Brno - Průlomový soudní spor v Česku - případ pracovní diskriminace ženy na ministerstvu zahraničních věcí - končí definitivním vítězstvím státu a prohrou ženy, která ho zažalovala.
Ústavní soud v novém rozsudku odmítl návrh bývalé diplomatky Adriany Bašovské na zrušení verdiktů obecných soudů, které jí odmítly přiznat milion a půl korun odškodného za to, že byla jako žena diskriminována.
Bašovská stát žalovala proto, že dostala výpověď z důvodů, které podle ní u mužských kolegů k propuštění nikdy předtím nevedly.
Zpočátku to v prvním sporu tohoto druhu vypadalo na to, že uspěje. Obvodní soud v Praze totiž původně rozhodl, že ministerstvo zaplatit milion a půl musí.
Důkazy nebyly
Městský soud v Praze i Nejvyšší soud ale verdikt později změnily a potvrdily, že z žádných důkazů nevyplývá, že by žena byla diskriminována kvůli svému pohlaví.
Bašovská se proto obrátila na Ústavní soud. Ve stížnosti uvedla, že soudci její případ nerozhodli nezávisle a nestranně, ale že větší prostor k obhajobě dostali zástupci ministerstva zahraničních věcí. A škoda, kterou pro ni celý případ znamenal z pracovního hlediska, už ani podle bývalé diplomatky nejde napravit.
Ústavní soudci argumenty exdiplomatky neuznali. Senát vedený soudcem Jiřím Muchou podle informací deníku Aktuálně.cz rozhodl, že soudy při posouzení celého případu nechybovaly, není důvod jejich postup přehodnocovat a Bašovské vyhovět.
A námitky k zaujatosti soudců při posuzování případu označili ústavní soudci pouze za hypotetická a ničím nepodložená tvrzení. "Stížnost se jako zjevně neopodstatněná odmítá," rozhodli soudci.
Bašovská pracovala v letech 1999 a 2000 na velvyslanectví v Libyi. Odtud se musela vrátit do Prahy, protože podle nadřízeného porušila bezpečnostní zásady. Na ministerstvu nečekali na pravomocné rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) a Bašovské odebrali pověření k nakládání s utajovanými skutečnostmi.
Kdyby byla muž, tak se to nestalo
Advokátka Bašovské před soudem argumentovala i tím, že Bašovská mohla být stejně jako jiní zaměstnanci přeřazena do doby, než rozhodne NBÚ, na místo, kde by se s utajovanými skutečnostmi nesetkávala. "Jiný zaměstnanec na prověrku čekal v pracovní neschopnosti a na neplaceném volnu, které mu ministerstvo nabídlo. Žalobkyně žádnou takovou možnost nedostala," uvedla advokátka.
Jde o první žalobu, kdy si žena v Česku stěžovala na horší postavení, než mají muži.
Statistiky ale ukazují, že Česky si v práci mohou na své postavení stěžovat oprávněně, především pokud jde o platy.
Jen Estonky jsou na tom hůř než ženy v České republice, pokud se poměřuje, kolik si v porovnání s muži vydělají v práci. Češky berou na stejném místě, v němž je zaměstnán muž, o čtvrtinu méně a rozdíly v platech jsou tak v Česku ve srovnání s jinými zeměmi velmi výrazné.
