800 milionů za summit NATO: skutečně dobrá investice?

Karel Hafner
19. 11. 2002 0:00
Z pořádání summitu NATO v Praze by Česká republika měla získat. Kdo na summitu vydělá? Pražský summit NATO se koná ve čtvrtek a pátek, 21. a 22. listopadu. Do Prahy dorazí 46 světových státníků. Summitový rozpočet počítá s 800 miliony korun. Nejdražší bude bezpečnost účastníků summitu i obyvatel Prahy. Bude to dobře vynaložených 800 milionů?

Z pořádání summitu NATO v Praze by Česká republika měla získat. Kdo na summitu vydělá? Pražský summit NATO se koná ve čtvrtek a pátek, 21. a 22. listopadu. Do Prahy dorazí 46 světových státníků. Summitový rozpočet počítá s 800 miliony korun. Nejdražší bude bezpečnost účastníků summitu i obyvatel Prahy. Bude to dobře vynaložených 800 milionů? Pražskému summitu NATO tedy zatím kryje záda 800 milionů korun, které našla v rozpočtu vláda. Tato suma by měla stačit, protože madridský summit před pěti lety stál zhruba polovinu. Zvýšené náklady si vyžádala rostoucí vlna světového terorismu, v čele s útoky na Spojené státy loňského 11. září. Největší část nákladů spolknou bezpečnostní opatření, a to 460 milionů korun. 340 milionů korun jde na organizaci summitu. Např. jen pronájem prostor a přípravné práce v pražském Kongresovém centru si vyžádají přes 200 milionů korun. Do Prahy se podle odhadů chystá na 12 tisíc demonstrantů. Čelit by jim měl zhruba stejný počet policistů. Na jejich materiální vybavení padlo 360 milionů korun, za které policie nakoupila např. automobily, pyrotechniku, ochranné pomůcky, výstroj a výzbroj. Vondra: Summit po povodních pomůže Summit má v České republice řadu odpůrců, kteří poukazují zejména na bezpečnostní rizika, ale také na vysoké finanční náklady. 800 milionů korun na pořádání summitu ztěžklo v žaludku ještě více lidem po srpnovým záplavách. Např. komunisté by raději viděli, kdyby peníze na summit posloužily na opravy zaplavených oblastí. Těmto hlasům však oponuje vládní zmocněnec pro summit NATO Alexandr Vondra, podle kterého by penále za stornování zakázek bylo příliš vysoké. "Podstatné je i to, že většinou jde o české podniky s českými zaměstnanci, kterým státní zakázky mohou pomoci," tvrdil v deníku Právo Vondra. Českým podnikům prý podle něj může summit pomoci postavit se na nohy, protože jde i o podniky ze zatopených oblastí. Jak vidí summit NATO ekonom? "Z pohledu odvětví na summitu vydělá především turistický ruch, pojišťovny, sklenáři a ochranky, zatímco pro mnohé jiné odvětví v Praze bude znamenat dodatečné náklady. V krátkém horizontu se tak státu 800 milionů korun vynaložených na summit nevrátí," píše na finančním serveru Centrum.cz - Finance Vladimír Pikora, analytik Volksbank CZ, podle kterého na pražském summitu vydělají spíš některé okolní státy. Celý text uvádíme pod titulkem Co přinese NATO ekonomice?

Čísla summitu NATO Praha 2002

Summit NATO projí přes deset milionů korun. Plánovaných 10.2 milionu je o 4 miliony korun méně, než kolik představovaly náklady na stravování zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v roce 2000. Pro účastníky summitu jsou připraveny mimo jiné dvě galavečeře na Pražském Hradě.

Stovky vozů budou přepravovat účastníky summitu NATO. Jsou mezi nimi škodovky, volkswageny, audi, opely nebo peugeoty. Po skončení summitu budou k mání za nižší cenu jako použité vozy. Cena automobilu by měla odpovídat prestiži přepravované osoby. Prezidenti pojedou vozy značky Audi.

14 milionů korun chtěla pojišťovna za pojištění Kongresového centra, při pojistném plnění 400 milionů korun. To si pražská radnice nemůže dovolit. Kongresové centrum má hodnotu sedmi miliard korun. Při předloňském zasedání MMF a SB Praha utrpěla zhruba sedmimilionové škody.

Do Prahy by mělo přijet 12 tisíc demonstrantů. Očekává se, že někteří z nich se dostanou do křížku se zákonem, respektive za mříže. Náklady českých věznic za jednoho uvězněného jsou přibližně 650 Kč za den. Kolik by stál jeden den všech účastníků ve vězení, si umíte snadno spočítat sami.

Nepokoje = lepší reklama pro Prahu Pražský summit NATO prospěje např. hotelům, které přišly o zisk kvůli srpnovým povodním. Na summitu by ale měla vydělat především celá republika, která jeho pořádání platí. Zastánci summitu v Praze se ohání zvýšením prestiže České republiky ve světě. Summit by měl být pro Prahu i zbytek republiky výbornou reklamou, protože o něm budou informovat všechna významná média. Na příjezd většího počtu demonstrantů se připravují i obchodníci v centru Prahy. Přístup mají dvojí: Některé menší prodejny raději během summitu zavřou, některé i zabední výlohy. Další obchodníci se naopak snaží využít příjezdu účastníků summitu, kteří patří k movitějším zákazníkům, a i během summitu nechají své prodejny otevřeny. Obchodníci, kteří z obavy před nepokoji obchody uzavřou, nemůžou počítat s náhradou škody.

Pražský summit NATO bude zatěžkávací zkouškou pro celou metropoli. Měl by pomoci oživit lesk Prahy, který ve světových očích částečně utrpěl při srpnových povodních. Měl by pomoci zvýšit i renomé celé země. Náklady na summit jsou ale vysoké, zvlášť po srpnových záplavách. A jen těžko lze vyčíslit jejich návratnost. Podle odhadů ekonomů se přitom v nejbližší době nevrátí. Jen obtížně lze proto odpovědět i na otázku, jestli Česká republika na summitu skutečně vydělá.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 21 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 24 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy