Levné lety nechceme. Vídeň určila minimální cenu letenek, Austrian dostanou miliardy

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
10. 6. 2020 15:54
Rakouská vláda chce finančně pomoci "svým" aeroliniím Austrian Airlines, které zasáhla koronavirová krize, a zároveň získat větší kontrolu nad rozmachem nízkonákladových společností. V pondělí oznámila záměr regulovat ceny letenek, což podle Davida Eiselta z portálu Cestujlevne.com může vést k tomu, že nízkonákladoví dopravci raději přesunou některé své spoje z Rakouska do okolních států.
Letadla aerolinií Austrian Airlines na letišti ve Vídni
Letadla aerolinií Austrian Airlines na letišti ve Vídni | Foto: Reuters

Cena jednosměrné letenky má být nově regulována na nejméně 40 eur (1065 korun) a vztahovat se bude na všechny aerolinky působící v Rakousku. V pondělí to uvedla tamní ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová.

Koalice lidovců (ÖVP) a Zelených svůj krok odůvodňuje hlavně ochranou klimatu. Rakouská vláda se při svém vzniku letos v lednu přihlásila ke klimatické neutralitě, které by ráda dosáhla do roku 2040. Na ekologické stopě se podílí právě i letecké společnosti.

Gewesslerová při svém projevu také zmínila, že by ráda skoncovala s "letenkami za jedno euro". "Myslím, že to je to, co je třeba pro udržitelnost a férové prostředí leteckého průmyslu," řekla. 

Rakousko kromě toho plánuje od příštího roku uvalit na každý odlet daň ve výši 12 eur (320 korun), na lety na velmi krátké vzdálenosti, konkrétně do 350 kilometrů, vláda uplatní daň 30 eur (800 korun).

Krok rakouské koalice může být bolestivý pro některé nízkonákladové letecké společnosti, v zemi působí například Wizz Air, easyJet nebo Lauda, dceřiná společnost irských nízkonákladových aerolinií Ryanair. Společnost Lauda na konci května avizovala, že ve Vídni kvůli neshodám s odbory skončí, nakonec ale rozhodnutí vzala zpátky. Jak upozornil server Zdopravy.cz, z Vídně se dají často koupit jedny z nejlevnějších letenek, zejména po Evropě. 

"Je nutné mít na paměti, že i když třeba Ryanair nebo Wizz Air nabízí letenky bez služeb za 10 eur, ve výsledku zaplní letadlo s průměrnou hodnotou útraty cestujícího nad 40 eur. Cestující si totiž často dokupují zavazadla, přednostní nástup a další služby. Kvůli tomuto agresivnímu marketingu ze strany nízkonákladových aerolinek, které v minulém roce prožily ve Vídni velký růst, se Austrian Airlines dostávají do ztrát a vláda se tak cenovou regulací pouze snaží aerolinkám pomoci," komentuje Eiselt plán tamních politiků.

Podle zakladatele portálu Cestujlevne.com obecně ceny letenek a služeb z Vídně nevzrostou, protože doposud hradí aerolinky poplatky a daně při odletu z Vídně ve výši 30,33 eura. 

Přesto ale regulace cen letenek může podle Eiselta rakouský letecký trh trochu změnit. "Znamenalo by to radikální změnu v přístupu ze strany nízkonákladových leteckých společností, a proto by i některé ze stávajících linek přesunuly na sousední letiště v Bratislavě či Brně nebo navýšily stávající spojení z těchto letišť," domnívá se Eiselt.

Podle něj by se jednalo především o ty linky, které se dlouhodobě nabízejí právě s cenou pod 40 eur. Dražších destinací nebo středně dlouhých linek by se omezení dotknout nemělo.

Pomoc v hodnotě 450 milionů eur

Rakouská vláda v pondělí současně informovala o záchranném balíčku pro Austrian Airlines, které jsou rakouskou divizí německé letecké společnosti Lufthansa. Koalice aeroliniím poskytne státní pomoc v hodnotě 450 milionů eur (12 miliard korun). Dalších 150 milionů eur aerolinky v rámci dohody obdrží od Lufthansy.

Státní pomoc bude zahrnovat kapitálovou injekci 150 milionů eur a záruky za úvěry v objemu 300 milionů eur. Austrian Airlines zaměstnává kolem 7000 lidí. "Tato dohoda povede k tomu, že velkou část těchto pracovních míst bude možné zachovat," uvedl Kurz.

