Brno - Dostat na pulty obchodů dražší, a tedy kvalitnější potraviny je v Česku problém. Lidé totiž stále častěji šetří a při nákupech dávají přednost ceně před kvalitou. A tomu přizpůsobují svou politiku i dominantní obchodní řetězce.

Příkladem může být tradiční český salám Vysočina. Jeden z nejoblíbenějších uzenářských výrobků, který se začal vyrábět před 45 lety, se dá v tuzemských obchodech koupit v různé kvalitě. Ti výrobci, kteří stoprocentně dodržují nařízení takzvané špekáčkové vyhlášky, jež upravuje, co má tradiční Vysočina obsahovat, mají totiž na pulty obchodů těžší cestu.

Špekáčková vyhláška se přitom vztahuje pouze na české výrobky, pro zahraniční produkty neplatí.

Podle Agrární iniciativy, sdružení tuzemských potravinářských firem, se tak jenom těžko na pulty obchodů dostává třeba Kroměřížská Vysočina. "Díky dodržování všech požadavků na kvalitu je oproti jiným výrobkům dražší. Výrobce ji až na jednu výjimku do řetězců nedodává, neboť neprojde přes výběrová řízení," říkají zástupci iniciativy.

Kvalitnější salám nechtějí řetězce kvůli jeho ceně. Jedinou výjimkou je Makro, kde se dá dražší salám koupit. Cena se přitom může lišit až o desítky korun.

Řetězce nechtějí svoji cenovou politiku týkající se nabídky dražších potravin nijak komentovat. Neoficiálně ale připouštějí, že cena skutečně rozhoduje.

"Lidé se snaží nakupovat co nejlevněji a tomu prostě musíme svoji nákupní politiku přizpůsobit," uvádí jeden ze zástupců řetězce, který patří mezi největší v Česku.

Kontroly dopadly špatně

Přitom právě u salámu Vysočina nedopadly poslední kontroly v obchodech dobře. Pět z deseti jich totiž nevyhovělo v testu kvality, který uskutečnila Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Inspekce vzorky odebrala v celkem sedmi obchodech v Jihomoravském kraji.

"Čtyři vzorky vykazovaly přítomnost kostní drti, což ukazuje na použití strojně odděleného masa. To je však pro výrobky prodávané jako salám Vysočina nepřípustné," upřesňuje mluvčí inspekce Michal Spáčil.

Tři vzorky měly nadlimitní aktivitu vody, což se může negativně projevit na trvanlivosti výrobku. A dva vzorky neměly požadovanou hodnotu obsahu čisté svalové bílkoviny.

Lidé se tak v obchodech stále častěji setkávají s levným jídlem, kde jsou takzvané potravinové náhražky. U salámů a uzenin jsou tak na pultech obchodů výrobky s vysokým obsahem sojové bílkoviny, bramborového škrobu a mouky.

Díky náhražkám je toto zboží levnější než klasické potraviny, u některého sortimentu tvoří až desetinu tuzemské produkce.

Průzkumy ale také ukazují, že lidé opět začali ve větší míře vybírat zboží v závislosti na ceně. Obdobná situace nastala v roce 2007, kdy zájem o diskontní levné zboží krátkodobě stoupl kvůli zvyšování daně z přidané hodnoty.

Například podle průzkumu společnosti Incoma GfK využívají zákazníci ve větší míře než dříve nákupů v různých slevových akcích. V případě rychloobrátkového zboží připadá na prodej v rámci časově omezených slev dokonce přes polovinu nákupů.

Rostoucí význam slev potvrzuje i společnost Česká distribuční, která si jako lídr v oblasti letákové distribuce nechala zpracovat průzkum týkající se právě letáků.

"Průzkum ukázal, že lidé se slevovými nabídkami nechají ovlivnit více než kdy dříve, a to jak při výběru produktů, tak při výběru obchodu, kde zboží nakoupí. Zhruba 61 procent lidí uvedlo, že se někdy podle akčního letáku rozhodnou o tom, kam půjdou nakoupit," říká ředitel společnosti Česká distribuční Petr Sikora.

---------------------------------------------------------------------------------------------------

A jaké potraviny nakupujete vy?