Jde o první takový verdikt, který s definitivní platností padl, dovolání majitele domu totiž nyní zamítl i Nejvyšší soud.
Jde přitom o průlomové rozhodnutí, důležité i pro další kauzy, ve kterých majitelé domů požadují po Česku vyplácení peněz, o které přišli kvůli regulaci nájemného.
Majitel domů ve své žalobě požadoval, aby mu kvůli porušení jeho práv i mezinárodních smluv Česká republika pravidelně měsíčně vyplácela rentu ve výši 3 520 korun s tím, že jde o rozdíl mezi regulovaným a neregulovaným nájemným.
Jak dopadne žádost o satisfakci?
Podle jeho názoru došlo k porušení práva na pokojné užívání majetku.
|
Ministři schválili plán, kterým vytrhnou trn z paty stavebním firmám i zájemcům o nové bydlení. Devadesát sedm procent nových bytů zařadili do sociálního bydlení. |
Zároveň zažaloval Česko o satisfakci ve výši jednoho milionu korun za omezení vlastnického práva, o tom ale soud nyní nerozhodoval.
Podle právních zástupců ministerstva financí, které Česko u soudu zastupovalo, soud nemůže nahrazovat svým rozhodnutím zákonodárnou činnost, a pokud by žalobě vyhověl, dopustil by se nepřípustného zásahu do výkonu zákonodárné moci.
Soud nemůže rozhodovat o zodpovědnosti politiků
Soudy rozhodly, že to, že poslanci nedokázali na verdikt Ústavního soudu o protiústavnosti dosavadní podoby regulace nájemného zareagovat přijetím nové právní normy, není nesprávným úředním postupem. A proto žalobu zamítly.
Podle soudů nelze v tomto případě vůbec uvažovat o tom, že by měl soud rozhodovat o zodpovědnosti politiků.
To potvrdil také Nejvyšší soud. "Nelze vůbec uvažovat o "soudní" kontrole, zda výsledek hlasování je správný či nesprávný. Jde o princip ústavní suverenity moci zákonodárné, která je odpovědna lidu," uvedli.
"Výsledek hlasování poslanců nebo senátorů v zákonodárném sboru není úředním postupem a nelze z něj dovozovat odpovědnost za škodu ve vztahu k jednotlivým voličům," uvedl senát Nejvyššího soud pod vedením Marty Škárové.
Do Evropy žádost nepůjde
Nejvyšší soud odmítl také řízení přerušit a předat je Ústavnímu soudu a požádat o stanovisko také Evropský soudní dvůr. Žádost o vyžádání stanoviska Evropského soudního dvora označili soudci za bezdůvodnou.
"Není žádný důvod pro přerušení řízení, formulaci předběžné otázky a její předložení Evropskému soudnímu dvoru," uvedli soudci.
Na verdikt, zda soudy majitelům domů přiznají nárok na odškodnění od Česka, se přitom netrpělivě čekalo. "Zatím opravdu nevím o tom, že by padlo takové rozhodnutí," řekl Aktuálně.cz místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Libor Dellin.
Ústavní soud už totiž v minulém roce jednoznačně uvedl, že se majitelé domů mohou domáhat po České republice uhrazení škody, která jim vzniká regulovaným nájemným.
Z rozhodnutí Ústavního soudu je jednoznačné, že za nepřijetí právní úpravy upravující regulaci nájemného je zodpovědný stát. "Z toho plyne, že pokud pronajímatelův nárok nebude v plné míře uspokojen, nezbude mu jiná cesta, než uplatnit vůči státu požadavek na náhradu škody," uvedl mluvčí soudu Michal Spáčil.
Desítky majitelů domů už Česko také zažalovaly u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
V případě, že soud rozhodne, že je regulace nájemného poškodila, chtějí majitelé domů po českém státu žádat až 50 miliard korun. Pravděpodobnost prohry státu u štrasburského soudu přiznává analýza ministerstva pro místní rozvoj nebo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil.
"Názor právních expertů je takový, že je zde výrazné riziko, že Česká republika může být neúspěšná," uvedl Pospíšil.
Na rozdíl od žalob na stát už majitelé domů uspěli v několika sporech o výši nájemného se svými nájemníky. Nejvyšší soud tak už na podzim minulého roku potvrdil první průlomový verdikt soudců z jihu Čech, kteří rozhodli o dvojnásobném zvýšení regulovaného nájemného, a majiteli domu přiznali i přiměřený zisk.
