Dvojitý zásah ČEZu. Získal teplárnu i dárek od Senátu

Eliška Bártová Eliška Bártová, Karel Toman
9. 11. 2009 12:05
Po elektrárnách nemusí platit za emise ani teplárny - sektor, který chce ovládnout ČEZ
Generální ředitel ČEZu Martin Roman (vpravo) ve spíše netenisové pozici na tribuně.
Generální ředitel ČEZu Martin Roman (vpravo) ve spíše netenisové pozici na tribuně. | Foto: Ondřej Besperát

Ústí nad Labem - Energetická společnost ČEZ oznámila, že výrazně posiluje svůj podíl v teplárenství. Přitom se opakuje historie potvrzující sílu lobbistů z tohoto polostátního energetického gigantu. ČEZ opět získá miliardové "odpustky" od emisních povolenek.

Firma dnes oznámila koupi teplárenské společnosti Dalkia Ústí nad Labem. "ČEZ touto akvizicí naplňuje své dlouhodobé zájmy v oblasti teplárenství," uvedla mluvčí firmy Eva Nováková.

Stalo se tak necelý týden poté, co Senát přiklepl tuzemských teplárnám podobné privilegium, jaké měli dosud díky poslancům jen výrobci elektřiny. A ČEZ má tak nárok na obě kategorie. Po senátní novele totiž nebudou muset nakupovat emisní povolenky ani teplárny.

ČEZ skupuje teplárenství v severních Čechách

ČEZ za 6,3 miliardy postupně koupí společnost Dalkia Ústí nad Labem. Do věna této společnosti patří teplárna Trmice a pětina podílu v Tepelném hospodářství Ústí nad Labem.

V Česku zatím teplárenství ČEZu expanduje hlavně v severních Čechách, kde má hodně svých elektráren. Dodává tak teplo nejvíc na Chomutovsku a Mostecku a kolem Ústí nad Labem, kde společnosti ČEZ Teplárenská patří firmy Martia a PPC Úžín.

Stoprocentní podíl ve společnosti Martia získala společnost ČEZ Teplárenská letos v květnu. Martia je projekční společnost zabývajícími se mimo jiné technologií systémů velkých teplárenských a vodárenských sítí městské infrastruktury.

PPC Úžín je další dceřinou společností ČEZu, která chce v Ústí nad Labem postavit paroplynovou elektrárnu. Tento záměr se ale lidem v Ústí kvůli obavám z dalších emisí  příliš nelíbí. Společnost navíc nedávno dostala povolení postavit paroplynovou elektrárnu v Počeradech, 50 kilometrů od Ústí.

"Pro zlepšení životního prostředí v Ústeckém kraji dělá Skupina ČEZ maximum," tvrdí přesto ČEZ ústy své mluvčí.

Expanduje i do Prahy, Polska a Německa

ČEZ se ale v teplárenství neomezuje jen na Ústecký kraj. V červenci se dohodl s finanční skupinou J&T na koupi zhruba 49% podílu v Pražské teplárenské. Skupina J&T předtím podíl získala od společnosti Dalkia.

Do teplárenských projektů chce ale ČEZ vstoupit také v Polsku a bývalém východním Německu.

V Polsku chce firma získat elektrárnu a teplárnu ve městech Zabrze a Bytom.  "Je to obrovský teplárenský trh, který sousedí s naší elektrárnou, kde máme volnou kapacitu tepla," uvedl šéf polské části ČEZ Petr Ivánek. ČEZ chce v Polsku koupit i další teplárny, mimo jiné ve Slezské Rudě.

Ovládnout chce ČEZ také dva německé distributory, kteří v bývalé východoněmecké spolkové republice Sasko dodávají elektřinu, plyn a teplo více než milionu zákazníků.

Připomeňte si "Toskánskou aféru", kde se mihli i prominenti ČEZu

Teď tedy teplárenský byznys v Česku získal významnou úlevu,  díky které firmy dodávající teplo nebudou muset nakupovat emisní povolenky za to, že znečišťují přírodu.

Odhady sumy, kterou by za povolenky musely energetické firmy (tedy výrobci elektřiny i teplárny) zaplatit státu, se liší. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík mluvil o 68 miliardách, ČEZ ale částku odhadl ani ne na polovinu.

Poté, co už ČEZ jako největší producent elektřiny u nás získal v červenci poslaneckým přílepkem většinu z těchto povolenek, připisuje si další výhodu i v teplárenství.

Senátor Bis: "ČEZ i teplárny to potřebovaly"

Zatímco za protlačením přílepku do poslanecké sněmovny stál tehdy ČEZ, novela nyní vznikala v Senátu pod taktovkou teplárenských firem. Iniciátorem novely je senátor Jiří Bis z ČSSD, který zasedá v dozorčí radě Plzeňské teplárenské a dříve zastával stejnou funkci v gigantu ČEZ.

