Holešov/Zlín - Šance, že obří holešovská průmyslová zóna bude v dohledné době něčím víc než jen loukou za 1,7 miliardy z veřejných peněz, se vzdalují. Už tak slabý zájem investorů hrozí odradit dva čerstvé rozsudky soudu. Podle Ekologického právního servisu a místních aktivistů znamenají verdikty pro zónu "zásah pod čarou ponoru".
Počátkem roku zrušil krajský soud v Brně dvě povolení pro dílčí stavby uvnitř zóny. Připustil mimo jiné, že úředníci, kteří o nich rozhodovali, mohou být ve střetu zájmů.
Zóna o obří rozloze 272 hektarů, pyšnící se titulem podnikatelská nemovitost roku 2011, má pro stát stejně jako zóny v Kolíně, Nošovicích či Mošnově strategický význam vyčíslený tím, že její stavbu ze tří čtvrtin platil "ze svého." Od roku 2005 ji tehdy ještě nezasíťovanou nabízel společně s vedením Zlínského kraje automobilce Hyundai, která v Česku hledala místo pro svou novou továrnu - neúspěšně.
Formalita, nebo zásadní problém?
Zóna ale stojí na prameništích pitné vody pro 30 tisíc lidí, místní aktivisté proto začali proti projektu protestovat. A soud jim teď dal za pravdu. Kraj sice mezitím projekt přepracoval, aby těžší výrobu dostal dál od pramenišť, ale do zóny, která už měla zaměstnávat 12 tisíc lidí, se investoři stále nehrnou.
"Ukazuje se, že původní projekt je velmi problematický. Rozsudky dokládají, že silou jej prosadit nepůjde," komentuje rozhodnutí soudu Zdeněk Krajcar z občanského sdružení Zdravé a krásné Holešovsko, které podalo jednu z žalob. Podle něj je na čase uvažovat o "změně a redukci" projektu. Druhou žalobu podalo sdružení Egeria.
Krajský správce zóny však tvrdí, že jde ze strany soudu jen o formální výtky, s nimiž se úřady snadno vypořádají. V přípravě zóny se podle něj pokračuje beze změn. „Rozhodnutí soudu v žádném případě neznamená jakýkoli obecný zákaz či omezení umisťování investičních záměrů," tvrdí Jakub Černoch z krajské společnosti Industry Servis ZK, která zónu spravuje. Podle Ekologického právního servisu ale kraj podstatu problému podceňuje.
Oba rozsudky z letošního 3. ledna mají jedno společné: aktivistům dávají za pravdu v podezření, že krajský úřad se nevypořádal s jejich oprávněnými námitkami na možnou podjatost úředníků. S odvoláním na verdikt Nejvyššího správního soudu tvrdí nynější rozsudek, že pokud jsou dotyční úředníci existenčně závislí na zaměstnavateli, který záměr prosazuje, „nemohou být pochybnosti o podjatosti automaticky rozptýleny," protože se zakládají „na objektivních důvodech".
K opětovnému vyřízení tak brněnský krajský soud vrátil nejen záměr přístavby skladovací haly firmy Pokart, ale i pokládku inženýrských sítí uprostřed zóny.
EPS: Průmyslová zóna je nevhodná pro průmysl
„Soud se nezabýval žádnými věcnými námitkami, ale výhradně možnými procesními vadami," zdůrazňuje Jakub Černoch z Industry Servis ZK. Podle něj se oba dílčí stavební záměry pouze vrací na začátek odvolacího řízení a úřady je nakonec povolí, protože jsou dobře připraveny. Vše tak pokračuje jako dosud a ke změně projektu podle něj není důvod. Připomíná také, že na zóně už stojí inovační centrum Progress.
„Vyhledávání investorů ve spolupráci s agenturou CzechInvest není předmětným rozsudkem nijak dotčeno a intenzivní jednání s investory průběžně pokračují," tvrdí Černoch. Podle Ekologického právního servisu se ale Černoch mýlí a tak snadné to odteď nebude.
Zaprvé jeden z rozsudků zrušil rozhodnutí krajského úřadu právě kvůli věcným námitkám, a to navíc pro zónu dost zásadním. Podle rozsudku se totiž krajský úřad nedostatečně zabýval ochranou vodního zdroje a ohrožením krajinného rázu. „Tyto věcné problémy opravdu mohou nasvědčovat tomu, že se tato zóna pro průmyslové objekty nehodí," tvrdí Hana Sotoniaková z Ekologického právního servisu. Aktivisté teď podle ní budou usilovat, aby ve věci rozhodoval jiný úřad.
Kraj stáhl žalobu na autora zamítavého posudku
A zadruhé tu je jistý "psychologický šrám", který nejnovější rozsudky zóně uštědřily.
"Není to žádná formalita, pro nevypořádání námitek například soud zrušil územní plán Jihomoravského kraje. Znamená to právní nejistotu pro kohokoliv, kdo bude chtít do zóny přijít," tvrdí Eliška Bartošová z Ekologického právního servisu. "Správce zóny v tuto chvíli nemá co dělat," dodává.
Tomu, že se Zlínský kraj ohledně holešovské zóny dostal do defenzivy, nasvědčuje i fakt, že jeho nové vedení vzešlé z krajských voleb stáhlo žalobu na hydrogeologa Zdeňka Vacka. Tu na něj podalo vloni v létě předchozí vedení kraje, v němž coby náměstek ještě seděl hlavní iniciátor zóny a bývalý hejtman za ODS Libor Lukáš.
"Už nebudeme přihlížet atakům, které nás obviňují z neschopnosti zaplnit průmyslovou zónu. Svým nekorektním posudkem významně poškodil projekt průmyslové zóny," řekl tehdy Lukáš deníku iDnes na adresu Vackova posudku. Vacek průmyslovou výstavbu v zóně nad vodními zdroji nedoporučil, proti stížnosti kraje se za něj postavila i Česká asociace hydrogeologů.
Stejný závěr "nedoporučujeme" přitom zóně vystavil už posudek vypracovaný pro město Holešov dávno před samotnou výstavbou zóny v červenci 2004 Miroslavem Fialou pro Vodní zdroje Holešov.
