Brno - Jedině v češtině je rozhodnutí tuzemského soudu autentické. Pro podnikatele z ciziny se nemusí překládat do jeho mateřského jazyka.
Dokládá to případ, kdy stížnost v Česku žijícího podnikatele z Vietnamu zamítl s uvedeným odůvodněním Ústavní soud.
Podnikatel nesouhlasil s rozhodnutím Finančního ředitelství v Praze. Podle něho měl zaplatit na dani z příjmu fyzických osob přes pět milionů korun.
Neuměl jsem česky
Stížnosti podnikatele ředitelství zamítlo, cizinec se ale bránil tím, že ho berní úředníci měli vyzvat nejprve k doplnění podání.
Městský a Nejvyšší správní soud v Praze následnou žalobu a stížnost podnikatele zamítly s tím, že je neopodstatněná a berní úřad při vyměření daně postupoval správně.
Muž se tedy obrátil se stížností na Ústavní soud. Podle něj bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces a byla zasažena práva národnostní a etnické menšiny tím, jak soudy vykládaly zákon a hodnotily důkazy.
"Soudy se nevypořádaly se skutečností, že stěžovatel byl cizinec a jeho znalost češtiny a schopnost v ní formulovat byla velmi omezená," uvedl ve stížnosti.
Pouze v češtině
Senát Ústavního soudu vedený Dagmar Lastoveckou stížnost zamítl jako návrh zjevně neopodstatněný. Ústavní soudci nezjistili, že by soudy při posuzování žaloby podnikatele chybovaly.
Podle rozhodnutí nemají soudy povinnost překládat svoje rozhodnutí do jiného jazyka. "Není povinností soudu zasílat účastníku řízení překlad rozhodnutí z českého jazyka do jeho mateřského jazyka, protože pouze rozhodnutí soudu v českém jazyce je zněním autentickým," napsali soudci.
| Čtěte více: Soud: Brusel může nařizovat jenom v češtině |
Jde už o druhé podobné rozhodnutí týkající se používání češtiny u úřadů a v rozhodování soudů.
Nejvyšší správní soud už tak letos v červnu rozhodl, že pokud nevyšlo nařízení Evropské unie v českém jazyce, pak nemohou státní orgány v Česku požadovat jeho plnění po podnikatelích v tuzemsku.
