Praha - Do vyhrocené debaty o uprchlické krizi, v níž byly dosud nejvíc slyšet populistické názory prezidenta Miloše Zemana, už se zapojili také čeští podnikatelé. A místo obav a odmítání od nich stále častěji zaznívá, že imigranti mohou české ekonomice prospět.
„To nejsou jen uprchlíci, ale i vysoce vzdělaní lidé, protože každý migrant má za sebou nějaký příběh. To jsou lidé, kteří by i nám mohli pomoci a kulturně nás obohatit. Vidíme vždycky jen negativní stránky, ale má to i hromadu kladů,“ říká Winfried Vahland, který už pět let řídí mladoboleslavskou Škodu Auto. „Sám jsem cizinec, který žije v Čechách, a jsem rád, že mě tu tak vlídně přijali, a to bych přál i ostatním cizincům,“ dodal německý rodák, který před misí v Česku dlouho působil v rámci koncernu Volkswagen v Číně či v Brazílii.
Vyspělý a bohatý Západ včetně České republiky má podle něj povinnost lidem prchajícím před válkami v Sýrii či Iráku pomoct. „Když se podíváme na jejich chudobu a nouzi a porovnáme to s naším blahobytem v Evropě, tak máme morální lidskou povinnost jim pomoci. Je třeba se prostě podělit,“ řekl předseda představenstva největší tuzemské automobilky.
S návalem uprchlíků se potýkají hlavně hraniční státy, jako jsou Maďarsko, Itálie a Řecko, a pak také cílové země – Německo, Rakousko či Skandinávie. Přes Česko migranti zatím jen přejíždějí. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker proto opakovaně volá po vyrovnaném přerozdělení uprchlíků do jednotlivých unijních zemí.
"Apeluji na členské státy, aby přijaly návrh Komise na přijetí celkem 160 000 uprchlíků," uvedl ve středu v europarlamentu. Česká vláda v reakci na to uvedla, že povinné kvóty i nadále odmítá, už dříve se zavázala, že přijme 1 500 běženců. Se svým odmítavým postojem k navýšení azylantů se ale Praha spolu s Varšavou, Bratislavou a Budapeští dostávají v rámci EU do izolace.
Migranti by mohli pomoci technicky zaměřeným firmám
Proti kvótám je sice i prezident české Hospodářské komory Vladimír Dlouhý, jinak se ale jeho postoj shoduje s tím Vahlandovým a od vlažné pozice Sobotkovy vlády se dost liší. Někdejší ministr průmyslu a spolupracovník vlivné investiční banky Goldman Sachs navrhuje společný fond státu a podniků, z nějž by se financovalo vzdělávání a rekvalifikace migrantů, kteří v Česku získají azyl.
"Než vydávat peníze na ploty a na nasazení armády, které uprchlickým vlnám stejně nezabrání, hledejme jejich efektivnější využití," řekl Dlouhý. Jeho plán zatím neschválili členové Hospodářské komory, podporu jejího vedení prý ale Dlouhý má. Šéf komory podotýká, že migranti by mohli alespoň částečně vyřešit problém především technicky zaměřených firem.
"Jestliže si podniky stěžují, že v České republice je nedostatek technicky vzdělaných středních kádrů a že děti nechtějí chodit do učňovských zařízení, tak proč nevyužít této vlny?" ptá se Dlouhý a dodává, že by cizinci mohli obsadit také mezi Čechy neoblíbená místa řidičů autobusů a kamionů.
K Dlouhému se přidal i ředitel Střední odborné školy stavební a zahradnické v Praze Miloslav Janeček. Mladí o vzdělávání v technických oborech nejeví zájem, tak proč by je nemohli nahradit cizinci, míní. "Jsme připraveni azylanty přijmout," tvrdí Janeček.
"Na naší škole studuje asi třicet žáků ze zemí bývalého Sovětského svazu, Vietnamci a imigranti z bývalé Jugoslávie. Zkušenosti tedy máme," říká. Přiznává ale, že by byl problém s cizím jazykem, protože v něm nejsou schopni zajistit výuku odborných předmětů. Podle něj by to ale šlo zařídit třeba tak, že by student strávil ve třídě rok, mezitím by se aklimatizoval, trochu porozuměl jazyku a potom by si ročník zopakoval.
Šéf Brana by vzal ty, kteří se naučí aspoň základy jazyka
S Dlouhého vizí souhlasí i šéf Brano Group Pavel Juříček. Cizince by do práce přijímal za splnění dvou podmínek – naučí se česky a projdou rekvalifikací. „Jsem ochoten přijmout lidi, kteří se naučí alespoň základy jazyka, aby se s námi domluvili, a budou rekvalifikovaní ve směrech, které my potřebujeme,“ říká.
Za takových podmínek by azylanty zaměstnával i šéf firmy Linet Zbyněk Frolík. „Pokud tu ti lidé zůstanou, budou chtít pracovat v českých podmínkách a stát pro ně připraví nějakou formu rekvalifikace, tak my je nemáme problém zaměstnat,“ vysvětluje výrobce zdravotnických postelí.
Už dříve oznámila potravinářská firma Hamé, že je připravená ubytovat a zaměstnat několik imigrantů, stejně jako Kvido Štěpánek, majitel strojírenské společnosti Isolit Bravo.
Ekonom Petr Houdek dodává, že migranti zdaleka nemusí obsazovat jen druhořadé pozice. „Kvůli nutnosti být aktivní, inovativní a s velkou vůlí v nové domovině prorazit se oni či jejich děti často stávají výraznými podnikateli− zakladatelé největších technologických společností dneška, Amazonu, Applu, eBay, Facebooku, Googlu, Oraclu či Uberu, jsou v první či druhé generaci přistěhovalci,“ připomněl ve svém komentáři pro Hospodářské noviny.
Za současného nastavení v Česku žadatelé o azyl nemohou pracovat rok od podání žádosti. Juncker ve svém projevu státy vyzval, aby právě migrantům umožnily začít pracovat hned.
Velký rozhovor s Winfriedem Vahlandem čtěte v pátečních Hospodářských novinách.
