Praha - Na přijímání imigrantů může česká ekonomika vydělat. Dlouhodobě by díky tomu mohla vybírat na daních až o 90 miliard korun ročně navíc, krátkodobě navíc stoupne hrubý domácí produkt. Spočítali to analytici společnosti Cyrrus.
Jejich studie vychází hlavně z předchozích zkušeností s migrací - například s uprchlickou vlnou během krize na Balkánském poloostrově v devadesátých letech.
Česká ekonomika se podle nich bez problému vypořádá s příchodem 50 až 80 tisíc imigrantů. Jednorázově by sice vláda na jejich rychlou a úspěšnou integraci musela vynaložit zhruba 20 miliard korun, o podobnou sumu by se pak ale podle analytiků jednorázově zvýšil český HDP - rostl by zhruba o 0,5 procenta rychleji.
"Počáteční injekce se tedy Česku vyplatí," říká František Kronus z Cyrrusu. "Může to spočívat ve výjimkách v minimální mzdě, daňových úlevách, státních dotacích na pracovní místa," upřesňuje, jak by mohla zmíněná podpora vypadat.
Musí přicházet postupně
Dlouhodobě může stát díky příchodu nových pracovních sil podle ekonomů ušetřit v rozpočtu až 90 miliard korun ročně, což by pomohlo třeba lepšímu financování důchodů. "Přijdou mladí a budou se tu snažit vydělávat co možná nejdéle," věří analytik a jeden z autorů studie Tomáš Menčík. Tato úspora by se podle něj mohla projevit za deset až patnáct let.
"Čím více imigrantů, tím pro českou ekonomiku lépe. Musí ale přicházet postupně, abychom tuto vlnu zvládli," dodává Kronus.
Česko by podle autorů studie mělo více "těžit" z toho, že jej zatím příval imigrantů přímo netíží. Menší a zatím "nechtěné" země tak mohou bez velkého tlaku zaplňovat volná pracovní místa. "1700 žádostí o azyl v loňském roce nepředstavuje žádnou migrační krizi. A z toho by mohla Česká republika benefitovat. Má čas připravit se na řízený příchod uprchlíků, kterým se zatím do ČR nechce," uvádí studie Cyrrusu.
Tuzemská ekonomika se nyní nachází v období expanze a nedostatek pracovníků je pro ni jedním z největších problémů, zdůrazňují analytici. "Potenciál pro pracovní uplatnění dodatečné pracovní síly na našem trhu je," připomíná Kronus.
V jakých sektorech by migranti našli uplatnění, analytici přesně nezjišťovali. "Otázka je, co by tu mohli dělat - jestli by přišli odborníci na technické pozice, které potřebujeme nejvíce. Na některé pozice by mohli být překvalifikováni, někde by pravděpodobně asi byli nedoplaceni," uvádí Menčík.
Hospodářská komora ČR zveřejnila na konci loňského roku průzkum, podle něhož je ochotno zaměstnat azylanta 42 procent ze zhruba sedmi stovek oslovených podniků. Desetina z nich by přijala více než dvacet migrantů, čtvrtina pak čtyři až deset lidí. Přímo prezident komory Vladimír Dlouhý ale zdůraznil, že řízenou migraci nepodporuje.
Ztráta práce Čechům nehrozí
Aby se integrace cizinců povedla, je podle analytiků nutné zrychlit azylové řízení, případně umožnit imigrantům, aby mohli začít pracovat i dříve. "Proč brzdit ty, kteří si najdou místo," říká Kronus. Kromě toho je třeba usnadnit podmínky pro podnikání. "Nedokáži si představit, že by zde teď přišel Syřan do banky a žádal o úvěr," uvádí Menčík.
Předešlé zkušenosti podle analytiků Cyrrusu ukazují, že imigranti neberou práci místním zaměstnancům - a pokud ano, tak jen v "omezeném rozsahu". "Například v Turecku, přestože uprchlíci převzali některé práce v zemědělství, původní obyvatelé díky rekvalifikaci získali vyšší vzdělání a s ním i novou a kvalifikovanější práci," říká Kronus. Dodává, že nový kapitál v zemi vzniká až z jedné čtvrtiny právě díky podnikatelům ze Sýrie.
