reklama
 
 

Továrna 4.0? Laboratoř, ve které budete sedět u počítače, ukazuje německý příklad

1. 11. 2015 16:23
V digitální továrně v německém Amberku spolu jednotlivé součástky na výrobní lince komunikují samy. Většina zaměstnanců sedí u počítačů a kontroluje výrobu - každou operaci na pásu lze totiž okamžitě dohledat online. K žádnému masovému propouštění tato "průmyslová revoluce", jejíž zárodky se začínají objevovat i v českých podnicích, přitom nevedla. Dělníci jsou potřeba i nyní, maximálně se musí "trochu vytrénovat v IT".

Amberk, Praha - Po šedesát metrů dlouhé výrobní lince pomalu projíždějí kovové desky. Stroje na ně postupně nasazují další díly, například mikročipy, a postupně se ze všech těchto součástek stávají zařízení PLC Simatic. Tedy malé počítače, které se využívají v automobilovém či farmaceutickém průmyslu, ale i třeba k ovládání lyžařských vleků.

Na monitoru před výrobní halou lze v tu samou chvíli sledovat, kde se právě jednotlivé součástky nacházejí. "Data sbíráme na každém kroku. Všechny výrobky mají své číslo a vždy víme, kde zrovna jsou," popisuje ředitel výroby Andreas Bukenberger. Informace si mezi sebou díky QR kódům předávají i stroje s polotovary - ty si montáž vlastně řídí samy. Denně se tak uloží na 50 milionů dat.

Nacházíme se v digitální továrně Siemens EWA v německém Amberku. Závod je typickým příkladem přechodu na Průmysl 4.0, na jehož nástup se připravuje i česká vláda - ta v září představila Národní iniciativu Průmysl 4.0.

V tuzemských podnicích se náznaky "čtvrté průmyslové revoluce" zatím objevují spíše izolovaně. "V Česku ještě není perfektně rozvinuté propojení, ať už v rámci továrny, nebo mezi výrobou a zákazníkem či dodavatelem," myslí si Wolfgang Weissler, ředitel průmyslových divizí Digital Factory a Process Industries and Drives ze společnosti Siemens ČR.

"České podniky zatím řeší spíše dílčí problémy. Například co dělat se stávajícím informačním systémem a jak přejít od tabulek v MS Excel k pokročilejším řešením," souhlasí Petr Knap z poradenské skupiny EY. Podle expertů Svazu průmyslu a dopravy českým firmám navíc chybí dostatečné pokrytí vysokorychlostním internetem, který je pro Průmysl 4.0 nezbytný.

"Pokud porovnáváme obě země v robotizaci, pak úroveň a objem jejího nasazení ve výrobním procesu je v současné době v Německu na vyšším stupni než u nás," doplňuje Vladimír Kysela, ředitel divize Procesní automatizace technologické společnosti ABB.

Tři čtvrtiny výroby běží automaticky

To, že vše probíhá online, není jediný ohled, v němž by měla výroba v "továrně 4.0" vypadat jinak.

Linka pod cedulí s nápisem Perfektion für unseren Kunden (Dokonalost pro naše zákazníky) běží sama. Na celkem čtyřiceti pásech projede za hodinu okolo 15 tisíc součástek, u zapnutých linek svítí zelené kontrolky. Pokud změní barvu na bílou, znamená to, že dochází materiál.

Že se tu vyrábí náročná elektronika, by návštěvník na první pohled nepoznal. Továrna připomíná spíš laboratoř a hned vedle strojů co chvíli narazíte na psací stůl s vystavenými rodinnými fotkami.

Manuálně pracovat vidíte někoho jen ojediněle, podle zástupců Siemensu probíhá automaticky 75 procent výroby. Většina ze tří stovek zaměstnanců v modrých pláštích, kteří slouží na aktuální směně, sedí u počítače a hlídají průběh výroby. Další kontrolují pod mikroskopem drobné závady. Jedna z mála dělnic, která pracuje rukama, balí hotové počítače do krabic. Ještě před tím každý výrobek naskenuje a kontroluje, zda je produkt skutečně kompletní. Jakmile zaplní krabici, "systém" automaticky přichystá další.

Zaměstnanců neubylo

Podle Weisslera neměl přesun k Průmyslu 4.0 zatím v Siemensu žádný dopad na zaměstnanost. "Zde v Amberku pracuje okolo 1200 lidí, to znamená stejný počet jako za posledních 25 let," tvrdí. Rozdíl je podle něj v tom, že teď toho továrna zvládne vyrobit osmkrát více než před čtvrtstoletím.