Foto: Ludvík Hradilek

Faktem, že úlevami od emisních povolenek šel Bis na ruku teplárnám a ČEZu, se senátor  nijak netají.
"Obě firmy - ČEZ i teplárny - totiž především potřebovaly, aby se to rychle odhlasovalo ještě před předčasnými volbami, které tehdy hrozily," říká senátor. "Neměly totiž jistotu, jaké bude složení nového parlamentu."

Peníze z "odpustků za povolenky" budou firmy muset investovat do nových technologií, které sníží emise. Podle kritiků by to ale musely jednou udělat tak jako tak a poslanci a senátoři tím stát připravili o miliardy korun. Bursík proto mluvil o "krádeží za bílého dne".

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 52 minutami

Libyjský maršál Haftar odstoupil dočasně z funkce, může si tím připravovat půdu pro prezidentské volby

Polní maršál Libyjské národní armády (LNA) Chalífa Haftar oznámil, že na tři měsíce odstoupí ze své funkce. Podle agentury Reuters si tak připravil půdu k možné kandidatuře v prezidentských volbách, které se mají konat v prosinci.

Haftarovy oddíly ovládají východ Libye a velkou část jižních oblastí. LNA v prohlášení uvedla, že Haftar pověřil svého náčelníka štábu, aby na tři měsíce převzal jeho povinnosti.

Vojsko maršála Haftara v minulosti bojovalo proti jednotkám libyjské armády, která stála za vládou v Tripolisu. Samotný Haftar podporoval paralelní vládu na východě země. Loni čtrnáctiměsíční boje ukončilo příměří, které také umožnilo ustavení přechodné vlády, jež má připravit prosincové volby.

Parlamentní a prezidentské volby se mají konat 24. prosince, ale jak napsala agentura AP, jejich osud je nejistý. Volební zákon, který stanoví že kandidáti na prezidenta se musejí vzdát úřadu po dobu 90 dní před volbami, vyvolal značné neshody mezi libyjskými politiky. Jeho ratifikace vedla až k odhlasování nedůvěry vládě premiéra Muhammada Dbaíby, která bude zemi do voleb řídit jako úřadující.

Zdroj: ČTK
před 55 minutami

Fed patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu

Americká centrální banka (Fed) patrně příští rok začne zvyšovat svou hlavní úrokovou sazbu. Banka to oznámila po dvoudenním zasedání svého měnového výboru. Je to dříve, než prognózovala před třemi měsíci, což agentura AP interpretuje jako známku toho, že Fed znepokojují přetrvávající vysoké inflační tlaky.

Svou klíčovou úrokovou sazbu Fed ponechal v rozpětí nula až čtvrt procenta. Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci uvedl, že banka by mohla dokončit omezování nákupu dluhopisů do poloviny příštího roku.

Pokud se bude ekonomice dařit, začne Fed omezovat nákup dluhopisů tento rok, uvedla banka v prohlášení. Cílem nákupů dluhopisů bylo snížit úrokové sazby dlouhodobých úvěrů, aby se podpořilo půjčování a utrácení. Powell dále na tiskové konferenci uvedl, že centrální banka by mohla oznámit omezení nákupu dluhopisů už na příštím zasedání v listopadu.

Plány Fedu odrážejí přesvědčení, že se ekonomika zotavila z recese vyvolané pandemií covidu-19 natolik, že banka může brzy začít omezovat svou mimořádnou podporu. S postupným posilováním ekonomiky se také zrychlila inflace na tříleté maximum, což zvyšuje tlak na Fed, aby se měnová politika zpřísnila.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Biden se v říjnu sejde s Macronem. Francouzský prezident také pošle svého velvyslance zpět do USA

Americký prezident Joe Biden se ve středu telefonicky spojil se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem ve snaze urovnat diplomatickou roztržku vyvolanou novým bezpečnostním paktem Američanů s Británií a Austrálií. Bílý dům a Elysejský palác následně ohlásily na konec října setkání obou prezidentů, které se má uskutečnit v Evropě. Také informovaly o Macronově rozhodnutí poslat příští týden francouzského velvyslance zpět do USA.

Francie minulý týden přistoupila k bezprecedentnímu kroku a svého ambasadora povolala ke konzultacím v reakci na nové bezpečnostní partnerství mezi USA, Británií a Austrálií, jehož součástí je poskytnutí amerických jaderných ponorek australské armádě. Austrálie zároveň oznámila odstoupení od dohody o dodávce ponorek uzavřené v roce 2016 s francouzskou firmou Naval Group a francouzská vláda v reakcích neskrývala rozhořčení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy