Ministerský návrh počítá se zvýšením minimální mzdy od ledna příštího roku o 2800 korun na 18 tisíc měsíčně. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) je výraznější navýšení nutné. Šéfka resortu podotýká, že česká minimální mzda patří k nejnižším v unii. Podle údajů Eurostatu má Česko šestou nejnižší minimální mzdu v EU, po Bulharsku, Rumunsku, Maďarsku, Lotyšsku a Chorvatsku (viz obrázek).
Její návrh tak odpovídá doporučení evropské směrnice, podle něhož by nejnižší výdělek měl dosahovat poloviny průměrné mzdy nebo 60 procent mediánové mzdy. Opatření má bránit chudobě lidí, kteří pracují. Průměrná mzda v 1. čtvrtletí letošního roku v Česku činila 35 285 korun. Medián byl letos v prvním čtvrtletí 29 867 korun.
"Mnoha lidem se práce přestává vyplácet. Dumpingové mzdy ničí důstojnost práce, penalizují podnikatele, kteří platí slušně, a narušují spravedlivou hospodářskou soutěž na jednotném trhu. Z tohoto důvodu chceme zavést rámec pro minimální mzdy. Každý musí mít nárok na minimální mzdu, ať už prostřednictvím kolektivních smluv, nebo zákonného minima," uvedla k tomu již v minulosti předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Minimální mzda nebude stejná v celé EU ve své absolutní výši, ale v relativní. Bude "přiměřená" - tedy srovnatelná ve všech zemích vzhledem k jejich místním ekonomickým podmínkám, cenám a kupní síle.
Vnitrostátní kritéria na určení minimální mzdy tak podle Komise musí zahrnovat alespoň tyto prvky:
a) kupní sílu zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady a
příspěvek daní a sociálních dávek
b) obecnou výši hrubých mezd a jejich rozdělení
c) tempo růstu hrubých mezd
d) vývoj produktivity práce
A právě na základě těchto kritérií došlo ministerstvo k částce 18 tisíc měsíčně. Zatímco odbory plně s návrhem ministryně Maláčové souhlasí, podnikatelé jsou proti. Například Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů nyní napsala, že navrhovaný růst nejnižšího výdělku o 18 procent je v rozporu s ekonomickou situaci. "Firmy řeší dopady pandemie a nemohou si takové náklady navíc dovolit. Podporuje přidání o inflaci, tedy zhruba o 500 korun na 15 700 korun měsíčně," uvádí se ve zprávě konfederace.
Roční mzdové náklady pracovníka s minimálním výdělkem by se po navrhovaném navýšení minimální mzdy zaměstnavatelům příští rok zvedly celkem o 44 957 korun. Podnikatele v Česku by to podle podkladů stálo o 16,08 miliardy korun víc a stát a veřejný sektor o 1,3 miliardy víc.
Připomínky vznesla také Hospodářská komora. "Návrh směrnice EU k minimální mzdě uvádí, že vztah minimální mzdy k národnímu průměru je pouze jedním z měřítek přiměřenosti a 50 % dosáhlo třeba v roce 2019 pouze Slovinsko. Ani navrhovaný rozšířený standard přiměřenosti minimální mzdy (50 % průměru a/nebo 60 % národního mediánu) nezaručuje důstojný životní standard. Hodnocení přiměřenosti minimální mzdy v konkrétních národních podmínkách musí vzít v úvahu další kritéria, jako je kupní síla nebo třeba vývoj produktivity práce," říká tiskový mluvčí komory Miroslav Diro.
Podle něj je holý nesmysl, pokud si někdo myslí, že přibližování české ekonomiky k západní Evropě zajistí zvyšování minimální mzdy, tedy mzdy za nekvalifikovanou práci. "Stát má místo diktování ceny práce v soukromém sektoru vytvářet dobré podmínky, aby si lidé mohli zvyšovat svou kvalifikaci a aby firmy mohly zvyšovat produktivitu práce. Ne se předhánět v tom, která země má jakou minimální mzdu," doplnil Miroslav Diro.
Zmínil, že vyšší minimální mzda je třeba ve Španělsku nebo Řecku, přitom nezaměstnanost v těchto zemích i kvůli vysoce nastavené minimální mzdě je obrovská, zejména u mladých lidí s malými pracovními zkušenostmi.
"Problémem je, že u nás dosud neexistují závazná rozumná pravidla pro určování výše minimální mzdy. Proto je minimální mzda politicky velmi zneužívaným institutem. Svědčí o tom i tyto návrhy, kterými se snaží politici trumfnout, kdo dá z cizího víc. A proč je říkají před volbami, když zvyšování minimální mzdy vláda vždy řeší až na poslední chvíli v prosinci? Je očividné, že politikům vůbec nejde o úroveň minimální mzdy ani něčí blaho, ale o politické body na cizí účet," rozhořčil se mluvčí Diro.
Odbory podobné kritiky odmítají, na zvýšení trvají: "Přijde mi zarážející, že si dnes ještě někdo dovolí rozporovat nutnost zvýšení minimální mzdy, která patří mezi vůbec nejnižší i v rámci regionu střední a východní Evropy. Přijde mi přirozené, že lidé mají za odvedenou práci dostat důstojný plat. A navíc, pokud si dobře pamatuji, tak to byli právě zaměstnavatelé, kteří v době covidové krize upozorňovali na fakt, že s 500 Kč na den se nedá vyžít. A byli to oni, kteří si vymohli v rámci kompenzací částku 1000 Kč na den," reagoval Josef Středula, šéf největších odborů v zemi.
Ministerstva a další instituce, zaměstnavatelé či odboráři mohli k návrhu ministerstva práce do 13. července podávat připomínky. To je zapracuje do návrhu a předloží vládě. O výši nové minimální mzdy by měla rozhodnout vláda, termín jednání není stanoven.
Zatímco minimální mzda se týká podle údajů MPSV asi 139 tisíc zaměstnanců, zaručenou mzdu pobírá násobně více lidí. Zaručená mzda je s nejnižším výdělkem propojena a roste s ním.
Vyplácí se v osmi stupních podle složitosti, odpovědnosti a odbornosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku.
"U většiny firem by skokové navýšení minimální mzdy vedlo k deformaci vnitrofiremních pravidel odměňování a pro řadu z nich k takovému zvýšeni nákladů, jehož důsledkem by bylo snížení počtu zaměstnanců. Jsme pro navyšování mezd, ale proti nařízenému plošnému přidávání. Výdělky by se měly upravit ve vyšších kolektivních smlouvách podle možností jednotlivých sektorů," píše konfederace zaměstnavatelů.
Hospodářská komora svázanost minimální mzdy se zaručenými mzdami dlouhodobě kritizuje.
"Zatímco odměňování minimální mzdou není příliš časté, odměňování zaručenou mzdou je běžnou praxí. Při zvýšení minimální mzdy a sazeb zaručené mzdy tak dojde k tlaku na zvýšení všech mezd, což se negativně projeví v mzdové politice firem - snížení nenárokové složky mzdy, omezení možnosti výkonnostních odměn. Administrativní zvyšování minimální mzdy, aniž by odměňování zaměstnanců bylo navázáno na zvýšení produktivity, je nebezpečný scénář pro tuzemské hospodářství," uzavírá Diro z Hospodářské komory.
