Fica zbožňuje západ země, Bratislava mu řekla odejdi

Martin Novák Martin Novák
14. 6. 2010 11:25
Volební mapa Slovenska: Slotu zklamala i Žilina, křesťanské demokraty spasil Prešov
Robert Fico a Iveta Radičová v televizní debatě den po volbách.
Robert Fico a Iveta Radičová v televizní debatě den po volbách. | Foto: Reuters

Bratislava - Strana Směr-Sociální demokracie premiéra Roberta Fica obhájila v sobotních parlamentních volbách své vítězství z roku 2006 a dokonce dostala ještě více hlasů.

Na další vládnutí jí to ale zřejmě stačit nebude, protože na většinu v Národní radě Slovenské republiky dosáhne koalice čtyř opozičních pravicových stran.

Slovenská demokratická a křesťanská unie - Demokratická strana (SDKÚ-DS), Svoboda a solidarita (SaS), Křesťansko-demokratické hnutí (KDH) a Most-Híd získaly dohromady 79 ze 150 křesel.

Dvě menší vládní strany propadly. Slovenská národní strana (SNS) Jána Sloty se jen těsně přehoupla přes pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do parlamentu, LS-HZDS bývalého premiéra Vladimíra Mečiara to nedokázala.

A jak se lišily preference Slováků v jednotlivých krajích a částech země? Fico vyhrál ve všech krajích s výjimkou Bratislavy. Tam tradičně pravice poráží levici a platilo to i tentokrát.

(Text pokračuje pod mapou.)

Foto: wikimedia

Bratislavané dali 27,59 procent SDKÚ-DS, Ficovu Směru o dvě procenta méně. Svoboda a Solidarita, nová liberální strana, dostala 18 procent, zatímco Mečiar ani Slota by se v metropoli do parlamentu nedostali.

Plakát předsedy Most-Híd Bély Bugára.
Plakát předsedy Most-Híd Bély Bugára. | Foto: Reuters

Fico nejvíce zabodoval na sever od Bratislavy. V Žilinském kraji. Hlas tam jeho straně dalo přes 42 procent voličů. Naopak zklamání se dočkal Ján Slota, který byl v Žilině dlouho starostou a kraj byl dosud považován za baštu SNS. Národovci zde ale dostali jen devět procent.

Přes čtyřicet procent se Fico dostal ještě v Trnavském kraji (40,15 procent) a v Trenčínském kraji (40,3 procent). Lze tedy konstatovat, že nejvěrnější voliče má Fico na západě Slovenska, ovšemže s výjimku Bratislavy.

V Košickém kraji podobně jako v Bratislavě má pravice více příznivců než jinde na Slovensku. Souboj Směru a SDKÚ-DS zde byl těsný. Fico dostal 27,24 procent, Radičová 24,52.

HZDS Vladimíra Mečiara překročilo pětiprocentní hranici jen v Trenčínském kraji, kde získalo 7 procent. V Banskobystrickém, kde kdysi bývala velká základna Mečiarových voličů. Obdrželo jen 3,45 procent hlasů.

Křesťansko-demokratické hnutí (KDH) zaznamenalo zdaleka největší úspěch na "dálném východě," tedy v Prešovském kraji. Dalo mu tam hlas 17,8 procent voličů. Pro srovnání: v sousedním Košickém kraji dostala KDH necelých 9 procent, v Bratislavě 8 procent.

Strana Most-Híd měla přirozeně největší úspěch v regionech s početnou maďarskou menšinou. Tedy především v Nitranském kraji, kde v více než 17 procenty byl Most-Híd druhou nejúspěšnější stranou za Směrem.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy