Brno - Dohromady celkem 30 subjektů napadlo teprve od září platný územní plán Jihomoravského kraje.
Obce a majitelé plánem dotčených pozemků mají výhrady hlavně k dopravním stavbám. Další obci vadí zvažovaný teplovod z Dukovan do Brna.
Jejich cílem je vůbec první územní plán Jihomoravského kraje, známý jako Zásady územního rozvoje neboli ZÚR, úplně zrušit.
První zhruba stostránkový návrh k Nejvyššímu správnímu soudu podalo 22. prosince 14 obcí a 15 vlastníků nemovitostí. Obce, které se k návrhu přidaly, jsou Bavory, Blažovice, Dolní Dunajovice, Chrudichromy, Jinačovice, Malá Lhota, Modřice, Moravany, Nebovidy, Ostopovice, Ponětovice, Sudice, Tvarožná a Želešice.
Druhý a stručnější návrh pak 27. prosince podala ke správnímu soudu obec Tetčice.
"Jsem přesvědčen, že zásady územního rozvoje (územní plán) jako celek testem soudní kontroly projdou. Zda se budeme muset vrátit k některým jednotlivostem, neumím v tuto chvíli říci," komentoval krok jihomoravský hejtman Michal Hašek. Na krajském úřadě se prý připravují "na všechny eventuality".
Problémy jsou s koridory pro R43, R52 a R55
První skupině vadí vymezení koridorů staveb páteřní silniční infrastruktury. Konkrétně pak koridorů pro záměr výstavby rychlostní silnice R43, pro záměry tzv. jihozápadní, jižní a jihovýchodní tangenty města Brna, pro záměr rychlostní silnice R52 Pohořelice - Mikulov, pro dílčí úseky záměru rychlostní silnice R55 a pro záměr silnice I/38 Blížkovice (hranice kraje) - Znojmo - Hatě - hranice s Rakouskem.
"Podle navrhovatelů nebyly objektivně vyhodnoceny vlivy uvedených dopravních staveb na životní prostředí a veřejné zdraví. Také nebyly vzaty v úvahu známé údaje o současné zátěži životního prostředí.
Do již nyní nadlimitně zatíženého území tak Zásady územního rozvoje navrhují umístit další zdroje hluku a znečištění ovzduší, což je nezákonné," uvedl k tomu Pavel Černý z advokátní kanceláře Šikola a partneři, která postižené obce zastupuje.
Podle obcí také kraj také neprozkoumal alternativní koncepci, kterou mu předložily, a zabýval se jen některými jejími dílčími úseky.
"Obce navrhují, aby Nejvyšší správní soud zrušil územní plán jako celek, protože vymezení páteřní silniční infrastruktury kraje tvoří tak významnou součást plánu, že by v případě zrušení koridorů zásadních dopravních staveb nemohl 'zbytek' plánu plnit své zákonem stanovené cíle," dodal Pavel Černý.
Neexistující teplovod blokuje parcely
Tetčicím vadí, že jim krajský územní plán znehodnotil parcely, které už zčásti prodaly lidem na stavbu rodinných domů, s kterými v těch místech obecní plán počítá.
Přes katastr obce má totiž vést zvažovaný teplovod, kterým plánuje ČEZ dodávat teplo z jaderné elektrárny Dukovany do brněnské teplárny a lidé v jeho koridoru podle nadřízeného krajského územního plánu nesmějí stavět.
Podle starosty Tetčic Martina Ambrose je stání u správního soudu stanoveno na 19.ledna. "Hromadná žaloba" na dopravní stavby zatím termín stání určený nemá.
"Kromě věcných připomínek se řeší i to, zda jsou zásady územního rozvoje platné nebo ne. Pokud to Nejvyšší správní soud shledá jako projednatelné, bude následovat jednání," vysvětlil právník Černý.
Advokátní kancelář Šikola vede s úřady spory také ohledně jiných velkých staveb silných investorů, například o rychlostní silnici R43 nebo ivanovický Bauhaus.
Představitelé kraje si jsou podle Haška vědomi toho, že s územním plánem "nesouhlasí 100 procent občanů kraje a 100 procent obcí". Přípravu dokumentu však hájil. Podle něj se musela vyrovnat s požadavky na ochranu životního prostředí stejně jako s požadavky na rozvoj kraje a vznik zázemí potřebného pro hospodářství a ekonomiku.
Jihomoravský kraj připravoval svůj územní plán léta. NSS v minulosti dal odpůrcům chystaných silnic za pravdu. Zrušil například část územního plánu Brna, kde byla zakreslená chystaná silnice R43 z Brna do Pardubického kraje. Nový krajský územní plán s ní znova počítá.
