Praha - Pravidelně dobrovolně a bez nároku na odměnu pracuje pro neziskový sektor jen 12 % Čechů, tedy zhruba každý osmý. V Evropě podle průzkumu Eurobarometr dobrovolně pracuje téměř každý třetí člověk.

O tom, že letošek je Evropským rokem dobrovolnictví, ví podle průzkumu pouhá desetina Čechů. Vyplynulo to z průzkumu, který Vodafone nechal zpracovat u příležitosti Evropského roku dobrovolnictví.

Málo o tom víme

Mezi hlavní důvody, proč se do dobrovolničení příliš nezapojují, uvádějí Češi nejčastěji nedostatek informací o tom, kde a jak by mohli pomáhat.

Tři ze čtyř respondentů v průzkumu také tvrdili, že kdyby je podpořil zaměstnavatel, rozhodně by se zapojili. Lidé by uvítali možnost dobrovolničit v pracovní době možnost vybrat si z předdohodnutých aktivit v neziskových organizacích, hrazené pojištění či volbu termínu dobrovolničení v průběhu celého roku.

Firma Vodafone dává naprostou volnost ve výběru jak organizace, tak místa či termínu dobrovolnictví. Jednotliví zaměstnanci si mohou sami zvolit, co a kde chtějí dělat.

"Zaměstnanci Vodafonu mohou každý rok strávit dva dny dle svého výběru prací pro vybranou neziskovou organizaci a tyto dny mají plně hrazeny, jako by byli v práci. Firma jim zároveň organizačně zajistí vše potřebné a hradí i pojištění," říká Jiří Tošner, předseda občanského sdružení Hestia - Národního dobrovolnického centra.

Operátor možnosti pro dobrovolnictví stále rozšiřuje, letos poprvé mohou jeho zaměstnanci v rámci Evropského roku dobrovolnictví pracovat pro neziskový sektor i v zahraničí v rámci několikatýdenních workcampů. Do firemního dobrovolnictví se zaměstnanci (včetně top managementu) zapojují celoročně a drtivá většina z nich využívá možnosti dobrovolničit pravidelně.

Podle průzkumu zažívá hrazené dobrovolnické dny ze strany zaměstnavatele jen 5 % Čechů a pouhá tři procenta firem organizují dobrovolnictví v rámci teambuildingů.

Pomáháme tam, kde nás to baví

Podle průzkumu jsou Češi ochotní pomáhat neziskovým organizacím bez nároku na mzdu, musí je to ale bavit. Čas strávený prací pro neziskový sektor vnímají jako vhodnou příležitost uniknout běžným pracovním starostem a chtějí si ho proto užít.

Nejčastěji se tak věnují činnostem v přírodě. Sami však uznávají, že nejvíce pomoc potřebují organizace působící v méně atraktivních oblastech, jako je zejména péče o seniory či handicapované.

"Zaznamenali jsme velké rozdíly mezi oblastmi, kde lidé skutečně pomáhají a těmi, kde si myslí, že je pomoc nejvíce potřeba. Je to dáno zejména náročností práce v daných zařízeních. Jednoduše řečeno, Češi pomáhají tam, kde je práce zároveň baví a dobrovolničení berou jako příjemné narušení pracovního stereotypu," říká Přemysl Filip, senior manažer společenské odpovědnosti Vodafone.

Sociálně slabým nejvíce pomáhají lidé v Jihomoravském kraji, Pražané naopak nejčastěji dobrovolničí v ochraně přírody, například uklízejí v lesích či u potoků a řek. Zvířatům nejvíce pomáhají obyvatelé Ústeckého a Pardubického kraje. Na Olomoucku lidé nejčastěji pomáhají znevýhodněným dětem a v dětských domovech a také seniorům u handicapovaným.

Místní kulturu a sport dobrovolnou prací nejvíce podporují Pražané, Plzeňané a lidé z Karlovarska. Obecně ale rozdíly mezi tím, jak se obyvatelé různých krajů zapojují do dobrovolnictví, nejsou příliš markantní.

Tento materiál vznikl v rámci společného projektu Aktuálně.cz a CSR fórum - webového magazínu Byznys a společnost.

Sekce chce informovat o světě firem, neziskových organizací, trendech v CSR a společenské odpovědnosti vůbec.