Na průmyslu 4.0 navíc podle něj vydělávají i malé a střední podniky, které se díky digitalizaci se dostávají i na vzdálenější trhy. "Dříve nikdy neměly šanci obchodovat třeba v Číně nebo komunikovat s partnery v Indonésii," zdůrazňuje.

Jaký bude mít nástup Průmyslu 4.0 dopad na trh práce v Česku, tuzemská vláda teprve analyzuje. "Podle zahraničních studií v první fázi může dojít ke ztrátě dvaceti procent pracovních míst, aby ve fázi následné bylo získáno padesát procent pracovních míst," říkají zástupci Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Před nahrazováním dělníků a masovým propouštěním varuje v tuzemsku hlavně předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle něj je ohroženo až čtyřicet procent pracovních míst.

Dělníci budou potřeba vždy

Bukenberger ze Siemensu ale zdůrazňuje, že dělníci jsou dál třeba i v digitální továrně. "Vždycky budeme potřebovat elektrikáře nebo operátory výroby," říká s tím, že je tyto lidi nanejvýš potřeba "trochu vytrénovat v IT". To ale podle něj zabere jen zhruba dva až čtyři týdny.

Podle předsedy Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka budou firmy stále vyžadovat i řemeslníky a odborníky, kteří dělají výrobky na míru. "Nezapomínejme, že zákazník nebude chtít pouze unifikované produkty, bude se chtít odlišit. Čím menší firma, tím to bude patrnější," uvádí.

Mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu František Kotrba navíc připomíná, že když se začali zhruba před čtyřiceti lety využívat roboti, některé prognózy také hovořily o hromadném propouštění či továrnách bez dělníků. "Praxe ale tyto předpoklady evidentně nepotvrdila," podotýká.

Důležitou roli budou každopádně v Průmyslu 4.0 hrát lidé s vyšším technickým vzděláním v oblasti elektroniky, mechaniky či IT. Podle Knapa především pracovníci, kteří se dokážou orientovat v řídicích systémech, programování, nastavování linek a chytrých zařízení či v pokročilé analýze dat. "Nutno ale přiznat, že my vlastně dnes umíme jen těžko odhadnout, jaké obory a specializace bude nutné do systému technického vzdělávání zařadit," připouštějí zástupci Svazu průmyslu a dopravy.

Hromadná výroba bude na řadě první

Zárodky Průmyslu 4.0 se v tuzemsku objevují zatím hlavně u automobilek. Kolínská TPCA využívá například naprogramované dopravníky AGV, svářecí roboty, stejně tak mají o průběhu výroby přehled dodavatelé. Kromě toho lze prvky Průmyslu 4.0 pozorovat ve sklářském, farmaceutickém a potravinářském průmyslu.

Velké firmy - v Německu jsou to například Volkswagen, Siemens či Bosch - mají podle Havlíčka obecně dostatek kapitálu a infrastrukturu na to, aby mohly být průkopníky. "Takže mají potenciál Průmysl 4.0 spustit, jít příkladem a spolupodílet se na jeho zavádění i v rámci svých obchodních vztahů například s malými a středními podniky," říká.

Naopak ve stavební výrobě půjde podle něj zavádění Průmyslu 4.0 pomaleji, stejně tak v odvětvích s malou přidanou hodnotou. Spíše sen je to podle Knapa zatím i pro malé a střední podniky, protože ne vždy mají dostatek lidí či vybavení na to, aby všechnu svoji činnost digitálně provázaly. "Nejdříve a v největší míře to bude viditelné u hromadné výroby a u služeb. V menším měřítku u specifické kusové či ruční výroby," shrnuje Kotrba z ministerstva průmyslu a obchodu.

Zvláště průmyslové podniky by si však měly dát pozor, aby nezaspaly. "Při růstu produktivity konkurentů v západní Evropě a zvyšování mezd v ČR, by se jinak české firmy staly prakticky nekonkurenceschopnými," varuje Knap. "Pro Českou republiku jako zemi se silnou průmyslovou tradicí je vývoj směrem k Průmyslu 4.0 rozhodující, chce-li zůstat v globální konkurenci atraktivní výrobní a inovační lokalitou," zdůrazňuje Kysela z ABB.

Z letošního průzkumu mezi 270 tuzemskými firmami přitom vyplynulo, že tři čtvrtiny podniků využívají digitalizaci. "Desetina je již plně digitalizovaná, zhruba dvě pětiny mají digitalizaci dobře rozvinutou, čtvrtina firem do ní hodlá v příštích pěti letech investovat více než čtyři procenta svého obratu, a čtyři procenta firem dokonce přes deset procent obratu," dodává Kysela.

autor: Tereza Holanová | 1. 11. 2015 16:23

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama