Analýza - Ještě v září patřilo Česko skutečně k ostrůvkům stability. Zdejší podniky vyrobily o pět procent výrobků víc, než rok předtím. Už v listopadu ale nastal pokles o třináct procent.
A podle zástupců firem i odborů se od té doby volný pád nezastavil.
"Změnili jsme odhad letošního růstu české ekonomiky. Dosud jsme předpokládali, že poroste o 0,5 procenta, teď očekáváme pokles o 0,1 procenta. To by znamenalo recesi," komentoval listopadová data průmyslu David Marek z banky Patria.
O recesi se mluví, když ekonomika klesá dvě čtvrtletí po sobě.
Temnější vyhlídky připustily i státní instituce. Česká národní banka dosud předpovídala růst 2,9 procenta, dnes však její radní Robert Holman připustil, že se spíše naplní scénář, který předpokládá pouze půlprocentní vzestup.
Špatné pro všechny, pro nás víc
Vinou globální krize propadá průmysl v celé Evropě. "V tom nejsme výjimeční," upozorňuje Marek na údaje, podle kterých stejně rychle jako české firmy ztrácí jejich konkurence na severu a východě Evropy, podobné je to i ve Španělsku.
| Čtěte také: Průmysl se rekordně propadl. Krize stihla automobilky |
S Českem jde například srovnávat Slovinsko, které má podobnou ekonomickou strukturu, španělské potíže s průmyslem zesiluje propad na trhu s realitami. "Pro nás je to ovšem nebezpečnější, protože jsme na průmyslu víc závislí," připomíná Marek.
Česko je nejprůmyslovější zemí Evropy, pouze u nás vytváří průmysl třetinu celkového ekonomického výkonu. V unii jsou výjimečné i státy, kde se výrobní firmy podílejí na bohatství společnosti čtvrtinou.
Krize a blogy
Blogeři píšící o finanční krizi:
Hana Brixi ze Světové banky Profesor Milan Zelený Tomáš Sedláček z ČSOB Analytik Robert Miller Aleš Michl z RaiffeisenbankPokud se pád průmyslu skutečně nezastavil ani v prosinci a nezabrzdí ani v lednu, vrátí se jeho výkon na úroveň přelomu let 2005 a 2006. Tehdy překračovala česká nezaměstnanost devíti procent, o tři procenta (o 200 tisíc lidí) víc, než loni v prosinci.
30 tisíc nezaměstnaných měsíčně
"Krize je zákeřná tím, že postihuje všechny obory. Pokud jde o nezaměstnanost, to nejhorší teprve přijde. Platí to zvláště pro automobilový průmysl," upozorňuje Aleš Michl z Raiffeisen banky. Výroba automobilů poklesla proti listopadu 2007 o 30 procent a ke zpomalení celého průmyslu přispěla polovinou.
Právě on upozornil, že v posledních měsících rostou mzdy v průmyslu o desítky procent rychleji, než produktivita práce.
"Neznamená to, že pracujeme hůře, ale chybějí zakázky," vysvětluje analytik a dodává, že při delším propadu výroby nezbude firmám nic jiného, než masivně propouštět.
Už prosincové zprávy z trhu práce jsou rekordní, když úřady práce nově evidovaly nevídaných 32 tisíc nezaměstnaných, přitom ubylo 22 tisíc pracovních míst. Ani tyto údaje však podle Michla neznamenají, že došlo k dramatickému propouštění.
Čekání pod Špilberkem
Názor experta potvrzují také dotazy na pracovních úřadech.
Zvláště ve velkých městech jako jsou Brno, Praha nebo Plzeň nepřekračuje počet nových nezaměstnaných prosincové údaje z minulých let.
"Krize se ještě neprojevila," potvrzuje mluvčí brněnského úřadu práce Ivana Ondráková. "Nezažili jsme žádné hromadné propouštění. Může to být tím, že v Brně není žádná firma přímo navázaná na automobilový průmysl."
Tradičně se hlásí pracovníci ve stavebnictví, kterým skončila sezóna. Některé firmy propouštějí preventivně z obavy, že krize ještě přijde. "Také čekáme větší propouštění v následujících měsících," potvrzuje Ondráková s tím, že proud uchazečů nezaměstnaných v lednu zesílil na 900 v prvním týdnu.
| Čtěte také: Nezaměstnanost vyšplhala na 6 %. Firmy propouštějí |
Úkryt před bouří
Nejvíc nezaměstnaných naopak přibylo v odlehlých regionech Jesenicka, Tachovska a Znojemska. V malém okrese Jeseník přibylo 400 lidí bez práce, o stovku víc než loni v prosinci.
"Přišlo 114 živnostníků z oborů, které se orientují na sezónní práce například v lese. Zaměstnanci přicházejí ze stejných oborů," přibližuje situaci vedoucí oddělení trhu práce na jesenickém pracovním úřadě Zdeněk Vrtný.
Lidé tak pouze častěji využívají tradiční praxi odlehlého okresu. Masové propouštění Jesenicku nehrozí, protože v něm ani žádná velká firma nesídlí.
Největší průmyslové podniky mají 300 zaměstnanců, ty však propouštět nechtějí. "Mají obavy, že za propuštěného kvalifikovaného pracovníka nenajdou náhradu," vysvětluje chování jesenických firem Vrtný. Předpokládá však, že se firmy mohou se svými zaměstnanci dohodnout na výpovědi s tím, že je přijmou, až krize přejde.
| Čtěte také: Podívejte se, kde jsou volná místa a kde lidé bez práce |
Časovaná bomba
Stejnou strategii jako malé podniky na Jesenicku volí většina průmyslových firem v Česku. Přinejmenším je o tom přesvědčen předseda odborového svazu Kovo Josef Středula. "Nabízejí zaměstnancům kratší pracovní týden, aby je udrželi. Kvalifikovaného personálu je totiž všude málo," popisuje situaci v tuzemských fabrikách.
Finanční situace firem se však zhoršuje a není tedy jisté, jak dlouho jejich zdrženlivost vydrží. "Špatné zprávy o velkém propouštění chodí stále častěji," říká Středula. „Právě dnes jsme se dozvěděli, že uničovský výrobce rypadel Unex propustil 600 lidí."
Středula je přesvědčen, že na pracovním trhu tiká časovaná bomba. Firmy mohou změnit své chování, pokud nedokážou hradit své závazky. "V takovém případě můžeme čekat dominový efekt," připomíná Středula.
Se středně velkou firmou, která se dostane byť jen do druhotné platební neschopnosti, může zkrachovat značný počet jejích dodavatelů. Počet lidí bez práce se pak může třeba zdvojnásobit.
Firmy: jak dlouho přežijeme
S varováním odborů souhlasí také podnikatelé. Hlavním rizikem nejbližších měsíců je také podle nich chování bank. I když Česká národní banka snížila od počátku roku základní úrokovou sazbu o 1,5 procenta, finanční domy naopak poskytují provozní úvěry s úroky o 1,5 až 2 procenta vyššími.
"Pokud banky omezí přísun peněz svým klientům nebo jim dokonce přestanou plošně půjčovat, za tři čtvrtě roku již nebudou mít komu," varuje prezident Hospodářské komory Petr Kužel před tím, že se finance řady podniků mohou zhroutit podobně, jako to dnes zažívá Maďarsko.
Zároveň tím připomíná, jak bude záležet na trvání recese. Optimisté předpovídají, že krize skončí do poloviny roku. Podle odboráře Středuly však není realistické čekat zlepšení dříve, než na podzim.
| Čtěte také: Krize je tu. Zahraniční obchod klesl nejvíce za 15 let |
