Praha - Nezdá se vám faktura za proud, rozhodnete se ji neplatit a o její výši se přít? Dvakrát si to rozmyslete.
ČEZ a další dodavatelé energie vám za to mohou vypnout proud. Dodávky vám obnoví, až jim dáte, co chtějí. Vaše šance bránit se u soudu jsou přitom minimální.
Dovolili to poslanci v energetickém zákoně, jehož novela prošla už i výbory v Senátu. Ten ji má definitivně schválit příští středu.
A to navzdory marným a opakovaným snahám ombudsmana Pavla Varvařovského prosadit do novely změny, které by víc chránily zájmy a právní postavení spotřebitele.
ČEZ jako soudce, vykonavatel (a trochu i zákonodárce)
"Držitelé licence se ve sporu prakticky stávají 'soudci' a současně dokonce 'vykonavateli', a mají tak privilegované postavení vůči zákazníkům," sdělila deníku Aktuálně.cz postoj ombudsmana k energetickému zákonu jeho mluvčí Iva Hrazdíková.
Novelu energetického zákona, předloženou ministrem průmyslu a někdejším předsedou dozorčí rady ČEZ Martinem Kocourkem (ODS), schválili poslanci 6. května.
Co chtěl ombudsman do novely prosadit?
Třeba to, aby měl dodavatel energie povinnost zákazníka informovat, že spor o cenu za odběr rozhoduje Energetický regulační úřad (ERÚ).
Nebo to, aby dodavatel nemohl dodávky proudu přerušit, dokud ERÚ spor nerozhodne. O této rozhodovací pravomoci úřadu totiž podle ombudsmana lidé většinou nemají potuchy a udělají proto cokoliv, aby se odpojení od proudu vyhnuli. Soudní spory kolem metod komanda NTZ prokázaly, že lidé pod tlakem přistupovali i na zjevně přemrštěné částky.
Ombudsman také chtěl, aby ERÚ napříště rozhodoval i o výši škod způsobených nelegálním odběrem. Neuspěl však a na nic z toho tak zákazník nárok mít nebude.
Varvařovský pohořel "napříč politickým spektrem"
Své pozměňovací návrhy se ombudsman snažil prosadit přes předsedu parlamentního Výboru pro životní prostředí Milana Šťovíčka (VV) a přes předsedu hospodářského výboru Milana Urbana (ČSSD).
Urban je podobně jako ministr Kocourek známý svými spíše vstřícnými postoji k ČEZu. Narozdíl od ministra byl ale vyfocen ve stejném toskánském letovisku a ve stejnou dobu, kdy tam pobýval i šéf ČEZu Martin Roman a významní lobbisté s někdejším premiérem Mirkem Topolánkem (ODS).
Na první ombudsmanův dopis Urban ani Šťovíček nereagovali. Varvařovský jim proto možné znění úprav v zákoně nabídl znovu. Jeho pozměňovací návrhy nakonec Urban poslancům předložil, ti ale ani jeden neschválili. V parlamentní podobě prošel zákon poměrně hladce i třemi výbory Senátu, podle jeho webových stránek se má schvalovat na schůzi 8. června.
Ombudsman a bývalý ústavní soudce Pavel Varvařovský se svým postojem dostal do přímého rozporu s názorem Nejvyššího soudu.
Bývalý ústavní soudce jde i proti Nejvyššímu soudu
Nejvyšší soud totiž svým nedávným verdiktem potvrdil, že energetická firma může skutečně zákazníkovi elektřinu znovu zapojit až ve chvíli, kdy jí zaplatí dluhy, které mu sama vyměří. Rozhodoval přitom případ z doby, kdy ještě platil benevolentnější energetický zákon než dnes - tedy v podobě, jakou měl až do července 2009.
Před tímto datem shovívavější energetický zákon pouze říkal, že dodavatel (třeba ČEZ) musí obnovit dodávky, jakmile pominou technické příčiny odpojení (například manipulace s elektroměrem). Právě na základě tohoto paragrafu okresní soud v Děčíně rozhodl, že ČEZ měl odpojenému zákazníkovi dodávky energie obnovit ihned. Nejvyšší soud ale toto rozhodnutí 28. dubna letošního roku zrušil.
"Bylo by nespravedlivé, pokud by ten, kdo jenom neplatí, byl postižen více než ten, který neoprávněně odebírá elektřinu. Ten, kdo neplatí, je také logicky odpojen," shrnul rozhodnutí Nejvyššího soudu mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
Právě kvůli těmto a podobným sporům nakonec podle ombudsmana poslanci energetický zákon 3. července 2009 zpřísnili. Od té doby zákon obnovení dodávky výslovně podmiňuje zaplacením náhrady škody.
Proud není běžné zboží, lidé jsou na něm závislí
Podle ČEZu je stávající norma, kterou novela zachovává, v pořádku. "Je to jako u jiného zboží," hájí Kříž právo nejmocnější české firmy bránit se zlodějům.
Podle ombudsmana je ale zákazník v nevýhodě hned dvakrát - kvůli zákonu a kvůli povaze zboží, jakým energie je.
"Samotné nezaplacení náhrady škody označuje zákon za neoprávněný odběr a umožňuje tak omezení nebo přerušení dodávky čistě z tohoto důvodu," vysvětluje mluvčí Hrazdíková, proč naděje, že by se lidé mohli o svá práva úspěšně přít alespoň u soudu, klesla po úpravě z července 2009 blízko nule.
"Na první pohled právní úprava skýtá určité prostředky k ochraně zákazníka" vzkazuje Varvařovský přes svou mluvčí. "V praxi tomu tak zdaleka být nemusí, a to zejména s ohledem na význam dodávky elektřiny v dnešním světě,"dodává.
Po zamítnutí jeho návrhů si tak podle ombudsmana dodavatelé energií v Česku udrží své postavení "soudců i vykonavatelů" zákona šitého jim nápadně na míru.
Po vzruchu kolem NTZ se věci vrací k normálu
Ochotu ke změnám přitom vloni pod tlakem veřejnosti po skandálu s komandem NTZ naznačil Kocourkův předchůdce ministr průmyslu Vladimír Tošovský, když ke schůzce o chystané novele přizval v únoru 2010 právě kancelář ombudsmana. Aktivita ministerstva ale hned poté opadla a ve sněmovně ombudsmanovy návrhy narazily.
Český energetický zákon tak podle všeho bude mít nadále "formu nátlaku, vydírání nebo sankce," jak to po schůzce s ministrem Tošovským pojmenovala zástupkyně kanceláře ombudsmana Barbora Kubíková.
Nejde přitom o první podezření, že poslanci jdou energetickému gigantu na ruku. Podobně vstřícně mu pár dní před toskánskou dovolenou přiklepli i emisní povolenky za desítky miliard korun, aby později definitivně zkrachovaly marné snahy státu rekonstruovat Prunéřov jinak, než chtěl ČEZ.
