Politické jednání, kterého se účastnilo několik ministrů z koaličního kabinetu kancléřky Angely Merkelové (CDU), trvalo v Berlíně šest hodin. V noci na čtvrtek vláda regionům potvrdila přislíbenou kompenzaci ve výši celkem 40 miliard eur (asi bilion korun).
Politici se znovu shodli na plánovaném datu ukončení spalování uhlí v roce 2038. To již na začátku loňského roku navrhla takzvaná uhelná komise německé vlády (celým názvem Komise pro růst, strukturální proměnu a zaměstnanost), která se skládá ze zástupců průmyslu, odborů, ekologů a politiků.
Nejpozději v roce 2029 by ale měli Němci prověřit, zda se jim s uhlím nepodaří skončit již o tři roky dříve.
Beratungen im Kanzleramt beendet. Kohleausstieg ist beschlossen. Stilllegungsplan für Braunkohlekraftwerke- und tagebaue steht. Nordrhein-Westfalen geht voran bei Ausstieg aus Kohleverstromung und CO2-Reduktion. Hambacher Forst bleibt erhalten. Pariser Klimaziele werden erreicht pic.twitter.com/4bOwIzguWL
— Armin Laschet (@ArminLaschet) January 16, 2020
Německo takzvaným odklonem od uhlí (v originále zvaném Kohleausstieg) usiluje o snížení emisí skleníkových plynů na úroveň o 55 procent nižší, než byla na začátku 90. let minulého století. Stihnout by to mělo do roku 2030. "Je to důležitý průlom," komentoval jednání Armin Laschet (CDU), premiér sedmnáctimilionového Severního Porýní-Vestfálska. "Lidé v dotčených oblastech na východě i na západě na to dlouho čekali," řekl médiím.
Výpadek způsobený vypojením tepelných elektráren by podle dohody měla nahradit urychlená výstavba obnovitelných zdrojů energie i rozvodové soustavy. "Další dvě plynové elektrárny by měly nahradit ztrátu velkého množství energie v lokalitách uzavíraných elektráren, například v Jänschwalde," píše se v dokumentu, který výstupy schůzky shrnuje.
Hambi zůstává
Netknutý by podle dohody měl zůstat také Hambašský les nedaleko Kolína nad Rýnem. Ten se v minulosti stal dějištěm sporu mezi těžební společností RWE a aktivisty. Ti se snažili bránit rozšíření těžby uhlí do území tohoto lesa z hlediska rozmanitosti druhů a stáří stromů cenného místa. Spolková vláda dala obhájcům lesa, přezdívaného Hambi, nyní za pravdu.
Když měli les na podzim před dvěma lety opustit aktivisté, z nichž někteří se na protest připoutali ke stromům nebo v jejich korunách trávili dlouhé týdny, zemřel zde také na následky pádu ze stromu sedmadvacetiletý novinář.
Částka celkem 40 miliard eur by měla zasaženým regionům pokrýt náklady na strukturální proměnu energetiky i hospodářství obecně. Až do roku 2043 by z ní měl stát vyplácet zvláštní náhrady zaměstnancům bývalých tepelných elektráren, ale také hnědouhelných dolů. Dohromady 14 miliard eur dostanou spolkové země přímo k užití podle vlastního uvážení, zbylých 26 miliard zde investuje přímo celoněmecká vláda.
Podle sdělení spolkového ministra financí Olafa Scholze (SPD) by měly společnosti, kterých se uzavření elektráren dotkne, získat na kompenzacích miliardy eur. Na západě země by se mělo jednat o 2,6 miliard euro (v přepočtu více než 65 miliard korun), na východě pak 1,75 miliardy. Peníze poputují německému energetickému koncernu RWE, i Energetickému a průmyslovému holdingu českého miliardáře Daniela Křetínského.
Pod EPH spadají společnosti LEAG a MIBRAG, kterým patří uhelné doly a elektrárny ve východoněmecké Lužici a Sasku-Anhaltsku.
RWE uvedlo, že odklon od výroby elektřiny z hnědého uhlí a postup, jak zajistit přechodné období znamená, že do deseti let zanikne asi 6000 pracovních míst. Šéf RWE také upozornil, že rozhodnutí, která byla na celostátní úrovni přijata, zatěžují RWE víc, než firma předpokládala. A to i v kratším čase, než se původně domnívala.
Zákon do pololetí
Podle dohody uhelné komise jsou za rekultivaci a obnovu území zničených těžbou a spalováním uhlí zodpovědné právě tyto soukromé firmy. "Celkově je dobře, že existuje kompromis co se týče časových lhůt, se kterým politici souhlasili. Konečná dohoda mezi MIBRAG a spolkovou vládou ale zatím nepadla. V tomto případě se jedná o 'kompletní balíček' a všechny otázky ještě nejsou zodpovězeny," sdělila Aktuálně.cz Elke Hagenauová z tiskového oddělení MIBRAG (Mittledeutsche Braunkohlengesellschaft).
Podle médií se politici dohodli také na výměně, kdy bude zkráceno fungování uhelné elektrárny Schkopau ve východoněmecké Sasku-Anhaltsku, a to do roku 2034. Premiér Saska-Anhaltska původně proti plánu hlasitě protestoval, obával se, že Schkopau by měla skončit už do roku 2026.
Schkopau prostřednictvím několika firem spoluvlastní Daniel Křetinský. Její druhý majitel, společnost Uniper, nabízela dřívější vypnutí Schkopau jako kompenzaci za povolení pro nový zdroj, černouhelnou elektrárnu Datteln 4 v Porúří na západě země. Datteln je momentálně ve zkušebním provozu, uhelná komise její spuštění nedoporučila.
Další podrobnosti ujednání by měli zveřejnit ministři hospodářství a energetiky Peter Altmaier (CDU), financí Olaf Scholz (SPD) a životního prostředí Svenja Schulzeová (SPD). Návrh zákona, který by měl obsahovat právě mimo jiné i výši kompenzací firmám, začne vláda projednávat nejspíš příští týden. Schválen by měl být nejpozději do poloviny letošního roku.
Kurz: Kompenzace nesmí jít na jadernou energii
Rakouský kancléř Sebastian Kurz se v souvislosti s odškodněním nechal slyšet, že je pro Rakousko důležité, aby tyto peníze z fondu EU nesměřovaly na jadernou energii. Kurz to řekl po jednání se svými protějšky ze států visegrádské skupiny (V4 - ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) v pražském Národním muzeu.
"Pro Rakousko je důležité, aby se (z fondu) nepodporovala jaderná energie, ale obnovitelné zdroje," uvedl. Kdyby z fondu byly podporovány i jaderné zdroje, vnímal by to jako nesprávnou cestu.
Rakousko na rozdíl od Česka, Slovenska a Maďarska usiluje o celoevropský odklon od jaderné energetiky. I ve čtvrtek Kurz zdůraznil, že přechod od uhlí k ekologičtějším způsobům získávání energie považuje za správný.
Podle diplomatických zdrojů ČTK má být výrazně největším příjemcem z fondu Polsko. Z celkových 7,5 miliardy eur (190 miliard Kč) získá Varšava dvě miliardy. Česko bude mít po Německu a Rumunsku čtvrtý největší podíl 581 milionů eur (14,6 miliardy Kč). Zainteresovaní členové české vlády ale čekají v budoucnu peněz výrazně více.
