Brno - Centrální komise ministerstva dopravy dnes doporučila vládě, aby jako místo ke stavbě nového brněnského nádraží určila dnešní dolní nádraží. Vybrala ale podvariantu bez podzemní železnice, jinou, než preferovalo Brno a Jihomoravský kraj.
Primátor Petr Vokřál (ANO), který na jednání byl, řekl, že i v dané podvariantě má zůstat prostor pro budoucí řešení podzemní železniční tratě a vedení města se brzy sejde se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC), aby se pokračovalo v přípravě takzvaného severojižního kolejového diametru.
Ministerstvo dopravy odůvodnilo rozhodnutí studiemi a stanovisky především kraje a města i dalších účastníků projektu. Dále tím, že na rozdíl od varianty modernizace nádraží v centru je nádraží v odsunuté poloze v územně plánovacích dokumentech. S rozhodnutím je spokojený i ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
"Jsem rád, že se konečně domluvil jak kraj s městem, tak členové centrální komise ministerstva. Přesun prospěje především městu a dělá to prostor pro organický rozvoj jeho centra," uvedl Ťok.
Na rozhodnutí centrální komise se čekalo několik týdnů a jde o klíčové doporučení vládě, která definitivně rozhodne. O umístění nového brněnského nádraží se vedou ostré spory.
"Jsem velmi spokojený, že se konečně rozhodlo a že se rozhodlo o variantě Řeka," řekl Vokřál. Tak se označuje varianta odsunu nádraží a jeho stavby na novém místě, nádraží by mělo být vedle Svratky. Dnes zde stojí nákladové dolní nádraží na nákladním průtahu.
Na sloučení nákladní a osobní dopravy a nedostatečnou kapacitu nového řešení brněnského uzlu pro nákladní dopravu poukazovalo sdružení dopravců ZESNAD. "SŽDC ještě zpracuje technicko-ekonomické prověření průjezdnosti nákladní dopravy pro vybranou variantu," uvedlo ministerstvo.
Podle studie proveditelnosti, která srovnávala varianty nového nádraží a řešení uzlu, vychází vybraná podvarianta značená jako Ab nejlevněji, železniční infrastruktura by měla stát 40,8 miliardy korun. Zároveň se počítá s náklady 2,3 miliardy na městskou infrastrukturu.
Vybraná varianta je také v souladu s vydaným nepravomocným územním rozhodnutím, uvedl v tiskové zprávě předseda politického hnutí Brno+ Robert Kotzian.
Podvarianty nádraží ve variantě Řeka se liší různým zaústěním některých tratí. Podzemní železnice má v budoucnu spojit jih města se severem, měla by být propojením železniční trati od Chrlic s tratí na Tišnov, na niž se připojí v Králově Poli či Řečkovicích.
Bez její existence se jeví dopravní obsluha odsunutého nádraží podle studií problematicky. I proto brněnští zastupitelé schválili usnesení, v němž deklarovali, že po státu chtějí, aby nové nádraží nezačalo fungovat, aniž by v dohledné době začala fungovat alespoň část podzemní železnice.
Kdy by se mohlo začít stavět, není zatím zřejmé, optimistické odhady hovoří o brzkém termínu po roce 2020. Přestavba se stala naléhavou především v posledním desetiletí, kdy začala výrazně růst poptávka cestujících a nyní se již větší množství vlaků na nádraží v době dopravní špičky nevejde. Kolejiště současného nádraží má v budoucnu zaniknout, zachovat se má pouze památkově chráněná nádražní budova.
