Praha - Stále větší část výplaty utrácejí Češi za nájem a ostatní výdaje spojené s bydlením. Na potraviny naopak plyne menší část příjmů, i když jídlo také zdražilo.

Vyplývá to z Historické ročenky národních účtů, která mapuje ekonomický vývoj v České republice za roky 1990 až 2010. Příští pátek ji zveřejní Český statistický úřad.

Na nájem a ostatní výdaje spojené s bydlením dnes Češi vynaloží v průměru přes 25 procent toho, co vydělají. V roce 1990 přitom na zaplacení nájemného, ceny vody, elektřiny nebo plynu stačilo přes 15 procent výplaty.

Podíl výdajů na bydlení se zvýšil hlavně kvůli zdražení energií, vodného a stočného. Ceny nájmů hrály až druhořadou roli.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška budou Češi dávat na bydlení stále větší část příjmů. A nebude to jen vysokými cenami energií.

Lidé se podle Sobíška v průměru stěhují do stále větších bytů a obecně vyhledávají lepší kvalitu. "Růst se může nanejvýš zastavit, ale dolů zřejmě nepůjde," říká ekonom.

Jídlo zdražovalo pomaleji

Čím dál tím menší podíl naopak z výplaty ukrajují nákupy potravin nebo nealkoholických nápojů. V roce 1990 na ně plynulo 27,2 procenta měsíčního příjmu. O dvacet let později tento podíl klesl na 15 procent, přestože toto zboží zvláště v posledních letech zdražilo.

Podle databáze Svazu pekařů v posledních dvou letech narostly ceny u masa, ovoce či mléčných výrobků, mírně zlevnila jen zelenina.

Analytik ČSOB Petr Dufek vysvětluje vývoj tím, že příjmy domácností a výdaje na bydlení rostly ve sledovaném období rychleji než ceny potravin. Proto za jídlo a pití utratíme relativně méně. 

Podle Sobíška je inflace u potravin ve skutečnosti dlouhodobě nižší než u jiných položek - například u energie nebo služeb.

"Zdražování potravin je záležitostí posledních dvou let, jinak se ceny spíš pohybují v určitých cyklech," komentuje pro Aktuálně.cz s tím, že si lidé přirozeně více všímají toho, pokud ceny rostou.

Že potraviny nezdražily tolik jako jiné položky, může být ale vykoupené jejich klesající kvalitou, například u masných výrobků. A to statistické tabulky většinou už zcela přesně nepostihují, doplňuje ekonom.

Více utrácíme i za služby

Ze statistik rovněž vyplývá, že v posledních dvou dekádách používají Češi stále větší část výdělku na služby - především na dopravu, telekomunikace, dále na rekreaci, kulturu nebo zdravotní péči.

Jak Sobíšek očekává, tento trend potrvá i v dalších letech, zatímco na potraviny budeme vydávat ještě menší část výplaty než teď. Dufek naopak zastává názor, že podíl potravin na celkových výdajích se v příštích několika letech zvýší, stejně jako náklady na bydlení.

"Myslím si, že lidé budou omezovat jiné výdaje, a to především na volnočasové aktivity, oblečení nebo restaurační služby," uvádí pro Aktuálně.cz.