Češi a Slováci se po 17 letech sjednotili. Jak? U voleb

Martin Novák Martin Novák
13. 6. 2010 23:22
Fico i Paroubek zvítězili a zároveň prohráli, ale každý jinak
Petr Nečas a Iveta Radičová na předvolebním mítinku 11.června v Bratislavě. Setkají se znovu jako český premiér a slovenská premiérka?
Petr Nečas a Iveta Radičová na předvolebním mítinku 11.června v Bratislavě. Setkají se znovu jako český premiér a slovenská premiérka? | Foto: Reuters

Bratislava/Praha - Češi i Slováci mají odvoleno, v obou zemích se dává dohromady koalice. Česká republika je v tom o něco dál vzhledem k tomu, že volby byly o dva týdny dříve.

Strana Směr-Sociální demokracie premiéra Roberta Fica jasně zvítězila s více než 35 procenty získaných hlasů, ale i tento skvělý výsledek ji může poslat do opozice.

Blok čtyř středopravicových stran má dohromady v Národní radě většinu, takže dosud vládní Směr a Slovenská národní strana skončí nejspíš v opozici.

Přitom se do parlamentu vůbec nedostal veterán slovenské politické scény, první premiér Slovenska po rozdělení federace Vladimír Mečiar.

Výsledek tedy připomíná situaci v České republice a vypadá to, jako by se po sedmnácti letech od rozdělení Češi a Slováci znovu sjednocovali, alespoň co se týká politických nálad.

Podívejme se, v čem se jejich rozhodnutí podobají a naopak v čem jsou volby na západě a východě bývalého Československa odlišné.

1) Výsledek voleb

V zásadě stejný, i když z pohledu vítězů přece jen odlišný. V obou státech zvítězili levicoví sociální demokraté, ale ani jedněm to nepomůže do vlády. Rozdíl je však v procentech. Zatímco Fico ještě posílil a získal úctyhodných 35 procent hlasů (tedy tolik, co v roce 2006 v České republice ODS), Jiří Paroubek výrazně ztratil a měl jen 22 procent hlasů.

Iveta Radičová.
Iveta Radičová. | Foto: Ondřej Besperát

Paroubek rezignoval, Fico k tomu důvod nemá. Paradoxní je, že v České republice stačí ODS k tomu být hlavní vládní stranou pouhých 20 procent hlasů a Slovenské demokratické a křesťanské unii - Demokratické straně (SDKÚ - DS) dokonce jen 15 procent, zatímco Ficových 35 procent nestačí.

Český prezident pověřil sestavením vlády rovnou Petra Nečase a vynechal ČSSD, slovenský prezident dal jako prvnímu šanci vítězi voleb Ficovi.

2) Nástup nových stran

V České republice TOP 09 a Věci veřejné získaly dohromady 26 procent hlasů, na Slovensku Svoboda a Solidarita a Most-Híd přes 20 procent. V obou případech to uškodilo levici.

Strana Svoboda a Solidarita vnější formou připomíná Věci veřejné, ale její ekonomický program se spíš blíží TOP 09. Most-Híd získal na svoji stranu většinu hlasů slovenských Maďarů (radikálnější Strana maďarské koalice se do parlamentu nedostala) a volili ho i Slováci.

3) Budoucí vládní koalice

V České republice bude tříčlenná, na Slovensku pravděpodobně čtyřčlenná. Vytvořily by jí SDKÚ-DS, Svoboda a Solidarita, křesťansko-demokratické hnutí a Most-Híd.

Ne ve všem ale mají slovenské strany společnou řeč. Například Svoboda a Solidarita je pro registrované partnerství, což je nepřijatelné pro křesťanské demokraty.

V Česku má středopravá koalice většinu 18 křesel (118 z 200), na Slovensku je to podstatně méně: jen 4 křesla (79 ze 150 mandátů).

V obou zemích jsou kandidáty na premiéra politici, kteří zatím byli jen ministry. V Česku Petr Nečas, na Slovensku - pokud Fico s vyjednáváním neuspěje - Iveta Radičová. Shodou okolností byli oba ministry práce a sociálních věcí.

4) Pád známých politiků

Na Slovensku se nedostal do parlamentu Vladimír Mečiar a jeho Lidová strana-Hnutí za demokratické Slovensko (LS-HZDS), které zemi dominovalo několik let po rozpadu federace. Mečiarova kariéra tak zřejmě končí.

V České republice znamenaly volby historický neúspěch pro Cyrila Svobodu a KDU-ČSL, i když Svobodův vliv na českou politiku nebyl tak výrazný jako Mečiarův na slovenskou.

Ján Slota.
Ján Slota. | Foto: Ondřej Besperát

5) Neúspěch extremistů

Slovenská národní strana (SNS) sotva překročila pětiprocentní hranici a ztratila oproti minulým volbám více než polovinu voličů, což je pro vedení SNS nepochybně velký šok. Ukázalo se, že takzvaná maďarská karta na Slováky moc nezabírá a přes napětí mezi Bratislavou a Budapeští nepovažuje drtivá většina lidí na Slovensku Maďarsko za hrozbu.

V české Poslanecké sněmovně strana podobná SNS není, ostatně v České republice ani není žádná velká národnostní menšina, jakou jsou Maďaři na Slovensku (půl milionu osob, tedy zhruba deset procent populace).

Ve slovenském parlamentu na rozdíl od českého není komunistická strana.

6) Volební účast

Čechů chodí k volbám více než Slováků. Před dvěma týdny byla v České republice účast 62,6 procenta, na Slovensku tuto sobotu 58,8 procenta. Před čtyřmi lety byl rozdíl ale vyšší. Tehdy volilo přes 64 procent Čechů a jen 54,7 procenta Slováků.

 

Právě se děje

před 40 minutami

Severovýchod Kanady zápasí s prudkou zimní bouří, pomáhají dvě stovky vojáků

Do provincie Nový Foundland na severovýchodě Kanady v neděli vláda vyslala dvě stovky vojáků, kteří mají pomoci místním obyvatelům zvládnout prudký nápor zimní bouře. Oznámil to ministr obrany Harjit Sajjan. Spolu s vojáky směřují do oblasti nákladní letouny a vrtulníky.

Správní středisko provincie St. John's zasypalo 75 centimetrů sněhu a situaci komplikuje vítr o síle až 130 kilometrů v hodině. Mnoho silnic je kvůli kalamitě neprůjezdných, v provincii byl vyhlášen stav nouze. Pomoc armády se v příštích dnech zvýší, do regionu zamíří další vojáci, řekl ministr Sajjan.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy