Brno - Soudy, které v Česku určují to, jak se v zemi vymáhá spravedlnost, poslaly další výstražnou zprávu politikům za dobu, ve které nedokázali řešit regulaci nájemného v bytech.
Ústavní a Nejvyšší soud totiž znovu otevřely tři případy, ve kterých majitelé domů chtějí po státu odškodné za to, že politici byli nečinní - tedy že nepřijali žádné zákony, které by určovaly, jak se má postupovat v regulaci nájemného.
Soudy ve svých verdiktech potvrdily, že každý, včetně státu a politiků, musí odpovídat za svoji činnost.
Žalujte stát
Soudy nyní rozhodly spory, ve kterých jde celkově o odškodnění převyšující šest milionů korun. Ale podobných žalob jsou tisíce a i kdyby soudy nakonec majitelům domů přiznaly jenom část odškodnění, mohou být částky vyplacené státem značně vysoké.
Ústavní soud se totiž zastal majitelů domu v centru Prahy, kteří chtějí po státu přes tři miliony korun jako náhradu škody.
Městský soud v Praze nárok majitelů domu zamítl. "Ze skutečnosti, že se po zrušení předpisů o regulaci nájemného nedařilo dosáhnout politické shody pro přijetí zákona o nájemném, nelze dovozovat ani nečinnost státu," rozhodli soudci.
Takový verdikt ale podle senátu Ústavního soudu vedeného soudkyní Ivanou Janů jednoznačně majitele domu poškodil, došlo k porušení jejich práva na spravedlivý proces. Podle soudců nemohou soudy zamítat nároky majitelů domů, ale musí posoudit, jak byli poškozeni.
"Náhradu škody za nucené omezení vlastnického práva mohou pronajímatelé (vlastníci domů) uplatňovat proti státu," uvedli soudci.
Majitelů domů se zastal také Nejvyšší soud, který předtím spíše dovolání vlastníků odmítal. Soud tak znovu otevřel a nařídil projednat případ čtyř spolumajitelů domu v Brně, kteří po státu chtějí jeden a půl milionu korun.
Měli jste se něco dělat
Žaloby na vyplacení náhrady škody nejsou přitom jediné, které se týkají let 2002 až 2004 a nečinnosti politiků řešit situaci s regulovaným nájemným.
Obvodní soud pro Prahu 1 tak už v jednom prvních případů v Česku rozhodl, že Ministerstvo financí musí doplatit 98 tisíc korun za činži, o kterou majitel přišel za dva roky, kdy mohl vybírat jenom základní nízké nájemné za byt v centru Prahy. Dostat musí i úroky z prodlení z této částky.
A u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku se totiž v současnosti domáhá odškodnění na státu kolem 5500 majitelů domů z Česka, rozhodnutí soudu padne s největší pravděpodobností letos.
O jak vysokou částku půjde, pokud soud vyhoví stížnostem majitelů domů, zatím není jasné. Napovědět už ale může takzvaný pilotní případ Jana Vomočila, který je jedním z majitelů soudících se ve Štrasburku.
Na základě letošního dotazu evropského soudu advokátka Klára Samková z rozdílu mezi místně obvyklým a regulovaným nájemným spočítala, že mu regulace v letech 1996-2004 způsobila škodu 6,75 milionu korun. "Toto je částka, kterou stěžovatel Vomočil bude žádat jako náhradu škody od České republiky," uvedla advokátka.
