Hlavním iniciátorem memoranda je Miroslav Šafařík, starosta obce Vidice kousek u Kutné Hory. Dokument, který obce začaly dávat dohromady koncem dubna, podle něj dosud nasbíral kolem sedmdesáti podpisů. Podepsali se pod něj starostové, ale třeba i zemědělci. Přislíbeno je dalších asi čtyřicet podpisů.
Nespokojenost podle Šafaříka vyjádřily obce ve Středočeském kraji (namátkou Křesetice, Poříčany, Svojšice nebo Vykáň), Jihlavském kraji i ty na severu Čech.
Řadě obcí vadí, že má trať vzniknout mimo stávající kolejiště, takže zabere další zemědělskou půdu, bojí se také o zdroje pitné vody nebo o to, že pro ně nová železnice zkrátka nebude mít žádný přínos.
"Nelíbí se nám, že nás to ovlivní z hlediska hluku, prachu, otřesů, narušení ekologické stability a obecně z environmentálního hlediska, tedy že to ohrozí zdroje vody, zničí nám to jediný les, který tu máme, a tak dále," popsala pro on-line deník Aktuálně.cz Jana Rychlíková, starostka městyse Suchdol, který leží pár kilometrů od Kutné Hory.
Rychlíková kritizuje i finanční náklady na stavbu rychlotratě z Prahy do Brna, která má cestu mezi těmito městy zkrátit z nynější 2,5 hodiny na asi hodinu. "Stávající železniční síť je dostatečná a za mnohem menší investice by vyhovovala i pro vysokorychlostní vlaky, které v současné době v Evropě jezdí," domnívá se.
"Nikdo s námi nejednal"
Spolu s dalšími starosty si stěžuje také na to, že stát prý obce postavil před hotovou věc.
Správa železnic se původně rozhodovala mezi dvěma možnostmi, kudy koleje povedou. Takzvaná jižní varianta počítala se spojením dvou největších českých měst přes Benešov a Vlašim, severní varianta přes Poříčany a Kolín. Tu SŽ nakonec upřednostila, protože je podle ní přívětivější k životnímu prostředí. Podle Rychlíkové ale obce postavila před hotovou věc.
"Nikdo s námi celou záležitost až do loňského roku neprojednával. V loňském roce jsme získali krátkou prezentaci, kdy nám bylo všechno oznámeno jako hotová věc," uvedla.
Jejím slovům přikyvuje i Šafařík. "Já jako starosta jsem se o tom dozvěděl v polovině minulého roku. Byly dvě varianty. Jižní, která měla jít kolem Benešova, a pak severní, kterou jsme měli v územních plánech jako rezervu. V půlce minulého roku jsme se dozvěděli, že tato varianta je preferovaná. Dozvěděl jsem se to tak, že Správa železnic prezentovala v okolních obcích variantu jako již hotovou věc s tím, že vysokorychlostní trať prostě bude vybudovaná," sdělil Aktuálně.cz starosta Vidic. SŽ se do vydání článku k tomuto tvrzení nevyjádřila.
Šafařík zdůrazňuje, že nechce blokovat pokrok pro obyvatele v oblasti dopravy, ale jako smysluplnější vidí například modernizaci stávající železniční sítě. "My řešíme to, jaká je vůbec smysluplnost projektu pro Českou republiku. Nevidíme tam přidanou hodnotu. Tvrdíme, že máme nejhustší železniční síť v Evropě, a myslíme si, že přínos nových vysokorychlostních tratí nebude žádný," řekl.
Pracovníci už zaměřují
Mírnit spory mezi SŽ a obcemi by mohla pomoci Kutná Hora. Ta se sice pod memorandum nepřipojila, ale pověřila zdejší místostarostku Silvii Doušovou, aby jednala se zástupci obcí a SŽ.
"V tomto ohledu může Kutná Hora hrát roli jakéhosi mediátora," uvedl pro Aktuálně.cz kutnohorský radní Štěpán Drtina, který upozorňuje na to, že plánovaná trasa vysokorychlostní železnice protíná v podstatě celé povodí Vrchlice. "To je vodárenská nádrž pro Kutnou Horu a okolí, tedy zhruba asi pro 50 tisíc lidí. Protíná všechny její přítoky a dosud například nebylo žádným způsobem jednáno s Povodím Labe a nebylo nám dáno žádné vyjádření," řekl s tím, že ale ještě záleží, jak dopadne dopadová studie, která by měla být zveřejněna během června.
Ministerstvo dopravy argumentuje tím, že kritizovaná severní varianta mezi Prahou a Brnem vede pět kilometrů od vodního díla Vrchlice, nezasahuje tedy ani do ochranného pásma tohoto zdroje vody. Ohrožení vodních zdrojů se přitom obávají i zemědělci.
"Obavy zástupců zemědělců nebereme na lehkou váhu a jsme si vědomí toho, že výsledná trasa tolik očekávané vysokorychlostní železnice bude dobrým kompromisem různých, často protichůdných, zájmů či názorů," sdělil v dubnu pro ČTK mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka. Podle něj stát rychlé přeshraniční spojení po železnici potřebuje, navíc na to pamatují územní rezervy státu. Kritiku, kterou nešetří například Zemědělský svaz ČR, ale neutišil.
"Původní návrh, takzvaná jižní varianta, měla kopírovat trasu z Prahy do Benešova a pak se odklonit směrem na Jihlavu a dále do Brna. Následně SŽ a ministerstvo dopravy rozhodly, že se upřednostní severní varianta vedoucí přes Polabskou nížinu. Řada majitelů a uživatelů nemovitostí se o této změně dozvěděla až poté, co se na jejich pozemcích objevili pracovníci zaměřující trasu," uvedl mluvčí svazu Vladimír Pícha.
SŽ se podle něj zavázala, že při budování i provozu zajistí průchodnost krajiny, přemostí stávající komunikace a ve spolupráci s obcemi a vlastníky zajistí přístupnost všech pozemků. "Uvědomujeme si nutnost výstavby. Žádáme ale, aby byl při jejich plánování a výstavbě brán do úvahy i hospodářský význam krajiny a život v dotčených oblastech," doplnil Pícha.
Zemědělci, mezi nimi třeba Agrární komora ČR, a také chmelaři už dříve kritizovali také plán rychlotratě z Prahy do Drážďan.
Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby, v budoucnu by je podle SŽ mohlo využívat přes 130 000 cestujících denně. Tratě, které by měly být v provozu téměř výhradně přes den, budou podle této státní organizace v dosahu více než poloviny obyvatel země.
Video: Správa železnic testovala rychlost 200 km/h v Ejpovickém tunelu
