reklama
 
 

Půjčka bez doložení příjmů? Buďte přísnější, varuje soud

11. 5. 2015 6:22
Nejvyšší správní soud: Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů se nemohou spoléhat jen na údaje, které uvedou sami zájemci v žádosti o půjčku.

Praha, Brno – Poskytovatelé spotřebitelských úvěrů se nemohou spoléhat jen na údaje, které uvedou sami zájemci v žádosti o půjčku. Měli by je alespoň jednoduchým způsobem ověřovat, tedy například vyžadovat potvrzení o příjmu od zaměstnavatele. Vyplývá to z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu.

Až k němu se dostal spor „splátkové společnosti“ Day To Day s Českou obchodní inspekcí. Firma se totiž nesmířila s pokutou za porušení zákona o spotřebitelském úvěru. Podle inspekce nepostupovala společnost s „odbornou péčí“ při posuzování žadatele o úvěr, když jí k poskytnutí úvěru stačilo jen čestné prohlášení o výši příjmů.

Výklad pojmu „odborná péče“, jímž nyní Nejvyšší správní soud potvrdil názor České obchodní inspekce, může přinést komplikace dalším poskytovatelům úvěrů. Typicky jde o „neznačkové“ společnosti, které lákají potenciální klienty na „půjčku bez doložení příjmů“ a současně nevyužívají některý z „registrů dlužníků“. Současně může ztížit dostupnost takových úvěrů pro zájemce.

Co je odborná péče

Podle zákona o spotřebitelském úvěru, účinného od roku 2011, je potenciální věřitel před uzavřením smlouvy „povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení jeho úvěruschopnosti“.

Společnosti Day To Day stačil k poskytnutí úvěru formulář prohlášení o příjmových a majetkových poměrech žadatele, obsahující údaj o čistém měsíčním příjmu, zdroji příjmů, celkových měsíčních výdajích a majetkové hodnotě ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví žadatele – vše ale pouze ve formě čestného prohlášení. Žadatel také uvedl, že neužije úvěr k řešení své platební neschopnosti tak, že by následně neměl peníze na splácení tohoto úvěru.

Česká obchodní inspekce, která mimo jiné kontroluje oblast nebankovních spotřebitelských úvěrů, uložila firmě pokutu 10 tisíc korun, protože žádost neposoudila „s odbornou péčí“. Podle ČOI je k ní totiž potřeba i získání dostatečných podkladů, tedy ověřených a spolehlivých údajů. Účelem je zamezit nezodpovědnému úvěrování ze strany věřitelů, kteří při neschopnosti dlužníka splácet nezřídka značně profitují z dohodnutého zajištění.

Firma se bránila tím, že podrobnější ověřování takzvané bonity je namístě jen při pochybnostech o tvrzení dlužníka, nikoliv tedy vždy. Dlužníci jsou podle ní svéprávné osoby a není důvod, aby za ně věřitel fakticky rozhodl, zda mohou, či nemohou úvěr sjednat – lidé jsou si vědomi, co sjednávají a zda budou své závazky schopni plnit. Žadatel, který úmyslně uvede nepravdivé údaje, se navíc může dopustit trestného činu úvěrového podvodu.

Ničím nepodložená tvrzení nestačí

ČOI ale namítala, že odpovědnost za posouzení nemá mít pouze spotřebitel. S inspekcí souhlasil i Krajský soud v Ostravě, k němuž se společnost Day To Day odvolala. Součástí odborné péče je podle soudu taková obezřetnost, která se nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale vede k jejich prověření, respektive požadavku na jejich doložení – například potvrzením od zaměstnavatele, telefonickým ověřením u zaměstnavatele, předložením výplatních pásek nebo výpisem z bankovního účtu žadatele. Odbornou péčí není spolehnutí se na domněnky vystavené na nepodložených sděleních, uvedl soud.

Společnost pak neuspěla ani u Nejvyššího správního soudu. Také podle něj se odbornou péčí rozumí aktivní vynaložení patřičného úsilí, aby byly zjištěny všechny potřebné skutečnosti v nezbytném rozsahu. Smyslem je ochrana před rizikovými úvěry a rostoucím zadlužením domácností. Nejvyšší správní soud odkázal i na unijní směrnici, z níž tuzemský zákon vychází.

