CERDu prověřuje a s nímž online deník Aktuálně.cz mluvil, je problémem to, že není možné zjistit, komu patří americké společnosti vlastnící českou společnost CERD ČR. I když je podle něj i dalších lidí z oboru zřejmé, že hlavním hybatelem celého byznysu je Jiří Jehlička, úředně se to zatím prokázat nepodařilo.
„I když je Jehlička zapsán jako jednatel u českého CERDu, v řízeních s úřady vždy tvrdí, že americké firmy nevlastní, a my mu to nemůžeme prokázat, protože americké úřady s námi zásadně nespolupracují. Jehlička říká, že pro americké firmy v Česku jen zajišťuje technické řešení,“ říká úředník, který nechtěl prozradit své jméno.
Jiří Jehlička kromě CERDu zaujal například před pěti lety, kdy chtěl v Česku založit „registr pedofilů“, což si nakonec po výhradách úřadů rozmyslel. A zatím naposledy se těšil z mediálního zájmu, když letos v dubnu podal trestní oznámení na tehdejšího kouče hokejové reprezentace Vladimíra Růžičku. Na otázky Aktuálně.cz, zaslané na oficiální kontakty CERDu, ale Jehlička ani během dvou týdnů nereagoval.
Zda se činností CERDu zabývá policie, není možné zjistit. „S ohledem na ochranu osobních údajů a trestní řád nezveřejňujeme informace o tom, zda prověřujeme či vyšetřujeme konkrétní osoby a společnosti," říká policejní mluvčí Ivana Nguyenová. Ministerstvo spravedlnosti neví o žádném soudním sporu, v němž by figurovala společnost CERD.
Oficiální registry se nesoudí
Na činnost CERDu si u soudů nestěžovaly ani oficiální (úvěrovými firmami podporované a využívané) registry jako BRKI, NRKI nebo Solus. Bankovní a Nebankovní registry klientských informací pouze úspěšně napadly u Úřadu pro průmyslové vlastnictví ČR pokus společnosti CERD o registraci ochranných známek „BRKI Bankovní registr klientských informací“ a „NRKI Nebankovní registr klientských informací“. Před činností CERDu pak v minulých letech varovaly prostřednictvím tiskových prohlášení. CERD nyní na svém webu používá zkratky BRCI a NRCI.
„CERD činnosti sdružení Solus přímo neškodí. Společnosti, které chtějí odpovědně posuzovat bonitu a důvěryhodnost svých klientů, podle našich zkušeností považují CERD za nedůvěryhodného partnera. Pro Solus tedy tento subjekt nepředstavuje konkurenci,“ vysvětluje Jan Slanina, právní zástupce sdružení Solus, jehož členy jsou velké finanční instituce, mobilní operátoři nebo třeba energetické společnosti. Právě prostřednictvím registru Solus sdílejí údaje o platební morálce svých klientů.
Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.
