Praha - Existence klasických peněz je podle bývalého prezidenta Václava Klause ohrožena. Státy Evropské unie totiž budou chtít bankovky a mince postupně zrušit, aby tak získaly větší kontrolu nad lidmi, varuje Klaus.
"Obávám se, že o nich už dlouho mluvit nebudeme, neboť budou alespoň ve formě hotovostních peněz v Evropské unii již velmi brzy zakázány," řekl během své úterní přednášky na Vysoké škole ekonomické v Praze.
Nedojde k tomu tedy přirozenou cestou, kdy by tradiční peníze byly vytlačeny jinými, v mnoha ohledech vhodnějšími platebními prostředky. "Bude to provedeno s úmyslem omezit svobodu člověka, k níž volné, nikým nekontrolované a nikým neevidované používání peněz patří," předpokládá Klaus. Seberafinovanější platební karty totiž nemohou takovou svobodu lidem zajistit.
Posun k likvidaci hotovostních peněz už ekonom Václav Klaus pozoruje delší dobu. "Vidím nákroky tohoto typu v tisku, úvahách, argumentech, ale i v legislativě," říká a jako příklad uvádí Švédsko či Estonsko, které o zrušení hotovosti dlouhodobě diskutují.
„Není to tak, že zítra budou zakázány peníze. Postupně se ale likvidují velké bankovky, až se dostaneme k tomu, že už nebudou povoleny vůbec," věří Klaus. Politici se tím podle něj chtějí přiblížit "ideálu centrálně plánované sovětské ekonomiky ve dvacátých letech minulého století, podle kterého člověk neměl možnost svobodně se rozhodovat".
Tištění peněz deflaci nezastaví
Během přednášky mezi studenty ekonomie Klaus také zopakoval, že "pumpování virtuálních peněz" do ekonomiky - s nímž Evropská centrální banka (ECB) začala letos v březnu - problémy eurozóny nijak nevyřeší.
Deflační spirála
Proč je deflace pro některé ekonomy takovým strašákem? Při klesajících cenách totiž lidé méně utrácejí. S klesající spotřebou se snižuje i výroba. Firmy pak potřebují od zaměstnanců méně práce, což vede k poklesu mezd nebo k propouštění. A deflační spirála pokračuje - jestliže se domácnostem snižuje příjem, tak s utrácením nadále otálejí. Pokles cen nepomáhá ani dlužníkům. Při splácení svých starších půjček musí totiž stále vracet původní částku, i když mají vzhledem k poklesu cen i mezd méně peněz.
"To, že je eurozóna ekonomickou oblastí, která už nejméně dekádu nevykazuje žádný ekonomický růst, je známý fenomén. Měnová unie se nepřetržitě rok co rok na pomyslném žebříčku regionů ve světě propadá stále níž,“ kritizuje exprezident. "Je nutné, aby se něco dělalo, ale tisknutí peněz to nezachrání," dodává.
Klaus odkazuje na takzvané kvantitativní uvolňování. V rámci této operace Evropská centrální banka už tři čtvrtě roku každý měsíc kupuje dluhopisy za zhruba 60 miliard eur. Snaží se tak bojovat s poklesem cen, který podle centrálních bankéřů může vést k nebezpečné deflační spirále.
Odstraňte "peřinu" regulací
Za současný nízký růst cen v eurozóně, který v listopadu podle předběžného odhadu Eurostatu činil 0,1 procenta, podle Klause rozhodně nemůže malé množství peněz v ekonomice.
Inflaci by podle něj nastartovalo až odstranění "peřiny" regulací všeho druhu, stejně tak sociálních dávek. "Tuto peřinu nemůže kvantitativní uvolňování odstranit, naopak umožňuje její další existenci a její přifukování," uvádí Klaus s tím, že takto politici akorát získávají čas k dalším neplodným experimentům.
Kvantitativní uvolňování mělo původně trvat do nejméně do září 2016, minulý týden ale prezident ECB Mario Draghi prodloužil minimální lhůtu do března 2017. Kromě tištění peněz se ECB snaží bojovat s deflací i za pomocí záporné depozitní sazby. Ta se nachází pod nulou od června 2014 a naposledy ji ECB snížila tento měsíc - na minus 0,3 procenta.
"Chci vyjádřit svou pochybnost, zda se v dnešní chvíli historicky bezprecedentního ohrožení kontinentu prostřednictvím Evropou tolerované, iniciované, ne-li organizované masové migrace máme věnovat takovým problémům, jako je centrální bankovnictví," uvedl Klaus. "Moje odpověď je ano i ne. I na palubě Titanicu se hrálo, tančilo," dodal.
