Farmáři zažalovali vládu Merkelové, že málo chrání klima. Přicházejí prý o úrodu

Helena Truchlá Helena Truchlá
7. 11. 2019 20:30
Rostoucí teploty, opakující se období sucha, množící se škůdci. Trojice ekologicky hospodařících farmářů z Německa opakovaně řeší problémy s úrodou, které podle nich způsobily klimatické změny. Obrátili se proto na soud s tím, že německá vláda poškozuje jejich živobytí, když nedostatečně naplňuje klimatické cíle. Správní soud v Berlíně minulý týden zamítl jejich žalobu, spor ale bude pokračovat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Tři farmáři z různých částí Německa tvrdí, že klimatické změny ohrožují nejen jejich živobytí, ale také základní práva na život, zdraví nebo svobodnou volbu povolání. Soud ale rozhodl, že plnění klimatických cílů vládou si Němci nemohou vynucovat tímto způsobem. 

"Budeme v boji pokračovat," říká však odhodlaně jedna z farmářek, Silke Backsenová.

Farmáři viní spolkovou vládu, že nedělá dost pro to, aby klimatické změny zastavila. Konkrétně ji kritizují za nedodržení vlastních cílů na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020. Místo plánovaných 40 procent se je nejspíš podaří zredukovat jen asi o třetinu oproti hodnotám z 90. let. 

Tribunál v Berlíně ale žalobu zamítl s tím, že klimatické cíle jsou pouhým politickým programem, a tedy nejsou právně závazné. Vláda je navíc neodřekla, jen termín pro jejich splnění posunula na rok 2023. 

Trojice farmářů, které v žalobě podpořila ekologická organizace Greenpeace, teď čeká na doručení písemného rozsudku. Pak se rozhodnou, co dál. Jasno by chtěli mít do Vánoc.

Silke Backsenová ze západoněmeckého Šlesvicka-Holštýnska ale hodlá v soudním procesu rozhodně pokračovat. "Pokud by se nám podařilo vyhrát, znamenalo by to, že nás klimatické změny zasáhnou méně," uvedla farmářka pro Aktuálně.cz. 

"Nenavrhujeme konkrétní opatření, protože jsme přesvědčeni, že vláda má dost nápadů i technických možností, jak je prosadit. Jde jen o to, snižovat emise oxidu uhličitého ve všech oblastech ekonomiky. Každý z nás může něco udělat, ale směr by měla udávat vláda," uzavírá Backsenová. 

"Naše právnička je přesvědčená, že soudy se dnes staví ke klimatickým sporům mnohem otevřeněji a že máme šanci. A čím méně toho budou dělat politici, tím víc toho můžeme dosáhnout v soudních síních," říká druhý z farmářů, zemědělec z východoněmeckého Braniborska Heiner Schwienhorst.

Otázka zásadního významu

Zmíněný případ je vůbec prvním, který se zabývá otázkou, jestli mohou občané vymáhat po své vládě opatření na ochranu klimatu. Soudci proto doporučili, aby žaloba kvůli svému "zásadnímu významu" pokračovala k vyššímu soudu. 

O tom, že vláda kancléřky Angely Merkelové nedělá dost pro ochranu klimatu, je podle průzkumů přesvědčena více než polovina Němců. Nejde přitom jen o voliče strany Zelených, která ekologická témata tradičně zastupuje, ale také příznivce dalších stran.

Menší podporu mezi obyvateli má klimatická politika na východě země, kde žije a podniká Heiner Schwienhorst. Sám pochází ze západu, přestěhoval se ale na východ po znovusjednocení Německa v roce 1990, když odkoupil pozemky, které kdysi patřily jeho rodině. Na těch dnes pěstuje obilí, chová dobytek a včely. 

