Praha - Krádež nebo ztráta platební karty může klienty přijít na více peněz než dosud. A to přesto, že cílem nového zákona o platebním styku a příslušné evropské směrnice bylo naopak přenést více odpovědnosti na banky. Na hrozící problém upozornil online deník Aktuálně.cz poprvé před měsícem.
Nový zákon platí od 1. listopadu a ohledně takzvané spoluúčasti klienta může mít dvojí výklad. Pouze Komerční banka s předstihem výslovně oznámila, že "dobrovolně a nad rámec zákona" použije ten, který je ke klientům mírnější.
Poté, co o problému začala psát i další média, však "couvla" i většina ostatních větších bank. Klienti tak na změně skutečně vydělají. A ministerstvo financí slibuje rychlé "upřesnění" zákona, jehož předchozí podobu přitom samo navrhovalo.
Společně, nebo zvlášť?
Zablokování ukradené nebo ztracené karty je od listopadu nově zdarma, dosud si většina bank účtovala 200 až 2000 korun (dražší byla blokace embosovaných karet, tedy s vystouplými, takzvanými reliéfními čísly). Současně začnou banky ručit za všechny neautorizované transakce vzniklé před nahlášením, nebudou tedy moci omezit odpovědnost na 48 hodin jako dosud.
Problém byl se třetí změnou. Změnila se pravidla pro takzvanou spoluúčast - tedy limitu, do jehož výše ručí za vzniklou škodu sám klient. A právě tady existuje dvojí výklad.
Limit pro spoluúčast sice na první pohled oproti současnému stavu klesne, některé banky jej ale chtěly počítat jiným způsobem - pro každou "neautorizovanou transakci" zvlášť. V praxi by tak klientům hrozila vyšší škoda než dosud.
Česká národní banka vydala už v roce 2002 "vzorové obchodní podmínky", které (spolu)odpovědnost klienta v době před nahlášením omezují na maximálně 4500 korun - zbylou škodu zaplatí banka. Tento předpis je však pouze doporučující, nikoliv závazný.
V praxi tak limit 4500 korun používaly do konce října například Česká spořitelna nebo UniCredit Bank, naopak například klienti ČSOB nebo Komerční banky ručili za škodu před nahlášením neomezeně.
Nový zákon od listopadu omezil spoluúčast na maximálně 150 eur (podle současného kurzu tedy kolem 3900 korun). Na první pohled jde tedy o výhodnější úpravu pro klienty všech bank - zejména těch, které dosud žádný limit nezavedly.
Jenže: Dosavadní limit 4500 korun (pokud jej banky zavedly) se počítal jako součet všech škod z neautorizovaných transakcí. Nový limit 150 eur lze podle zákona počítat na každou transakci zvlášť.
Pokud vám tedy někdo ukradne kartu a zaplatí s ní v jediném obchodě, přinese vám nový zákon zlepšení oproti současnosti. Jestliže s kartou ale zaplatí třeba v pěti obchodech, mohla se vaše škoda (spoluúčast) výrazně zvýšit.
Nepřesně přepsaná směrnice
"Pokud ustanovení, přebírající do českého práva evropské předpisy, připouští více výkladů, je třeba zvolit takový výklad, který odpovídá cíli příslušného evropského předpisu," říká Radek Ležatka z tiskového oddělení ministerstva financí.
Z textu směrnice o platebních službách podle Ležatky jednoznačně vyplývá, že limit 150 eur se má vztahovat na všechny transakce, ke kterým došlo v důsledku jedné ztráty jednoho platebního prostředku. "Stejným způsobem je tedy třeba vykládat i uvedené ustanovení českého zákona o platebním styku," dodává.
Ministerstvo nyní slibuje, že při nejbližší novelizaci zákona o platebním styku uvedené ustanovení upřesní. Sněmovna ale má o změně rozhodovat nejdříve v prvním pololetí příštího roku.
Paradoxní je, že navrhovatelem původního znění zákona bylo také ministerstvo financí. Znění příslušného ustanovení se přitom při letošním projednávání ve sněmovně oproti původnímu návrhu nijak nezměnilo.
Dřívější nápravu pravděpodobně přinese Úřední sdělení, které připravuje Česká národní banka. "Upřesnění, že limit má být počítán jako součet všech transakcí a nikoliv na každou zvlášť, pak bude zveřejněno ve Sbírce zákonů a stane se doplňující právní normou," potvrdil Aktuálně.cz finanční arbitr František Klufa.
Budeme mírnější
K dlouho osamělému kroku Komerční banky se postupně přidala i většina konkurentů. Zvláště poté, co o problému začal mluvit také finanční arbitr a zástupci České národní banky.
Pro limit 150 eur jako součet všech neoprávněných transakcí se tak z větších bank nakonec podle svých mluvčích rozhodly také Česká spořitelna, Raiffeisenbank, UniCredit Bank a mBank. Některé, jako například UniCredit Bank, však ve všeobecných obchodních podmínkách stále používají nejasnou formulaci, umožňující dvojí výklad.
Další z velkých bank, ČSOB, se tak jasně nevyjádřila. "V obchodních podmínkách je stanoveno, že můžeme - nikoliv musíme - požadovat spoluúčast pro jednotlivé transakce. Nicméně stejně jako v minulosti budeme každou reklamaci či žádost posuzovat individuálně," říká mluvčí ČSOB Ivo Měšťánek. Podobný postup uplatňuje i Poštovní spořitelna.
"Limit 150 eur se vztahuje na každou transakci, každý případ však budeme posuzovat individuálně a zohledníme férové jednání klienta," říká také Lucie Hálová z Volksbank.
Tvrdší výklad zákona používá také Citibank. "Pokud převládající aplikační praxe zákona bude jiná, budeme se jí samozřejmě řídit," dodává mluvčí Branislav Cehlarik.
Rozhodl by až soud
Případné sankce za formulace textu obchodních podmínek bance nehrozí. "Ovšem v případě, kdy klientovi nevrátí částku neautorizované transakce ve správné výši, může klient řešit spor buď před finančním arbitrem, anebo soudní cestou. Zde pak bance hrozí, že prohraje," upřesňuje Radek Ležatka z ministerstva financí.
Jisté to nicméně není. "Subjekty se musí řídit platným právním řádem České republiky, a proto platí varianta jednotného čísla podle českého zákona, tedy odpovědnost za jednotlivé transakce. A to až do doby, než bude příslušné ustanovení změněno," říká finanční arbitr František Klufa.
Pokud by banky i poté měly v obchodních podmínkách ustanovení, které odporuje závaznému právnímu předpisu či jej obchází, může jim Česká národní banka udělit sankci za správní delikt. Kromě pokuty hrozí při vážném a déletrvajícím porušení zákona i odejmutí licence.
