Do problémů se dostávají nejčastěji lidé s nižšími nebo středními příjmy, samoživitelé a velké nebo mladé rodiny. Mnozí z nich nevydělávají dostatek, aby pokryli rostoucí ceny nemovitostí i nájmů, zároveň ale vydělávají příliš mnoho na to, aby si mohli zažádat o sociální bydlení, uvedl letos na začátku roku Evropský parlament. Mezi lety 2010 a 2018 dával podle dat Bruselu každý desátý Evropan za bydlení minimálně 40 procent svého platu.
Situaci dále zhoršuje pandemie. Podle webu EU Observer se v Česku každý čtvrtý nájemce obává, že bude muset v následujícím roce svůj domov opustit.
Europoslanci letos navrhli, aby se důstojné bydlení stalo jedním ze základních lidských práv. "Přístup k vhodnému a dostupnému bydlení je základní právo, které je garantované Evropskou unií. Od Paříže po Varšavu, od Dublinu po Athény stoupá množství lidí, kteří čelí rostoucím cenám za bydlení," uvedla europoslankyně Kim van Sparrentaková.
O řešení situace se pokoušejí i jednotlivá města. Například Praha přišla s návrhem pronajímání bytů dříve určených ke krátkodobým nájmům, aby tím zvýšila svůj bytový fond vhodný pro sociální bydlení. Konkrétní kroky plánuje i Barcelona, která chce zabrat prázdné byty, Amsterdam zakázal prázdninové byty v centru města, Berlín zase zkusil zastropovat nájemné a zarazit krátkodobé pronájmy, uvádí deník New York Times.