Ne všichni sousedi sdílí jeho názor na to, jak moc jsou změny klimatu pro Německo zásadní a kolik by měla vláda dělat. Chápe to. "Mnoho lidí se tu ještě vyrovnává se společenskou změnou, která nastala před 30 lety. Jsou nespokojení a částečně právem," říká zemědělec.

Rozumí, že pro některé lidi jsou mzdy a důchody, které jsou na východě stále výrazně nižší než na západě Německa, důležitější než ekologie. "Nevím, jestli k něčemu bude, když se ta zlost, kterou projevují, dostane do politiky, ale rozhodně jim musíme naslouchat," uzavírá Schwienhorst. 

Rok 2020 nestíháme

Rozsudek přichází v okamžiku, kdy je už jisté, že Německu se nepodaří naplnit vlastní klimatické cíle vytyčené pro rok 2020. Snížení emisí skleníkových plynů o 40 procent v porovnání s hodnotami začátku 90. let si vláda vytyčila už v roce 2007 a všechny další kabinety se k tomuto závazku přihlásily. 

Německé ministerstvo životního prostředí ale podle posledního odhadu plánuje na rok 2020 pokles pouze o 33 procent, podle neoficiálních odhadů možná i o něco více. Nejméně se daří snižovat emise v dopravě a pak právě v zemědělství.

To, že "změna klimatu ovlivňuje možnost požívat lidská práva", už dříve konstatovala OSN. Ani německý správní soud nezavrhl, že lidská práva, na která se trojice zemědělců odvolává, by mohla být základem pro požadavek na přísnější opatření na ochranu klimatu. 

Aktuální spor se spolkovou vládou navíc není první klimatickou pří, kterou se německé soudy zabývají. Už v roce 2015 podala rodina peruánských farmářů žalobu na německou energetickou firmu RWE. Ta patří mezi největší producenty oxidu uhličitého na planetě. Peruánci ji viní z toho, že přispívá ke změně podnebí, což vede k tání ledovce u nich doma v Peru. Hrozí, že jim odtékající voda zaplaví pole. Německé úřady nyní vyhodnocují situaci přímo na místě v Jižní Americe. 

Video: Vymýváme kelímky od jogurtu, a pak letíme přes půl světa, říká o ochraně klimatu psycholog

Hodně prudy bychom si ušetřili tím, kdybychom šli po tom důležitém. Nemůžeme být dokonalí v nedokonalém světě, míní Jan Krajhanzl. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Jednání ČR a Polska o dolu Turów budou pokračovat ve středu. Sejdou se experti i ministři, řekl Brabec. Doufá, že setkání přinese významný posun

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Babiš chce stanovit vrchní hranici emisních povolenek, oznámil po schůzce se Zemanem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se vyslovil pro stanovení horní hranice ceny emisních povolenek. Po pondělní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem na lánském zámku ministerský předseda novinářům řekl, že se bude snažit o to, aby o záležitosti jednala Evropská unie. Měla by podle Babiše využít příslušný článek směrnice o povolenkách.

Studie Evropské komise z loňského roku podle premiéra uváděla, že cena povolenek v roce 2025 by měla být 26 eur a v roce 2030 pak 30 eur a o pět let později 50 eur. "Skutečnost je taková, že dnes se emisní povolenky obchodují za 60 eur. Jsou předmětem spekulativního kapitálu," řekl Babiš. Jejich cena má podle něho přímý dopad na energetické a průmyslové firmy a na cenu elektřiny.

Babiš bude chtít, aby evropští lídři na neformálním summitu 5. a 6. října aktivovali článek povolenkové směrnice, který podle premiéra předpokládá, že cenový výkyv je nutné řešit. Soudí, že členské státy by měly stanovit cenový koridor. "To znamená, že by mělo být určené zastropování emisních povolenek," uvedl premiér.

Míní, že na summitu by se mělo diskutovat také o společném nákupu zemního plynu v souvislosti s naplněností zásobníků a jeho rostoucí cenou

Zdroj: ČTK
Další zprávy