Brno - Jen Estonky jsou na tom hůř než ženy v České republice, pokud poměřujete, kolik si v porovnání s muži vydělají v práci.
Češky berou na stejném místě, v němž je zaměstnán muž, o čtvrtinu méně a rozdíly v platech jsou tak v Česku ve srovnání s jinými zeměmi velmi výrazné.
Dokazují to statistiky evropského statistického úřadu Eurostat. V Česku činí rozdíl mezi muži a ženami 26 procent, hůře je na tom jenom zmiňované Estonsko (přes 30 procent).
Evropský průměr je přitom osmnáct procent, nejmenší rozdíly mohou těšit ženy ve Slovinsku, v Itálii a na Maltě.
Ekonomika by vydělala
Ze sousedů Česka je na tom nejlépe Polsko, kde ženy berou o devět procent méně než muži, naopak v Rakousku je situace jenom o málo lepší než v Česku.
Nejde přitom o žádné samoúčelné statistiky. Podle ekonomů by odstranění nerovnosti žen a mužů v oblasti zaměstnanosti mohlo v celé Evropské unii vést ke zvýšení hrubého domácího produktu o patnáct až čtyřicet pět procent.
Na velký rozdíl mezi platy žen a mužů v Česku dlouhodobě poukazují různé instituce včetně Organizace zemí pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Podle té jsou rozdíly větší než ve vyspělých zemích, například česká vysokoškolačka ve věku 35 až 44 let má jen 67 procent platu stejně starého a stejně vzdělaného muže, průměr zemí OECD je přitom 71 procent.
A další statistika. Rozdíl mezi platy mužů a žen, kteří pracují na stejných pozicích, činí v Česku 13 procent ve prospěch mužů. Vyplývá to z průzkumu Platy.cz. Podle výsledků zkoumání se platy mužů a žen na stejných pozicích liší o tisíce korun, ve věku od 35 do 44 let vydělávají muži až o pětinu více.
Nejvýraznější rozdíl v platu podle jednotlivých pozic je podle průzkumu u vedoucího oddělení v bankovnictví, kde dosahuje až 36 procent. Více než třicetiprocentní rozdíl je také u vedoucí provozu v cestovním ruchu, gastronomii a hotelových službách, na pozici personální manažer v oblasti lidských zdrojů a personalistiky. Rozdíly v platu zde představují i tisíce korun.
První soud už rozhodl
O rozdílu v platech mužů a žen už v Česku rozhodovala i justice. V roce 2007 dospěl spor mezi nejmenovanou ekonomkou a jejím zaměstnavatelem až k Nejvyššímu soudu. Žena chtěla milion korun odškodného.
Ekonomka nastoupila do firmy v roce 1999. Její roční příjem v roce 2000 činil 267 tisíc korun, o 178 tisíc korun méně než roční příjem bývalého ekonoma. A za pět let rozdíl v platech dosáhl 893 tisíc korun.
První případ, kdy soudy zkoumaly údajnou platovou diskriminaci, však žena prohrála. Soudci kauzu vyhodnotili tak, že práce, kterou dělala žena, nebyla srovnatelná s tou, již vykonával její mužský předchůdce ve firmě.
Něco s tím uděláme
Některé evropské země už plánují kroky, které mají platy mužů a žen srovnat.
Ve Francii by měli muži a ženy za stejnou práci dostávat zhruba stejný plat. V tomto smyslu se o chystaných změnách vyjádřil francouzský ministr práce a sociálních věcí Eric Woerth.
"Platy žen jsou nižší než platy mužů za stejnou práci. To je urážka demokracie a našeho sociálního modelu," uvedl ministr.
"Mě znepokojuje, že rozdíly v platech žen a mužů se v uplynulých 15 letech téměř nesnížily a v některých zemích se dokonce zvětšují," prohlásila už dříve eurokomisařka pro spravedlnost Viviane Redingová. Podobné rozdíly si Evropa za současné hospodářské krize nemůže dovolit.