Letecké společnosti se teď po celém světě potýkají s negativními dopady šíření koronaviru a státní pomoc pro národního leteckého dopravce je tak teď velkým tématem v mnoha zemích, Česko a firmu Smartwings, pod niž spadají také České aerolinie (ČSA), nevyjímaje. 

Společnost v minulých týdnech uvedla, že potřebuje pomoc od státu, a to formou půjčky nebo garance za komerční úvěr. Mělo by jít o 900 milionů korun. Zástupci vlády včetně premiéra Andreje Babiše (ANO) a ministra průmyslu, obchodu a dopravy Karla Havlíčka (za ANO) v uplynulých týdnech připustili možnost pomoci, podle nich jde o strategický podnik.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) ovšem v neděli uvedla, že státní záruku pro dopravce nepodporuje. Případnou pomoc státu kritizovala i opozice nebo odbory, podle kterých o strategickou firmu nejde.

Video: Cestování po Evropě nebude tak snadné, jak tvrdí vláda: Je to chaos, říká Eiselt

Vládní semafor byl prezentován tak, že označuje země, kam je možné cestovat. Přitom to vůbec není pravda, vysvětluje David Eiselt. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 3 minutami

Sarah Sandersová, bývalá Trumpova mluvčí, chce kandidovat na guvernérku Arkansasu

Bývalá mluvčí minulého amerického prezidenta Donalda Trumpa se bude ucházet o funkci guvernérky státu Arkansas. Jako první o záměrech Sarah Sandersové informoval list The Washington Post.

Sandersová byla Trumpovou mluvčí v letech 2017 až 2019 a ačkoli z administrativy potom odešla, zůstala Trumpovou stoupenkyní, píší americká média.

Osmatřicetiletá Sandersová je dcerou bývalého arkansaského guvernéra Mikea Huckabeeho a její kandidatura na guvernérský post se předpokládala. Třímilionový Arkansas je považován za stát s převahou republikánských voličů, kteří zůstávají Trumpovými stoupenci. Exprezident Sandersové kandidaturu schvaluje a bývalá mluvčí už pořádá setkání se skupinami arkansaských republikánů. Očekává se, že sama oficiálně svůj záměr zveřejní v pondělí.

Sandersová se bude muset probojovat primárními volbami Republikánské strany. Kromě ní chce o funkci usilovat viceguvernér Tim Griffin a arkansaská generální prokurátorka Leslie Rutledgeová. Jeden z nich nahradí současného guvernéra Asu Hutchinsona, jemuž příští rok vyprší mandát. Z demokratů nikdo snahu stát se arkansaským guvernérem neohlásil.

Zdroj: ČTK
před 11 minutami

Počet nových exekucí v Česku loni klesl o 18 procent, uvedla Exekutorská komora

V Česku bylo roce 2020 zahájeno 407 694 nových exekucí, což znamená meziroční pokles o více než 18 procent. Jde o nejmenší počet nově zahájených exekucí minimálně za posledních 11 let. Vyplývá to z dat Exekutorské komory.

"Opět se potvrzuje dlouhodobý trend predikovaný Exekutorskou komorou, tedy že exekucí bude každoročně zahajováno méně a méně," komentoval statistiky viceprezident komory Jan Mlynarčík. Významný podíl na tak velkém poklesu může podle něj mít i současná epidemická situace související s onemocněním covid-19.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Zemřel fotograf Pavel Jasanský, bylo mu 82 let

Ve věku 82 let zemřel Pavel Jasanský. Byl jedním z nejosobitějších a nejinovativnějších českých fotografů 60. až 80. let minulého století, míní kurátor Pavel Vančát, který s ním spolupracoval na mnoha výstavách. Jasanský se věnoval divadelní fotografii a grafické úpravě tiskovin, fotografoval zpěváky i hudební skupiny. Spolupracoval s Divadlem za branou či Divadlem Na zábradlí.

Vytvářel subjektivní dokumenty a rozměrné snímky aktů, asambláže a plastiky. Kromě fotografií tvořil i grafiky, objekty, přemalby fotografií, projekce a instalace. V letech 1981 a 1982 se podílel na neoficiální výtvarné akci Most, kterou organizoval Jiří Sozanský a která reagovala na destrukci města Most. Po pádu komunismu spoluzaložil agenturu Signum a provozoval vlastní grafické studio Jago, v 90. letech také učil na pražské FAMU.

Zdroj: ČTK
Další zprávy