Praha - Zdražení stavebního povolení a dalších rozhodnutí úřadů, které připravuje ministerstvo pro místní rozvoj, má oproti původnímu plánu zpoždění.
Zvýšení správních poplatků měla vláda projednat už letos na podzim, nakonec to ale stihne až v příštím roce.
Znovu odloženo je také zdražení zápisů do katastru nemovitostí. Skupina poslanců v čele s exministrem zemědělství Petrem Gandalovičem totiž stáhla příslušný návrh ze sněmovny. Ke zdražení přitom mělo dojít od letošního 1. září.
Poslanecká iniciativa byla mírnější verzí původního návrhu vlády Mirka Topolánka, kterou sněmovna zamítla loni na podzim a která počítala se zdražením už od 1. ledna 2009.
2000 místo nuly, 5000 místo tří stovek
"Novela zákona o správních poplatcích musí běžet "ruku v ruce" s velkou novelou stavebního zákona," vysvětluje Jan Štoll z tiskového oddělení ministerstva pro místní rozvoj.
Konečný návrh změn předloží právníci ministrovi nejdříve v lednu 2010, poté projedná materiál vláda a jako novelu zákona musí zdražení schválit také parlament. Ke změně tak v nejrychlejším případě dojde nejdříve na jaře.
Nadále má platit, že k stavbě rodinného domu do 150 metrů zastavěné plochy s maximálně dvěma nadzemními podlažími a podkrovím není potřeba stavební povolení, ale postačí takzvané ohlášení (tato novinka platí od ledna 2007). Nově by si ale úřad mohl za písemný souhlas s tímto ohlášením účtovat 2000 korun, zatímco dosud se za něj správní poplatek neplatí.
U staveb, které potřebují stavební povolení, má být novinkou odstupňování poplatků podle předpokládané ceny stavby. Například stavební povolení pro rodinný dům s náklady jeden až pět milionů korun by místo nynějších 300 korun přišlo na 5000 korun.
Pro dům s náklady od pěti do deseti milionů by přišlo na 10 tisíc, od deseti do dvaceti milionů pak na 20 tisíc. Firma, která by chtěla postavit objekt s náklady přes 100 milionů korun, by za povolení zaplatila dokonce 40 tisíc.
Příklady plánovaných změn
- vydání písemného souhlasu s ohlášením stavby podle § 104 odst. 2 písm. a) až c) stavebního zákona: 2000 Kč
- vydání stavebního povolení: 1000, 2000, 5000, 10 000, 20 000, 30 000 nebo 40 000 Kč (podle celkových nákladů stavby, hranice jsou nastaveny na 500 000 Kč, 1 000 000 Kč, 5 000 000 Kč, 10 000 000 Kč, 50 000 000 a 100 000 000 Kč)
- vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nebo reklamního zařízení: 3000, 5000 nebo 10 000 Kč
- vydání regulačního plánu na žádost: Kč 10 000
- vydání rozhodnutí o povolení předčasného užívání stavby: 1000 Kč
- vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu: 1 000 Kč
- vydání rozhodnutí o povolení výjimky z obecných požadavků na výstavbu: 1 000 Kč
Náklady rostou, poplatky ne
Důvodem zvýšení je fakt, že správní poplatky pro oblast územního rozhodování a povolování staveb se od roku 1992 téměř nezměnily. "Současný stav je dlouhodobě neúnosný. Náklady na územní a stavební řízení rostou, stejně jako jeho náročnost," vysvětluje Štoll.
Od roku 2007 je možné řadu staveb, které dříve vyžadovaly stavební povolení, uskutečnit pouze na základě územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Také pro odstranění stavby nebo pro povolení změny v užívání stavby není potřeba vydání správního rozhodnutí.
"V praxi to nyní znamená, že stavební úřady provádějí řadu úkonů, které nahradily vydávání zpoplatněných povolení, aniž za ně mohou vybírat správní poplatek. Náročnost posuzování je přitom srovnatelná se zpoplatňovanými úkony," dodává Štoll.
Návrh na zvýšení poplatků připravilo ministerstvo po dohodě s ministerstvem financí, krajskými úřady a Svazem měst a obcí České republiky.
Zdražení katastru se odkládá
Další zpoždění návrhu na zvýšení správních poplatků však může přinést "zakomponování" části týkající se katastru nemovitostí.
Zdražení katastru původně předpokládal samostatný návrh vlády Mirka Topolánka. Od 1. ledna 2009 se mělo platit 500 korun za každou zapisovanou nemovitost. Například za rodinný dům s pozemkem a zahradou by tak lidé zaplatili 1500 korun. Sněmovna však návrh vloni na podzim zamítla, když sociální demokraty a komunisty podpořil i lidovecký poslanec Ludvík Hovorka.
Po pádu Topolánkovy vlády chtěla zdražení ve sněmovně prosadit skupina poslanců v čele s exministrem zemědělství Petrem Gandalovičem. Základní poplatek 500 korun zůstal beze změny, ale měl se týkat jen první zapisované nemovitosti. Za každou další by se platilo jen 300 korun. Zmíněný rodinný dům s pozemkem a zahradou by tak přišel na 1100 korun. Horní hranice poplatku u větších projektů by měla činit 20 tisíc korun.
Navrhovatelé však novelu stáhli - po dohodě s Českým úřadem zeměměřickým a katastrálním - ještě před prvním čtením. "V současné době je zdražení vkladů do katastru nerealizovatelné," říká předseda úřadu Karel Večeře.
ČÚZK nicméně zkusí zvýšení poplatků "nabídnout do budoucích novel zákona o správních poplatcích". Jednou z možností je podle šéfa úřadu právě připravovaná novela zvyšující správní poplatky za stavební a územní řízení.
Peníze získané ze zdražení vkladů do katastru chce úřad využít zejména k urychlení digitalizace katastrálních map.
