Praha plánuje téměř 30 nových tramvajových tratí, chce omezit autobusy

ČTK ČTK
17. 7. 2017 17:50
Strategie rozvoje tramvajových tratí do roku 2030, kterou pro Prahu vypracoval dopravní podnik, počítá se vznikem téměř 30 nových tramvajových tratí. Tři z nich mají být dokončeny dokonce už do pěti let. Nové linky by měly nahradit některé vytížené autobusy.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Praha společně s dopravním podnikem (DPP) plánují stavbu téměř tří desítek tramvajových tratí. Tři z nich mají být vybudovány do pěti let a stavba dalších má začít do roku 2030. U dalších jedenácti město a dopravce teprve chystají potřebné dokumenty. Vyplývá to ze strategie rozvoje tramvajových tratí do roku 2030, kterou vypracoval DPP. Má také vzniknout nová vozovna a dvě tramvajové smyčky.

"Principem strategie je komplexní rozvoj tramvajových tratí v Praze s cílem nahradit silně exponované autobusové tahy, zejména do sídlištních celků," píše se v materiálu. Mají být také vytvořeny nové dopravní vazby, a to nejen ve směru do centra, ale i na okraji širšího centra, a posledním cílem je rozšířit tramvajovou síť i do nově se rozvíjejících oblastí. Záměry jsou rozděleny do tří skupin podle stupně jejich připravenosti.

První skupina zahrnuje projekty, které jsou v souladu s územním plánem a jsou v pokročilém stadiu přípravy. Podle dokumentu je předpoklad zahájení prací do pěti let. "V rámci zajištění finančních zdrojů se rovněž uvažuje o podání žádosti na spolufinancování z fondů EU," píše se v dokumentu.

V této části počítá DPP s vybudováním tří tratí a dvou tramvajových smyček. První tratí je prodloužení kolejí o 2,4 kilometru z Divoké Šárky na Dědinu. Náklady jsou odhadovány na 893,2 milionu korun. Druhou je 1,9 kilometru dlouhá trať ze Sídliště Barrandov přes Holyni do Slivence za 691,1 milionu. Poslední je prodloužení trasy z Modřan na Libuš do míst, kde by měla v budoucnu být nová stanice metra D. Prodloužení má měřit 2,1 kilometru a stát 500 milionů. Smyčky mají vzniknout na Zahradním Městě a u stanice metra A Depo Hostivař.

Ve druhé skupině jsou zahrnuty projekty, které jsou součástí územně plánovací dokumentace, případně jsou u nich projednávána schválení záměru či pořizování příslušné změny územního plánu. Cílem je, aby tyto projekty bylo možno provést do roku 2030. "Tato skupina tvoří jakýsi zásobník projektů, které bude možné technicky i finančně realizovat s ohledem na stanovení priorit do roku 2030," píše se v materiálu.

V této skupině je 16 tratí. Mezi nim je například trať ze zastávky Dědinská přes Dlouhou míli na letiště, která má být dlouhá 2,1 kilometru. Vzniknout má i šestikilometrová trať z Kobylis do Bohnic a z Podbaby v Praze 6 do Suchdola, která bude měřit 4,8 kilometru. Plánuje se také prodloužení tramvají z Vinohradské k Hlavnímu nádraží a dále do Bolzanovy nebo výstavba Dvoreckého mostu z Prahy 4 na Prahu 5.

Nejdelší tratí v této skupině je trasa z Choceradské přes Chodovec a Opatov na Háje s konečnou Jižní Město. Měří 6,1 kilometru.

Do této skupiny patří rovněž obnova tratě z Pankráce na Budějovickou, odkud by mohly tramvaje jezdit jak na Dvorce v Podolí, tak na opačnou stranu do Vyskočilovy a dále do Michle.

Skupina označená trojkou obsahuje výhledové záměry, u kterých je základním cílem vyřešit například zanesení do územního plánu. K tomu by mělo dojít do roku 2030. Sem patří třeba prodloužení tramvají v úseku Záběhlická - Bohdalec - Eden - Vršovická a rovněž propojení Podbaby s trojskou zoo nebo trať z Modřan do Komořan. Celkem je v této skupině 11 tratí.

V souvislosti s možným rozšiřováním tramvajové sítě potřebuje DPP vystavět novou vozovnu. Výhledově má být na Spořilově v Chodovské ulici.

Délka tramvajové sítě je v Praze 142,4 kilometru, přičemž asi 52 procent tratí vede po vlastním tramvajovém tělese. Zbylé jezdí po vozovkách společně s auty. Tramvaje přepraví ročně přes 360 milionů cestujících.

 

Právě se děje

před 50 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy