Praha - Centrální banky v jednotlivých zemích eurozóny se připravují na konec eura, varuje stále více ekonomů. Peněžní instituce podle nich již předběžně zvažují, jak se vrátit k měnám, které od ledna 2002 netiskly. Samotní zástupci bank se ale k tématu odmítají oficiálně vyjadřovat.
Že může společná měna padnout, varuje například nositel Nobelovy ceny za ekonomii Paul Krugman. Podle něj by se tak mohlo stát již příští měsíc. Hlavní příčinou by se stala situace v Řecku, kde se nedaří sestavit vládu a zvyšuje se odpor vůči dalším škrtům a úsporným opatřením.
Že se na rozpad společné měnové unie jednotlivé země připravují, píše také list The Wall Street Journal.
Například Centrální banka Irska již podle jeho reportérů prověřuje, zda si zajistit přístup k dalším tiskařským strojům v případě, že by musela začít znovu tisknout irskou libru. Úředníci měli vyjednávat opětovné zprovoznění starých zařízení nebo založení nové soukromé společnosti.
Zástupci banky ale tuto zprávu popírají. "Na hypotetické situace nespekulujeme. Naší měnou je euro a tiskneme pouze tyto bankovky," reagovala mluvčí banky Ciara Lawler.
Podobně reagují také další centrální banky v eurozóně, které redakce Aktuálně.cz oslovila. Že se k tématu nebudou vyjadřovat, sdělila německá Bundesbank nebo Národní banka Nizozemska. Zástupci Národní banky Španělska odpověděli, že o podobné možnosti vůbec neuvažují. Národní banka Řecka uvedla, že "není s to zveřejnit žádné informace na dané téma".
Změna by přišla přes noc
Podle hlavního ekonoma Raiffeisenbank Aleše Michla se banky na konec eura jako takového nepřipravují. Něco jiného je odchod Řecka z eurozóny, ale "na ten už mají být přichystané dávno". Že se Evropská komise a Evropská centrální banka scénářem řeckého odchodu skutečně zabývají, potvrdil v půli května eurokomisař pro obchod v rozhovoru pro belgický tisk.
Podobný názor jako Michl zastává také ekonom společnosti Partners Pavel Kohout. "Mluvit o konci eura mi přijde poněkud přehnané," říká. "Na druhé straně, v poslední době mě občas překvapuje, jak zdánlivě nemožné věci se stávají," dodává.
Pokud by k podobnému scénáři ale došlo, tisk nových peněz a další technické záležitosti by byly ještě malým problémem. "Hlavní potíž by spočívala ve vyřešení mezinárodních závazků a pohledávek," myslí si Kohout.
"V delším horizontu by jistě vznikly účetní problémy spojené s přeceněním mezinárodních pohledávek a závazků v bankách. Je možné, že některé banky by prožily těžké chvíle a některé by bylo třeba dokonce sanovat," nastiňuje ekonom.
Změny by podle něj každopádně bylo nutné provést rychle přes noc.
"Veřejnost se o této akci musí dozvědět až v ranních zprávách v tom smyslu, že proběhla," doplňuje Kohout s tím, že v několika dalších dnech by poté bylo z technických důvodů nutné zmrazit mezinárodní peněžní toky a kapitálové trhy.
Země bez eura hledají novou kotvu
Jak Wall Street Journal uvádí, současné studie zpracovávají peněžní domy pouze teoreticky. Nemusí to nutně znamenat, že banky pád eura skutečně plánují. "Jen ten fakt, že se bankéři podobným problémem zabývají - což bylo donedávna nemyslitelné, však podtrhuje, jak významně se podmínky zhoršily," zdůrazňují Američané.
Co nastane po euru, neřeší podle ekonomů jen národní banky v eurozóně. O žhavé téma se jedná také ve Švýcarsku. Zde již finančníci přemýšlejí, na jakou referenční měnu po pádu eura svůj frank naváží. Totéž se týká Bosny a Hercegoviny, Lotyška nebo Litvy, jejichž měny jsou na euro pevně fixované.
Hrozbu konce eura nepodceňuje ani Národní banka Černé Hory, která eurem platí, byť není členem EU.
"Pokud by se to stalo, máme celou řadu možností od té, že začneme používat jinou zahraniční měnu, až po vlastní platidlo," uvádí vedoucí ekonom tamní centrální banky Nikola Fabris. V úvahu by přitom připadala spíše první možnost - pro natištění vlastní měny totiž země nyní nemá kapacitu.