K podobnému závěru v prosinci loňského roku dospěl i Soudní dvůr Evropské unie. Poskytovatel úvěru by měl v každém jednotlivém případě s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem zvážit, zda jsou informace o žadateli dostatečné. Nelze vyloučit, aby zohlednil dříve získané znalosti o jeho finanční situaci – například při opakovaném úvěru tedy nemusí znovu požadovat „důkazy“ přímo od žadatele. „Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení potenciálního dlužníka nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady,“ zdůraznil Soudní dvůr EU.

Zákon už je přísnější

Od února 2013 platí zpřísněné znění zákona. Cílem je omezit právě praktiky některých firem, které lidem poskytují úvěry nikoli s cílem jejich splacení a přiměřeného zisku, ale už předem počítají s tím, že je spotřebitel nebude moci splácet a firmy tak vydělají na vysokých smluvních pokutách nebo na zpeněžení zástavy.

Do zákona přibyla věta, podle níž „věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že bude schopen úvěr splácet. Jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.“

Přestože se rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vztahuje na dřívější, méně přísnou úpravu, výklad „odborné péče“ je důležitý i pro nynější znění zákona.

Ze zákona nicméně nevyplývá, že by poskytovatelé museli povinně využívat úvěrové registry. Přesto už je prakticky všichni „značkoví“ poskytovatelé nebankovních úvěrů (především členové České leasingové a finanční asociace) využívají – nakonec i Provident Financial, jehož zástupci ještě v roce 2011 věřili, že zákonné požadavky naplní vlastním systémem posuzování klientů.

Dodejme, že regulace podle zákona se vztahuje jen na spotřebitelské úvěry od 5000 do 1 880 000 korun, tedy nikoliv třeba na takzvané mikropůjčky.

Není přitom reálné, že by nedbalé posuzování žádosti napadali sami dlužníci. Smlouva o úvěru by se sice stala neplatnou, museli by však vrátit přinejmenším samotnou jistinu (bez úroků a sankčních poplatků) a především by jim hrozilo obvinění z trestného činu úvěrového podvodu.

Máme vlastní systém

Společnost Day To Day rozhodnutí soudu pro Aktuálně.cz nekomentovala, z jejího webu ale vyplývá, že od žadatelů už požaduje více dokumentů, mezi nimi výslovně i potvrzení o příjmech od zaměstnavatele.

Na půjčky „bez nutnosti doložení potvrzení o příjmu“ ale láká například společnost Kredito24. Její zástupci však ujišťují, že půjčují zodpovědně. „Využíváme náš vlastní skoringový systém založený na analýze chování minulých a současných zákazníků. Na základě tisíců dat můžeme a umíme odhadnout, jaké jsou finanční možnosti potenciálního zákazníka, a předvídat jeho chování. Jednoduše řečeno, z každé stopy na internetu lidé zanechávají data, která můžeme sledovat a analyzovat,“ vysvětluje mluvčí společnosti Adéla Jelínková. Dodává, že firma nahlíží například do insolvenčního rejstříku a evidence exekucí.

Také společnost Acema Credit na webu zdůrazňuje, že nenahlíží do registru dlužníků ani nepotřebuje znát příjem žadatelů, protože půjčky jsou ručené nemovitostí.

„Podle našeho názoru nemají registry dlužníků vždy úplnou vypovídající hodnotu o skutečné bonitě klienta. Jsou vhodnější metody, jak reálně posoudit bonitu klienta, aniž bychom ho i nás zatěžovali více, než je nezbytné,“ říká Petr Šíma, šéf marketingu Acema Credit Czech. Takovými metodami jsou podle něj například sociodemografické ukazatele, míra nezaměstnanosti v regionu, sociální vazby přes sociální sítě, ale i údaj o tom, kdy a jakým způsobem člověk o úvěr žádá, účel úvěru a podobně. „V době moderních technologií již odbornou péči nemusí nutně představovat pouze papírové potvrzení a výpisy rejstříků,“ věří Šíma.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

autor: Petr Kučera | 11. 5. 2015 6:22

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama